Příští rok se dále sníží a dosáhne tří procent. V květnu přitom Mezinárodní měnový fond (MMF) odhadoval, že český hrubý domácí produkt letos vzroste o 3,7 procenta a příští rok zpomalí na 3,2 procenta.
ANALÝZA: Česká ekonomika uvázla v pasti. Už není, kam dál růst |
Jarní výhled MMF vycházel z toho, že dynamika globálního růstu byla všeobecná a rozsáhlá. Vývoj od té doby však ukázal, že čísla byla zřejmě příliš optimistická a že růst bude spíše stabilní, upozornil dnes měnový fond. V současnosti mnoho ekonomik již dosáhlo, anebo je blízko plné zaměstnanosti, zatímco dřívější obavy z poklesu spotřebitelských cen se vytratily. Navzdory horšímu výhledu však politici mají stále vynikající příležitost k zavedení reforem na podporu růstu, dodal fond.
MMF upozornil i na hrozby dalšího vývoje. Růst se nyní zdá méně vyrovnaný, než ekonomové původně předpokládali. Objevila se určitá rizika, se kterými se v dubnové zprávě nepočítalo, a vzrostla pravděpodobnost dalších negativních šoků ohrožujících růst. V některých důležitých ekonomikách pak růst podporuje politika, která se v dlouhodobém výhledu zdá být neudržitelná.
Důvodem pesimističtějšího vnímání budoucího vývoje je i eskalijící obchodní válka mezi USA a Čínou, resp. Evropou. Další příčinou je ostřejší růst úrokových sazeb, než se předpokládalo, což může zrychlit odliv kaptitálu z rozvojových zemí.
Ve srovnání s jarním výhledem nyní fond očekává, že růst v rozvinutých zemích bude letos a příští rok o 0,1 procentního bodu nižší. U rozvíjejících a rozvojových zemí je snížení výhledu výraznější: na letošní rok o 0,2 procentního bodu, na rok příští o 0,4 procentního bodu.
V některých rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách je také patrné, že pomalé zvyšování úroků v USA, doplněné obchodní nejistotou a v některých zemích také dalšími charakteristickými faktory, brání přílivu kapitálu.
Česká ekonomika zbrzdila, meziroční růst klesl téměř o dva procentní body![]() |
V jeho důsledku rovněž oslabily měny, klesly akciové trhy a projevuje se tlak na úrokové sazby. Tento vývoj sice neznamená všeobecný odliv investorů z rozvíjejících se trhů, ani by se tyto problémy nutně neměly přesunout do zemí se silnějšími základy, nicméně to zvyšuje náchylnost k velkým globálním šokům.
Jakýkoli prudký zvrat v rozvojových zemích by mohl představovat významnou hrozbu pro rozvinuté ekonomiky, protože rozvíjející se a rozvojové ekonomiky představují podle tržních směnných kurzů zhruba 40 procent světového HDP.
Další rizika zpomalení ekonomického růstu, která se nyní zdají být pro nejbližší budoucnost význačnější, jsou spojená s dalším narušením obchodní politiky. Na schválení čeká nová dohoda o volném obchodu mezi USA, Mexikem a Kanadou, zatímco EU a Británie jednají o obchodních podmínkách brexitu. Velkou hrozbou jsou americká cla na čínské zboží a hrozba cel na auta a automobilové součástky.