Nejde o klasickou čerpací stanici, kde lze doplnit do nádrže benzin nebo naftu. Neprodávají se zde ani hot dogy nebo káva. Vodíková plnička společnosti Messer Slovnaft se nachází na kraji Bratislavy v místě zvaném Vlčí hrdlo v těsném sousedství s rafinérií. Stanice je přístupná veřejnosti, nicméně je umístěná uvnitř oploceného areálu, do kterého lze vjet pouze přes hlídanou vrátnici.
Každé ráno sem přijíždí nechat si natlačit do nádrže vodík několik autobusů. Dopravní podnik Bratislava uvedl před rokem a tři čtvrtě do provozu první čtyři vozidla typu Solaris Urbino 12 Hydrogen, které jezdí na lince 75 mezi Krasňany a Dolními hony. Podnik jich vysoutěžil celkem čtyřicet, jejich nákup umožnily i peníze z evropských fondů.
Evropský autobus roku jezdí na vodík. Testovalo se v Česku |
Řidiči si však vodík do vozidla nenatankují sami, obsluhu vodíkové plničky zajišťuje vyškolený personál. Před jejím použitím je nezbytná e-mailová nebo telefonická registrace, a to minimálně tři pracovní dny předem.
Společnost Messer Slovnaft, která je společným podnikem bratislavského Slovnaftu a slovenské společnosti Messer Tatragas tuto svou stacionární vodíkovou plničku nedávno zmodernizovala.
„Díky poslednímu technologickému zlepšení je můžeme plnit pod vyšším tlakem 350 bar, což zdvojnásobuje dojezd autobusů,“ sdělil pro iDNES.cz Rastislav Jakubec, jednatel společnosti Messer Slovnaft.
Dodávaný vodík dosahuje čistoty 5.0 (99,999 % obj.), což zaručuje optimální výkon a životnost palivových článků. Jeho aktuální cena je 21,60 eur za kg (538 Kč). Je vázaná na cenu zemního plynu, z kterého se vyrábí pomocí parního reformingu. Metan reaguje s vodní parou za vysokých teplot a tlaku, čímž vzniká vodík a oxid uhelnatý.
Kraj chce autobusy na vodíkový pohon. Mohly by začít jezdit po roce 2030 |
Jsou tři hodiny odpoledne, žádný autobus již v ten den na čerpací vodíkovou stanici v Bratislavě nedorazí. Na dosah plnících stojanů však zaparkovala modrá Toyota Mirai, firemní auto, které také jezdí po městě na vodík v rámci jednoho z pilotních projektů. Zaměstnanec společnosti Messer, který zařízení obsluhuje, bere do rukou plnicí hadici a umísťuje ji do nádrže auta. Poté spustí plnění prostřednictvím řídícího systému.
Tankování vodíkového auta nebo autobusu probíhá podobně jako v případě benzinového nebo naftového vozidla a trvá přibližně stejně dlouho. V případě vodíku je však nutno zvolit trysku s tlakem vhodným pro konkrétní typ. Důležitá je i role senzorů - pokud ty nezjistí úplné utěsnění, vodík proudit nezačne. Na displeji výdejního stojanu se podobně jako u klasických čerpacích stanic zobrazí, kdy bylo tankování ukončeno a kolik vodíku řidič odebral.
Jak funguje vodíkový pohonPlynný vodík se natankuje přes plnicí ventil pod tlakem, v případě Toyoty Mirai je to 700 barů, do tří vysokotlakých nádrží. Tento čistý vodík se pak slučuje s kyslíkem nasávaným kompresory. K finální reakci pak dochází v palivovém článku. Takto vzniklá elektrická energie následně pohání elektromotor. Jediným odpadem vznikajícím při této reakci je čistá voda. |
Toyota Mirai disponuje třemi vodíkovými nádržemi, které jsou rozmístěné do tvaru písmena T. Objem těchto zásobníků je 142 litrů stlačeného paliva, což odpovídá 5,6 kg vodíku. Toyota uvádí, že Mirai ujede na jedno natankování až 650 km při spotřebě 0,79 kg vodíku na 100 kilometrů. Dojezd však závisí na vybraném stupni výbavy, typu pohonu a aktuálních jízdních podmínkách.
