Čísla ukazují, že rychle roste počet i objem transakcí u všech obchodníků v daném městě. „Jen v Ostravě se platí kartou o 30 procent víc. Obchodníkům i bankám to přinese další byznys,“ říká člen představenstva ČSOB Marek Ditz.
Údaje ČSOB rovněž ukazují, že například v Plzni bylo 18 procent držitelů karet na „spících účtech“. Díky projektu začali téměř všichni platit i na terminálech mimo dopravu.
Na karty ve větším přecházejí také pasažéři. Dopravní podnik Ostrava hlásí, že cestující kartou zaplatili v lednu a únoru téměř dvakrát víc jízdenek než ve stejném období loni. Jen za první dva měsíce roku si koupili 489 tisíc jízdenek za 8,8 milionu korun, zatímco za celý rok 2017 to bylo necelých 2,2 milionu lístků za 39,6 milionu.
„Rádi bychom v horizontu několika let úplně zrušili prodej klasických papírových jízdenek,“ říká Karolína Rycková, mluvčí Dopravního podniku Ostrava. Systém nově umí z jedné karty koupit jízdné nejen pro jejího držitele, ale i pro spolucestujícího.
Praha má zpoždění
Postupně se přidávají další města a regiony, jako například Olomoucký kraj. Podle údajů společnosti Mastercard je nyní ve veřejné dopravě více než 3 500 platebních terminálů a roční průměrný nárůst transakcí činí více než 40 procent.
„Česká republika má velký růstový potenciál v placení kartami ve veřejné dopravě. Počet vydaných platebních karet činí 11,3 milionu, z nichž více než čtyři pětiny jsou bezkontaktní,“ uvádí Petr Zlámalík, odborník týmu Mastercard Advisors.
„Je to budoucnost, brzy to bude mít každé statutární město,“ tvrdí Jan Parýzek, ředitel pro veřejný sektor v České spořitelně. Hovoří o 26 městech, z nichž každé má více než 40 tisíc obyvatel. Banka například loni ve spolupráci s technologickými partnery vyhrála tendr na nový dopravně odbavovací systém v Praze, před časem pomáhala v Děčíně zavést systém, který umožňuje nahrát časový kupon na platební kartu.
S tím chce letos v srpnu přijít i Praha, která měla proti jiným velkým městům dosud zpoždění. A to hlavně kvůli patáliím s předchozím systémem Opencard.
„Platební karta bude jen jedním z kanálů. Jako identifikátor půjde využít i IN karta Českých drah a jednáme s dalšími partnery ohledně zapojení dalších karet do systému. V jednání je například ISIC. A cestující, kteří budou chtít nadále používat jako jízdní doklad Lítačku, samozřejmě budou moci,“ říká Kamila Kolmanová, mluvčí městské firmy Operátor ICT.
„Nový platební systém je budován nejen pro metropoli, ale i Středočeský kraj. Systém se bude vztahovat na železniční i autobusovou dopravu,“ dodává Kolmanová.
Placení kartou už Praha testuje. Krnáčová při placení vyhodila proud:
11. dubna 2016 |
Krabičky s více funkcemi
„Zkušenosti ukazují, že během šesti měsíců by na kupon na platební kartě mohlo jezdit dvacet procent lidí,“ říká Parýzek. Specializované dopravní karty podle něj nemají v delším horizontu budoucnost, většina služeb se postupně přestěhuje na internet a do mobilu.
„A to platí obecně, postupně vymizí klasické parkomaty, validátory bez datové konektivity a dalších funkcí, to patří do 20. století,“ říká Parýzek. „Krabičky“ v dopravních prostředcích budou plnit více funkcí. Mohou zprostředkovat užitečné informace o daném městě nebo dopravnímu podniku vydělávat.
Ostrava se placením ve veřejné dopravě hodně inspirovala v Londýně, vysvětluje manažer společnosti Visa František Jungr. Mezi britskou metropolí a českými městy však existuje jeden podstatný rozdíl. „Zatímco v Česku využívá výrazná většina lidí časové kupony, v Londýně je to naopak. Časové kupony jsou tam poměrně drahé a cestující si kupují nejčastěji jednorázové nebo denní jízdenky,“ říká Jungr.
Podle něj existují v zásadě tři způsoby, jak kartu použít. „Nejjednodušší na zavedení a zároveň nejméně sofistikovaný způsob je jednorázová platba za jízdenku. Ta funguje stejně jako nákup v obchodě. Vyberete jízdenku, přiložíte kartu a terminál vytiskne papírový lístek,“ říká Jungr. Touto cestou jde zatím při testování Praha.
V Ostravě ale žádné papírové jízdenky z přístrojů po zaplacení nevypadnou. „Cestující přiloží kartu k terminálu při nástupu, volitelně při výstupu z dopravního prostředku a dál už se může spolehnout na systém, který za něj zvolí vždy to nejvýhodnější jízdné. Výhodou je i takzvané stropování jízdného. Dopravní podnik vám totiž nikdy nezaúčtuje vyšší částku, než je cena 24hodinové jízdenky,“ říká Jungr. V Plzni funguje systém, který je někde mezi těmito dvěma způsoby.
V Praze však chtějí přijít ještě s trochu jiným způsobem. „Nejde o stejný systém, který je v provozu v Ostravě. Nákup jednotlivých jízdenek bude rozšířen o nákup přes mobilní aplikaci, přičemž všechny stávající prodejní kanály, SMS jízdenky a papírové lístky, zůstanou zachovány,“ vysvětluje Kolmanová.
I když je to cesta na řadu let, budoucnost vidí Jungr v postupném slučování systémů: „V nejbližší době začne sjednocování napříč městy a kraji a nová platební řešení by měli začít integrovat i největší osobní přepravci, včetně těch státních,“ říká Jungr. Zatím se podle něj někteří bojí zavádět platby kartou právě kvůli tomu, že by museli upravit vlastní systémy.
