Mezi nejvzácnější kousky blížící se aukce patří Třídukát Rudolfa II. z roku 1605. „Mince má vysokou nominální hodnotu, s níž se běžní lidé nikdy nesetkali. Dochovaných kusů je jen velmi malé množství, odhady jsou mezi třemi až pěti. Hlavním lákadlem ale je, že mince byla ražena v Praze za mincmistra Lasanze, čeští sběratelé jsou totiž velcí patrioti,“ vysvětlil Ladislav Málek, majitel Galerie Goltzova tvrz, která nejen tuto minci do dražby poskytla.
Galerista Málek v této souvislosti připomněl, že celkově se zlatých mincí v Praze kolem roku 1600 razilo naprosté minimum. Ražba zlatých mincí se v Praze musela citelně omezit, protože před rokem 1600 se do Prahy přestalo dovážet zlato z Norimberku. Hlavní město přitom nemělo vlastní kov, ze kterého by zlaté mince mohlo razit. „Když si spojíme tyto informace dohromady, snadno dojdeme k tomu, proč prodejní cena této mince dosahuje několika milionů korun,“ dodal galerista Málek pro iDNES.cz.
Třídukát Rudolfa II., Praha, Lasanz, 1605
V aukcích se tak vzácné kousky, jako je Třídukát Rudolfa II., objevují jen velice zřídka. Tato konkrétní mince se dražila v roce 2010 v rakouské aukční síni HD Rauch. Tehdy se prodala za 58 tisíc eur, což je v dnešním přepočtu zhruba 1,5 milionu korun.
„Poptávka se nyní zvyšuje, už to není jen sběratelská záležitost, ale také investiční,“ zdůraznil Ladislav Málek. Zapravdu mu dávají čísla – aktuálně se totiž očekává, že by se prodejní cena této mince mohla pohybovat mezi 3,5 a 4 miliony korun.
O tento kousek majitel galerie očekává velký zájem. Usuzuje tak ze zpětné vazby od sběratelů i toho, v jak výborném stavu se mince nachází. V numismatice je totiž právě zachovalost mince jedním z hlavních faktorů, které cenu určují. „To vše nahrává tomu, že by se mohla velmi dobře zobchodovat,“ shrnul Málek.
Alternativa ke koruně
Do říjnové aukce míří také šestice zkušebních ražeb mincí, jež jsou uměleckými návrhy platidel, u nichž se původně předpokládalo, že nahradí korunu. Po roce 1918 totiž byla v Česku cítit averze vůči Rakousko-Uhersku a z toho důvodu sílila i snaha odejít od koruny, kterou se v něm platilo. „Bylo potřeba, aby se společnost shodla na tom, čím se nakonec bude platit,“ přiblížil historický kontext Málek.
ČSR, 5 Stotin 1920, Zkušební ražba
To se ale nepovedlo a koruna přetrvala. „Pravděpodobně byla mezi lidmi natolik zakořeněná, že chyběla vůle ji vyměnit. Padaly i jiné varianty jako sokol nebo lev. Nikdy se ale nenašla shoda na tom, jakým směrem se ubírat. Nakonec se tedy přijalo, že k Československu koruna zkrátka patří,“ vysvětlil galerista.
ČSR, 10haléř 1921, Zkušební ražba
Nabízí se otázka, proč nebyly zkušební mince zničeny, když nikdy nesloužily jako platidlo. Ladislav Málek odpověděl, že některé z nich sice zničeny byly, jiné ale zůstaly takzvaně na památku v archivech Mincovny Kremnica, z nichž se pak pololegální cestou dostaly mezi sběratele. „Tím že se na trhu objevují až teď po nějakých sto letech, tak už je tento v uvozovkách zločin promlčený,“ dodal Ladislav Málek a zdůraznil vzácnost těchto mincí. „Málo se to ví, ale pětihaléř 1924, který je považován za nejvzácnější československou minci, je také zkušební ražba. Ten se ale nakonec do oběhu dostal, i když jen omylem a v malém množství.“
ČSR, 20 Stotin 1920, Zkušební ražba
Také o zkušební ražby, kterých bude na aukci k mání celkem šest, očekává galerista Málek veliký zájem. „Dvě z šestice dražených zkušebních ražeb jsou dokonce na trhu úplně poprvé,“ dodává. Prodejní cena se u nich podle Málka bude pohybovat v řádu statisíců, v případě těch nikdy nedražených může dosáhnout i půl milionu korun.
ČSR, 50 Stotin 1920, Zkušební ražba
Levnější než kov
V aukci má Galerie Goltzova tvrz mnoho dalších mincí, které podle galeristy Málka představují velmi zajímavou investiční příležitost. „Vyvolávací cena některých mincí je totiž pod cenou kovu. To je dáno tím, že aukce se připravuje půl roku a za tu dobu cena zlata udělala obrovský skok. V současné době je tedy investiční příležitost v numismatice obrovská,“ zdůraznil.
Jak známky porazily inflaci. Cena těch nejlepších se za pár let i zdvojnásobila |
U investic hraje velkou roli to, zda je snadné je znovu prodat. Podle galeristy Málka mince nároky na jednoduchý prodej splňují, zájem o ně totiž v posledních letech rychle roste – a zajímají se o ně právě i investoři, což cenu některých kousků vyhnalo do astronomických výšin. „Růst ceny například u svatováclavských dukátů byl tak strmý, že už narazily na strop. V současné době tak došlo ke korekci, která byla očekávatelná. Růst ale pokračovat bude, jen už ne v desítkách procent, ročně,“ dodal investiční pohled na mince galerista.
Sklo má potenciál. Ale i ikonické kusy končí v kontejneru, lituje galerista |
Zdražování tak z mincí pomalu činí v některých případech více investiční než sběratelský artikl. „V současné době u dražších mincí dochází k tomu, že ty nejlepší a nejcennější kusy doopravdy z většiny případů nakoupí investoři. Není to špatně, drží se díky tomu cenová hladina, pro obchodníka to je také samozřejmě dobře. Sběratelé ale nyní hledají jiné obory, kde by se mohli realizovat. Zajímavé je pro ně nyní třeba hutní sklo,“ uzavírá.
