Důstojná mzda představuje finanční částku potřebnou k tomu, aby člověk sobě a své domácnosti byl schopen pokrýt náklady na běžný život. Měl by si z ní moci bez problému zajistit své základní životní potřeby, tedy bydlení, jídlo, ošacení, ale také mimořádný výdaj, třeba rozbitou pračku. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí.
Na odborníky vypočtenou minimální důstojnou mzdu ve výši 45 865 korun loni v Česku nedosáhlo 63 procent zaměstnanců, v Praze a Brně 59 procent.
Někteří ekonomové koncept důstojné minimální mzdy kritizují. Podle nich je totiž „důstojnost“ jen těžce měřitelná.
Průměrná mzda na konci loňského roku činila podle statistického úřadu 49 229 korun hrubého. I u ní platí, že na ni velká většina zaměstnanců nedosáhne. Medián mezd, který se nachází přesně uprostřed mzdového rozpětí se dostal na 41 739 korun.
Vliv drahého bydlení
Platforma pro Minimální důstojnou mzdu se letos zaměřila na to, jakou roli v příjmové situaci pracujících hrají náklady na bydlení. Česko se totiž dlouhodobě potýká s jednou z nejhorších dostupností vlastnického bydlení v Evropě.
Zhoršuje se i situace v oblasti bydlení nájemního, jehož ceny rostly v posledních letech rychleji než mzdy. „Na nájemní bydlení musí spoléhat stále více mladých lidí, kteří nepatří k nadprůměrně vydělávajícím. V nájmu žijí přibližně dvě třetiny domácností s osobou do 35 let v čele. Podíl rodin s dětmi do deseti let žijících v nájmu narostl za posledních pět let o polovinu,“ uvedli zástupci Platformy.
Ti také upozornili, že reálná kupní síla českých zaměstnanců stále ještě nedosáhla úrovně před pandemií koronaviru. „Velkou zásluhu na to má vývoj cen bydlení, které jsou čím dál hůře ufinancovatelným nákladem. Platová politika vlády nebo zdanění nízkých mezd v tomto nepomáhá zaměstnancům čelit vysokým cenám základních potřeb,“ říká ekonom z VŠE a autor podcastu Škrty Jan Bittner.
„Naším cílem bylo poukázat na rostoucí nerovnosti které kolem bydlení vznikají a které neumí kompenzovat ani ,důstojné’ mzdy, byť jsou na české poměry vysoké. Naopak vidíme, že současné státní politiky tyto nerovnosti často akcelerují,“ komentuje antropoložka Lucie Trlifajová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Centra pro společenské otázky.
V Praze bylo potřeba o šest tisíc víc než předloni
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc.
Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1 496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1 412 korun, na telekomunikace na 1 323 korun, na volný čas na 3 996 korun a k tomu úspory 4 856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6 235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3 943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8 443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
