Město Pelhřimov například získalo za prodej třinácti set městských bytů přibližně šedesát milionů korun a za prodej práv k energetickým akciím celkem 116 milionů korun. Nyní městu zbývá z akcií přibližně 30 milionů u nichž však vedení města předpokládá, že je letos vloží do nákladné rekonstrukce městského hotelu Křemešník. Z peněz pak už pravděpodobně nic nezbude.
Privatizační příjmy jsou například peníze, které města získala z prodeje zisků z privatizací bytových fondů či prodeje svých podílů v regionálních energetických společnostech, distribuujících elektřinu, či plyn. |
Podle odborníků však není hospodaření s pomocí velkých úvěrů ničím neobvyklým. „Úvěrové hospodaření a zadluženost je základním nástrojem rozvoje všech samosprávných celků na Západě,“ je přesvědčen Luděk Tesař z ministerstva financí. Ministerstvo financí nicméně letos získá nad zadlužováním obcí kontrolu. Každá půjčka či vydání dluhopisů bude od ledna podléhat jeho schválení.
Další podmínkou je, že roční splátky všech půjček obce nebudou moci přesáhnout 15 procent rozpočtu. „Jde nám o prevenci,“ mírní kritiku starostů šéf odboru ministerstva financí Rudolf Prokop.
Ekonomové už nyní radí, aby města začala výrazně šetřit například omezením běžných provozních výdajů na chod úřadů. K tomu je zatím mimořádné příjmy příliš netlačily.
Analytik společnosti Patria Finance Martin Pražák situaci obcí a měst přirovnal ke státnímu rozpočtu, který také dosud výrazně vylepšují privatizační příjmy. „Jediná kapitola, kde stát může ušetřit, jsou povinné mandatorní výdaje. A něco podobného čeká obce, které se budou muset bavit o úsporách v běžných výdajích,“ tvrdí Pražák.