Souhlas, dohadujte se, kolik % z průměrné mzdy v SOUKROMÉ sféře bude minimální mzda. A stanovte k tomu stejně vztažená procenta pro plat prezidenta, poslanců. ministerských ouřadů, hasičů, vojáků, policajtů, krajských ouřadů, státních doktorů, až po poslední uklízečku ve státním muzeu. A stejně (procentem) stanovit výši dávek pro nezaměstnané a sociály, důchody a ostatní státní platby. Pak by totiž všichni "státní" pocítili, že ekonomika jede nahoru nebo klesá a měli by ekonomický zájem, aby rostla.

Polovina průměrné mzdy budiž, ale které? Pokud by se jednalo o medián, tak bych byla klidně pro, ale polovina ze mzdy ve které jsou započítané i megaplaty vysokých manažerů, ředitelů a podobně? To je postavené na hlavu a degraduje to cenu práce. Už dnes je minimální mzda nastavená tak vysoko, že si mnoho zaměstnavatelů nemůže dovolit vytvářet podřadná místa. Například uklízeč, který má za úkol jen odnášet obaly od materiálů, které se používají ve výrobě, tak je za dvanáct tisíc dnes už nezaměstnatelný. Výsledek je takový, že si většinou musí dělníci stíhat i práci za tyhle k té svojí a nic navíc z toho nemají. Stíhat musejí pořád stejně.

"drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce

̈"

najednou to mají tak jak to patří. To byly vždycky kecy o zvyšování mezd dle produktivity a ejhle ono to bude naopak

Mzdy se SAMOZŘEJMĚ mají zvyšovat podle růstu produktivity práce. Pokud tím růstem produktivity nárůst mezd ani při nejlepší snaze podnik nepokryje (nemá co racionalizovat a nemůže již z konkurenčních důvodů zdražit svou produkci), jde to na úkor zisku (tj. pro podnik použitelného příjmu, kvůli kterému se jaksi podniká), případně může jít podnik i do ztráty. Pokud to je jednorázové a přechodné, je to problém, ale nikoli katastrofa, je-li jak ztrátu překlenout. Dlouhodobě to je ale neudržitelné a nezbývá, než restrukturalizovat, nebo podnik zavřít.

To je přímý důsledek toho, že se na školách snižují nároky na studenty. Člověk alespoň políbený matematikou chápe, že takový požadavek je nesmyslný, protože pak by mzdy prudce rostly a s tím i inflace.

tak to zkusím: za předpokladu, že okolnosti se vůbec nemění, tak v roce 0 je průměrná mzda P a minimální mzda M < P/2, neboli M = P/2a kde a>1 ; v roce 2 je minimální mzda P/2, současně narostou zaručené mzdy a všichni zaměstnanci budou chtít přidat ve stejném poměru, tím se změní průměrná mzda na a.P (a>1) ; v roce 4 je minimální mzda a.P/2, současně narostou všechny mzdy, tím se změní průměrná mzda na a.a.P ; v roce 6 je minimální mzda aa.P/2, současně narostou všechny mzdy, tím se změní průměrná mzda na aaa.P ...atd

.. takže mzdy exponenciálně rostou; rychlost růstu tj parametr "a" je zde odhadnut velmi hrubě, ale nikoliv nereálně, neboť když se zvýší minimální mzda, zvýší se zákonem zaručené mzdy dle profesí; ti lidi co dosud brali více než zaručenou mzdu, budou chtít přidat.

Buď to ekonomika unese, že všichni budou chtít přidat se stejným parametrem "a", anebo to neunese, pak sice parametr "a" se bude zmenšovat v čase, nebude konstantní; ale to znamená zužování intervalu mezd, tendenci k rovnostářství.

To ovšem znamená nekonečné zvyšování mezd. Pokud se zvedne minimální mzda, pak se okamžitě zvedne průměrná. V důsledku to bude znamenat zvyšování cen - inflaci, tím snižování reálných důchodů důchodcům i tlak a zvyšování mezd všem ostatním.

Kdeže to paní ministryně studovala?

ano, ale inflace i realny rust mezd se nasledne promita ve zvysovani duchodu. Ale souhlasim, muze to nastartovat inflaci. Kvuli inflaci je pak dalsi tlak na zvysovani mezd. Atd. atd.

V roce 2020 je míněna předloňská ta z roku 2018, nebo - v době, kdy se to bude připravovat - tedy v roce 2019 - je míněna ta z roku 2017?

Mnoho zaměstnavatelů zřejmě stejně všechno obchází. Dají vám více nežli minimální mzdu do smlouvy, a pak ji třeba 6 let nezmění. Existuje i nepřetržitý provoz, kde se za normální považuje 48 hodin týdně. A zřejmě by se našly další cestičky.

Řada zaměstnavatelů se bez obsazení některých pozic prostě nemůže obejít. Snaží se tedy ze všech sil dát co nejméně. Proto dávají maximálně ono minimum. A zvláště mezi důchodci to nebývají právě osoby bez vyučení, naopak často s maturitou.

A povinné přestávky v práci, o těch si řada zaměstnanců může nechat jenom zdát.

Na místě sedět musí. Jedná se především o místa, obsazená jedním zaměstnancem, tedy bez zástupu. Ono nařízení bylo jen zneužito k tomu, aby se papírově zkrátila placená pracovní doba. Je mnoho shnilého.

Podle Kalouska existují podniky, které na minimální mzdu dojedou. Myslím si, že podnik balancující na hraně by mohl požádat o vyjímku. Stát by při jejím udělení doplácel zaměstnanci 50% rozdílu mezi smluvní a minimální mzdou, v podstatě by mu odpouštěl část daní. Bylo by nutné s tím zacházet velmi opatrně.

No, je vidět, že neznáte Zákonik práce ani to, jak zaměstnavateli chodí právě na tohle kontroly. Nedat průkazně přestávku, či natahovat směny znamená pokutu a povětšině docela mastnou.

Co se týče zaměstnávání důchodců, je to jejich věc za kolik jsou ochotni prodávat svou práci a jsou to právě technici, kteří nejvíc chybí, tedy si mohou diktovat. Znám několik důchodců, techniků, kteří pracují a sám jsem jeden z nich a pod 25 tisíc hrubého nikdo z nás nebere.

Populismus, ekonomická státovražda, protěžování konkrétní skupiny na úkor ostatních, v konečném důsledku to nejvíc postihne právě je...

A co kdyby byla minimální mzda rovna průměrné?

To je velka hadanka ... vsechny mzdy by byly stejne...

mimo přítomných čtenářů, kteří jsou vesměs schopnými a žádanými odborníky, existují také lidi neschopní, pomalí, s omezenou užitečností pro zaměstnavatele, bez kvalifikace pro práci, kterou by chtěli dělat .... kdo je zaměstná, když jejich přínos prostě není adekvátní 150 Kč na hodinu?