Kde přesně skončí stovky miliard korun, které všichni zaplatíme provozovatelům solárních elektráren v podobně příplatku na obnovitelné zdroje? Odpověď není jednoduchá.
Licenci na výrobu elektřiny ze slunce má u nás už téměř deset tisíc lidí a firem. Drtivá většina z tohoto počtu jsou ale lidé, kteří si dali solární panely na střechu a jejich výroba nepokryje ani vlastní spotřebu.
Energetický regulační úřad (ERÚ) sice eviduje vlastníky licencí, kdo však za firmami ve skutečnosti stojí, většinou nelze zjistit. Platí to především u těch, kteří si vybudovali obří elektrárny za desítky milionů korun. Ti také získají od státu nejvíc peněz. Jenže stát si to vybere od daňových poplatníků a domácnostem tak podle propočtů ČEZ příští rok podraží elektřina o 22 procent.
Například majitelé dosud největší fotovoltaické elektrárny u Nové Vsi u Mělníka jsou skrytí přes několik společností. V nich figurují stále stejná jména, vlastnická struktura končí nakonec v daňovém ráji na Kypru.
Jednička trhu, skupina FVE Czech, která má i obří sluneční elektrárnu ve Smiřicích na Královéhradecku, má sice vlastní webové stránky, ale ty propagují jen solární panely Phonosolar. Jednatel firmy Jarmil Šeba nebyl v pátek v kanceláři k zastižení.
Na Kypru či v Nizozemí jsou také majitelé skupiny Energy 21, která je v současnosti dvojkou na trhu. Do firmy s devíti elektrárnami nedávno vstoupil ještě investiční fond Mid Europa Partners. Podle posledního zápisu z valné hromady, dostupného v obchodním rejstříku, má firma jednoho akcionáře na Kypru, za kterého jedná Slovák Igor Wollner, druhý nizozemský vlastník je zastupovaný Tomášem Raškou. Wollner dříve vlastnil počítačovou skupinu BGS Levi, nyní figuruje ve společnosti BGS Daustrab CZ, která je v insolvenčním řízení.
Vlastníka elektrárny nezjistí ani stát
I stavitelé elektráren připouštějí, že často vůbec netuší, kdo je konečný vlastník solárních polí. "My to nějak nezkoumáme, hlavní je, že platí," říká Vladimír Mléčka z firmy Hi-Tech Solar. Podle něj je ale na trhu dost německých investorů, objevují se i Italové. "Slyšel jsem o Číňanech, ale jsou to podle mě spíše spekulace, ty zajímá více Amerika," dodal.
Žebříček největších investorů v solárních elektrárnách dozná do konce roku ještě zásadních změn: firmy se snaží co nejrychleji dokončit své elektrárny, aby mohli dodávat ještě za výhodnější ceny.
Stát jim do konce roku garantuje štědré výkupní ceny a solární technologie během posledních dvou let rapidně zlevnila. Pro spekulanty a investory se Česko stalo zlatým dolem.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) je problém především s tím, že často za elektrárnami stojí zahraniční vlastníci. "V případných arbitrážích by to přineslo další potíže," říká Kocourek. Podle něj stát ani nemá moc šancí, jak zjistit, kdo skutečným vlastníkem je. "Do toho se nedá zasahovat, pokud splní všechny podmínky, ERÚ jim licenci musí dát," dodal Kocourek.
Ačkoliv teď politici nad dopady solárního boomu kroutí hlavou, třetí největší investor je paradoxně stát. Polostátní ČEZ přes svoji firmu ČEZ Obnovitelné zdroje vlastní zatím šest elektráren o celkovém výkonu necelých 19 MW. Firma většinou odkoupila již rozestavěné projekty. Letos se chce dostat až na 150 MW, a mít tak zhruba desetiprocentní podíl.
"Většina velkých hráčů na trhu jsou velké zahraniční fondy, které jsou velmi flexibilní a každý rok se soustředí na jiný trh," říká o solárních investorech obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda.
Uhlobaron vyrábí megawatty, politici mají pár panelů
Do solárních technologií masivně investuje i uhelná skupina Czech Coal přes svoji společnost Ren Power CZ. Skupina, kterou vlastní například Pavel Tykač, se na obnovitelné zdroje vrhla v roce 2007, koupila už i výrobce fotovoltaických systémů FitCraft Production. Ještě letos chce postavit další velkou elektrárnu v Zašové na Valašsku.
Kolem sluneční energie se pohybuje i někdejší spoluvlastník Mostecké uhelné Luboš Měkota, jeho firma Bello má v provozu téměř pětimegawattovou elektrárnu na Litoměřicku.
Investoři si na každou elektrárnu obvykle zakládají samostatnou společnost, v ní má obchodní podíl zastavený banka, která na akci půjčuje. Pro banky jde rovněž o lukrativní byznys: jde takřka o bezrizikové podnikání s garancí státu.
Fyzické osoby jsou v žebříčku největších elektráren až na konci druhé stovky s výkonem maximálně jednoho megawattu. Řada investorů je navíc skrytá za nastrčené osoby nebo právníky. Německý kapitál je například za sluneční elektrárnou ve Stříbře - firmu spoluvlastní německá S.A.G. Solarstrom.
V obnovitelných zdrojích podniká i šéf ČSA a Letiště Praha Miroslav Dvořák. Jeho firma Reno energie se zaměřuje hlavně na malé vodní elektrárny, ale loni otevřel jednu elektrárnu na slunce na jihu Moravy.
Z politiků je známé propojení exposlance Jana Špika (ODS) s firmou Lumen Energy. Malé panely na střechy si pořídil i bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) a poslanec Jiří Petrů (ČSSD).
Podílníkem ve firmě Trijet byl exministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). Ještě předtím, než firma zažádala o licenci na výrobu solární energie, přepsal svůj podíl na manželku, napsaly nedávno Hospodářské noviny.
