O nárůst se zasloužily vedle platů i sociální příjmy. Ty tvoří u rodin s dětmi a minimálními příjmy přes 45 procent, u bezdětných zaměstnanců 13,5 procenta a u podnikatelů přes deset procent.
U všech sledovaných skupin domácností se zaměstnanci se snížily daňové odvody z příjmu z pracovní činnosti. Podle ministerstva k tomu mohly přispět i změny daňových zákonů. Odvody z příjmu se celkově zaměstnancům snížily o půl procentního bodu na 21,4 procenta koncem prvního čtvrtletí.
V České republice je podle ministerstva celkem 207 700 sociálně potřebných, což je o 23 100 méně než před rokem. Nejvíce, přes 49 tisíc, jich je v Moravskoslezském kraji. Následuje Ústecký kraj s 34 600 sociálně potřebnými. Ze dvou třetin přitom jde o domácnosti bez dětí.
Průměrná podpora v nezaměstnanosti se zvýšila o 278 korun na 4312 korun, v jednotlivých krajích se pohybovala mezi 4065 až 5511 Kč. Nejvyšší byla opět v Praze a Plzeňském kraji, naopak nejmenší ve Zlínském a Pardubickém kraji. Nezaměstnané ženy v průměru pobíraly téměř o pětinu méně než muži.
Celkový objem sociálních příjmů domácností dosáhl za první čtvrtletí téměř 90 miliard korun, což je meziročně o 6,2 miliardy korun více. Z toho na důchody stát vyplatil přes 65,3 miliardy korun a za poslední rok se tak objem vynaložených peněz zvýšil o 5,4 procenta.
V nárůstu výdajů na důchody se podle ministerstva projevila rostoucí výše penzí i počet důchodců. Zvyšuje se počet odchodů do řádného důchodu, stále více lidí však odchází i do invalidního důchodu a do předčasných důchodů, protože se jim ve vyšším věku nedaří najít práci. Průměrná penze se díky valorizaci zvýšila na 8145 korun.
Dávky nemocenského pojištění jsou druhou největší položkou sociálních příjmů. Stát vyplatil na těchto dávkách více než dříve, a to především kvůli růstu průměrné úrovně dávky a vyššímu počtu proplácených dnů v pracovní neschopnosti.
Celkové běžné příjmy českých domácností se ke konci prvního čtvrtletí meziročně zvýšily o téměř 31 miliard na 559 miliard korun. Na růstu se jednou pětinou podílely sociální dávky a zbytek tvořily převážně platy a další náhrady zaměstnancům. Po odečtení daní a pojištění zůstal domácnostem příjem asi 384 miliard korun.
