"Navazovat jsem na co měl, protože před rokem 1989 se doma trochu vinařilo. Nebylo to ale nic velkého. Dvacet až třicet arů vinic a roční produkce pět až deset tisíc litrů vína," popisuje.
Dnes prodá milion lahví vína ročně, má obrat sto milionů korun a své vinice má třeba i v jihoamerickém Chile. "Dohromady pět a půl hektaru," říká.
Michlovský začal svůj vinařský byznys budovat po revoluci. Zlomem bylo, když v roce 1994 získal šlechtitelskou stanici v Perné. Skoupil restituční nároky od lidí a na vinohrady, které v Perné získal, přesunul svůj šlechtitelský projekt, na němž pracoval jako odborník a pedagog Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
Produkci vína rok od roku zvyšoval. "V roce 1992 to bylo padesát tisíc litrů, pak jsme se rychle dostali na třicet pět vagonů. A když jsme to dotáhli na půl milionu litrů, začali jsme uvažovat, že půjdeme do lahví," vrací se do poloviny devadesátých let, kdy své víno začal prvně stáčet.
I levné víno může být dobré
Pak Miloš Michlovský udělal krok, ke kterému se mnozí vinaři neodhodlali. Anebo se tak daleko nedostali. Začal ve velkém dodávat své víno do sítě supermarketů a hypermarketů. Při otázce, jestli si tím nepokazil značku, se hned rozohní.
"Zeptejte se těch lidí, kteří to kritizují, kde kupují sýr a salám. V supermarketu. Když chcete prodat ročně milion lahví, jinak to nejde," rozkládá a začne přidávat další argumenty. Třeba že i levné víno může být opravdu velmi dobré anebo že víno je zdravé, a mělo by být tudíž dostupné všem.
"Víno není doména smetánky. Nemělo by to být tak, že dobrá vína si budou moci koupit jen ti, kdo na to mají," zdůrazňuje. Stejně zaujatě vykládá Miloš Michlovský o tom, jak i při vysokém objemu produkce svého vína dbá na jeho kvalitu.
"Od vykvašení po nalití do lahve koštuju každé víno asi osmadvacetkrát. Kvalita je to hlavní. A já svá vína znám velice dobře," říká. "Však také ve střední Evropě není vinařská výstava, kde bychom nebodovali," dodává.
Ilustrovat jeho zaujetí pro kvalitu může i skutečnost, že v novém výrobním areálu za 120 milionů korun, který vybudoval v Rakvicích, mají vinné sklady už tři roky klimatizaci, zatímco kanceláře ji dostaly teprve letos na jaře.
Cítí se Miloš Michlovský velkým podnikatelem? "Kdybych chtěl být velkým podnikatelem, asi nejsem vinařem," odpovídá prozaicky.
Vinařství je podle něj až furiantstvím. "Alespoň u nás to funguje tak, že každý vinař se snaží, aby jeho víno bylo co nejlepší. Radši ztratí na zisku, než aby přišlo k újmě jeho vinařské já," míní Michlovský.
