Na stanovenou důstojnou částkou přitom nedosáhlo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Poprvé přes padesát tisíc. Průměrná mzda vyšplhala na 52 283 korun |
Podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v ČR loni dosáhla 49 215 korun, polovina lidí v posledním čtvrtletí vydělávala méně než 45 523 korun. Minimální mzda činila 20 800 korun. Minimální důstojná mzda představuje odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Experti ve výpočtu minimální důstojné mzdy za práci zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví a hygienu, mobil, internet, volný čas i menší úspory.
„Pod hranicí minimální důstojné mzdy stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionu pracujících - 63 procent. Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen,“ uvedla platforma. Podle ní se sice kupní síla zvedá, ale kvůli inflaci a stagnaci výdělků z minulých let se lidé dostanou na předcovidový životní standard nejspíš až letos.
Drahá výjimečnost. Pražané vydělávají víc, platí za to ale stresem i vysokými cenami |
Minimální důstojná mzda meziročně vzrostla o 2471 korun a v Praze a Brně o 2959 korun. Ve dvou největších městech výdaje na přiměřený byt s energiemi a službami odborníci spočítali na 21 392 a na potraviny na 8530 korun, jinde na 15 342 a 8286 korun. Na bydlení tak bylo meziročně potřeba v Praze a Brně o 1300 korun měsíčně víc a jinde o tisícikorunu, na jídlo o 90 korun víc.
Na oblečení a obuv připadlo loni měsíčně 1247 korun, na dopravu 2208 korun, na zdraví a hygienu 1730 korun, na telekomunikace 1378 korun, na volný čas 4030 korun a na úspory 5082 korun. Proti předloňsku klesly výdaje na oděvy o 250 korun. U ostatních položek vzrostly o 50 až 350 korun.
Dynamika trhu s byty zpomaluje. Největší nárůsty cen jsou pryč, říká banka |
Platforma uvedla, že na minimální důstojnou částku nedosáhli asistenti a asistentky pedagogů, 86 procent sociálních pracovnic a pracovníků či v Praze a Brně čtyři z pěti učitelek a učitelů. „Ani s minimální důstojnou mzdou už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení, i placení vyššího nájmu může představovat problém,“ podotkla sociální antropoložka Lucie Trlifajová.
Experti poukazují na to, že nízké výplaty mají dopad na odolnost domácností při ekonomických výkyvech, zdraví a vztahy i politické preference. „Pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou běžné - to je pro mnohé možná dokonce nejdůležitější a nejhmatatelnější rys fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, a politicky se radikalizují,“ uvedla politoložka Kateřina Smejkalová.