Podle Jakubce je vodík určený pro mobilitu jakýmsi bočním produktem společnosti Messer Tatragas. Hlavní byznys firmy, která vznikla v roce 1992, představují dodávky vodíků průmyslovým podnikům. „Prodáme asi šest milionů kubíků ročně. Vodík prodáváme především technologickým společnostem na Slovensku, exportujeme jej však i do Česka a do Rakouska,“ říká.
Slovnaft je největším slovenským producentem vodíku v objemu přibližně 94 tisíc tun ročně. Podnik jej vyrábí především ve dvou výrobních jednotkách ze zemního plynu, část získává také jako vedlejší produkt z jiných technologií.
Potrubím přímo ze Slovnaftu
Plnicí stanice na vodík u Slovnaftu byla zprovozněna před třemi lety a patří k nejvýkonnějším zařízením svého druhu na Slovensku. Na rozdíl od standardních vodíkových čerpacích stanic v zahraničí využívá část infrastruktury rafinerie.
„Vodík je dopravován přímo ze Slovnaftu potrubními mosty, v areálu není kapacita pro jeho skladování,“ upřesňuje Jakubec a ukazuje na spleť potrubí nacházející se několik metrů nad zemí na dohled od stojanů čerpací stanice.
„Vodík z rafinerie nejdříve dočistíme a technologicky upravíme, aby dosáhl potřebných parametrů a byl vhodný k plnění do nádrží vodíkových dopravních prostředků. Prostřednictvím kompresorů jej pak natlačíme do koncových tlakových nádob, které se nachází v autě, případně do velkých baterií,“ dodává. Přitom ukazuje na podlouhlé nádrže válcovitého tvaru, které jsou zaparkované opodál a podle inženýra je do místa určení přepravuje vodíkový trailer. Jedná se o cisternový tahač, který převáží natlakovaný vodík.
Slovnaft hledá optimální směs neruské ropy, do technologií investuje miliardy |
„Doplňování závisí také na venkovní teplotě, v zimě naplníme nádrž na vyšší množství než v létě při stejném tlaku,“ říká generální manažer společnosti Messer Slovnaft.
Vodík se zvažuje jako alternativní palivo šetrné k životnímu prostředí, protože jako nosič energie poskytuje oproti jiným palivům mnoho výhod. Má dvakrát až třikrát vyšší obsah energie v porovnání s běžnými palivy vztaženo na jednotku hmotnosti paliva.
V případech, kde je nutno brát v úvahu vysokou hmotnost vozidla, dlouhý dojezd a rychlé doplňování paliva, je vodík pro vozidla, jako jsou autobusy, efektivnější variantou než bateriový elektrický pohon. Problémem zůstává prozatím jeho cena.
Plánují také zelený vodík
Ve Slovnaftu vznikl loni v létě nový útvar pro udržitelný byznys. Jeho ředitel Tomáš Beseda, který je zároveň jednatelem společnosti Messer Slovnaft, zaměřil pozornost i na další vodíkové ambice bratislavské rafinerie.
„Po vzoru naší mateřské společnosti, skupiny MOL, pracujeme na projektu elektrolyzéru. To znamená, že budeme umět vyrábět vodík i ekologicky, elektrolýzou vody,“ potvrdil před časem Beseda.
Tranzit jako náplast za výrobu. Českem by v budoucnu mohla vést vodíková dálnice |
Skupina MOL avizovala snahu investovat do zeleného vodíku i v bratislavském závodě již v dubnu minulého roku, kdy představila zařízení s kapacitou 10 megawattů v areálu rafinerie v maďarském Százhalombattu. S výrobou se zde začalo loni v září, jde o největší podnik svého druhu ve střední a východní Evropě.
Zařízení vyprodukuje 1 600 tun čistého, uhlíkově neutrálního zeleného vodíku ročně, který se používá k výrobě paliva. Díky tomu se sníží emise oxidu uhličitého z rafinerie o 25 000 tun, což odpovídá ročním emisím oxidu uhličitého zhruba 5 400 typických automobilů.
Výhody vodíku jako alternativního paliva
Zdroj: Air Products |
