Maastrichtská kriteria, která musí dodržet každá země, pokud chce přijmout euro, jsou ohledně státního dluhu poměrně benevolentní. Dovolují dluh až ve výši šedesáti procent hrubého domácího produktu.
V tomto ohledu by tedy Česká republika podmínky splnila. Obrovské schodky státního rozpočtu ale dluh neustále zvyšují.
Pod pojem veřejný dluh patří kromě rozpočtových deficitů i závazky mimorozpočtových fondů, České konsolidační agentury a jejích dceřiných společností, Fondu národního majetku, zdravotních pojišťoven a dluhy obcí a krajů.
Vláda předpokládá, že jen za letošek bude stát dlužit o 81,6 miliard víc než loni, kdy dluh dosáhl 956,2 miliardy korun. To znamená 40,5 procenta HDP oproti loňským 39,7 procentům.
Kvůli nárůstu v poslední době se tak už Česko podle ekonomů nemůže řadit k zemím s nízkým zadlužením, ale nově se na ní pohlíží jako na středně zadlužený stát.
