Lidstvo se poprvé v historii dostalo do bodu, kdy už podle Zeleného nemůžeme zaručit zaměstnání v některém z tradičních sektorů. V moderní historii jsme si prošli cestu přechodů mezi čtyřmi sektory - od zemědělství k průmyslu, z průmyslu do služeb, ze služeb do státu.
„Všechny tyto sektory se už z hlediska zaměstnanosti vyčerpaly a žádný pátý sektor v ekonomice neexistuje. Dál už není kam jít,“ říká Milan Zelený, emeritní profesor na newyorské Fordham University.
V minulosti přitom pomáhal nástup nového sektoru vyřešit velké krize. Jako například ve 30. letech minulého století, kdy přišla krize z nadvýroby. Průmysl už nepotřeboval tolik lidí a deprese se vyřešila tím, že vznikl sektor služeb.
Nynější zlom však nemusí nutně znamenat, že se ekonomika zhroutí. Jen se promění, posune se od globální k lokání. Jednotlivé regiony se budou snažit osamostatnit se.
Na cestě k lokální ekonomice
„Taková společnost už nevnímá ekonomiku podle speciálních sektorů, ale vnímá ji jako integrovaný lokální systém - všechno je propojené, zemědělství, průmysl a služby dohromady. Není to, že bychom se vraceli zpět: máme všechny technologie, ale můžeme je využít lokálně. Jako třeba tištění na třírozměrných tiskárnách. Jen si stáhneme recepty nebo programy a můžeme je produkovat lokálně,“ vysvětluje Zelený.
Milan ZelenýČesko-americký ekonom Milan Zelený (*1942) působí na Fordham University v New Yorku, je šéfredaktorem mezinárodního časopisu Human Systems Management a dlouhodobě nejcitovanější český ekonom. |
A co velké nadnárodní firmy, které se neustále požírají mezi sebou a propojují, aby získaly navrch nad konkurencí?
„Jdou proti přírodě. Nepochopili, že globalizace dosáhla svého maxima, že není možná do nekonečna. Ty řetězce, které krmí globalizaci, pokud dosáhnou určité velikosti, jsou najednou nestabilní. Není do nich vidět. Rozšiřovat globalizaci je drahé, neprůhledné a náchylné k terorismu a nemocem, epidemiím. Je to škodlivé,“ tvrdí Zelený.
Data podle Zeleného ukazují, že k deglobalizaci, tedy ústupu od globalizace, už v posledních letech intenzivně dochází. Hodnota světového obchodu je na rozdíl od dřívějška menší než hodnota všeho vyrobeného zboží. A ukazuje to třeba i Čína, jejíž export už řadu měsíců v řadě klesá. „Hlavní hráči ale odmítají tento trend pochopit. Ale na mnoha podnicích už se ukazuje, že tuhle velikost nezvládají,“ tvrdí profesor.
Celý proces se rozbíhá nejprve ve vyspělých zemích, státy jako Česko nebo Čína ještě neprošly úplně všechny fáze a budou reagovat s určitým zpožděním.
