Komunisté chtěli smazat dluhy, místo bankrotu spustili měnovou reformu

  8:30aktualizováno  8:30
Prvního června před šedesáti lety bylo pondělí a obyvatelé tehdejšího Československa za sebou neměli poklidný víkend. Zkazil jim ho nedělní výtisk Rudého práva. Z něj se dozvěděli to, co tehdejší prezident Antonín Zápotocký ještě v pátek večer popíral. Komunistická vláda vyhlásila měnovou reformu, kterou své občany okradla o veškeré úspory.

Národní shromáždění schválilo zákon o peněžní reformě 30. května a už v noci se začaly rozvážet nové peníze. Lidé si ty staré museli ve zlodějském poměru vyměnit během několika dní. Na snímku úředníci v jednom z výměnných středisek. | foto: ČTK

Hned ráno se proto Čechoslováci vypravili ke směnným místům, aby vyměnili své peníze v nevýhodném kurzu za nové bankovky a mince. Do tří stovek úřady vyměňovaly peníze v poměru 5:1. Veškerou hotovost nad tuto částku v poměru 50:1 a podobně nevýhodně se přepočítávaly i vklady v bankách. Čím vyšší úspory, tím horší kurz. Zhruba 80 miliard takzvaných vázaných vkladů z doby před koncem druhé světové války stát škrtl úplně.

"Odhaduje se, že celková ztráta obyvatelstva bez vázaných vkladů byla kolem 14,5 miliardy korun v tehdejší nové měně a čistý zisk státu byl asi 3,5 miliardy korun. Jen pro srovnání, celkový objem oběživa byl na konci roku 1953 3,8 miliardy korun a objem takzvaných úsporných depozit 3,4 miliardy. Čistý zisk státu se tedy zhruba rovnal objemu všech úspor občanů," říká viceguvernér České Národní banky Mojmír Hampl. Pro srovnání: dnes je v oběhu zhruba 423 miliard korun.

Podle Hampla byla celá reforma ve skutečnosti jen nepřiznaným státním bankrotem, který pomohl komunistům okradením lidí naplnit státní kasu a udržovat tak léta centrálně plánované hospodářství.

GRAF: Kolik zboží si mohl dělník koupit před reformou a po ní

Na pětinu se snižovaly mzdy i ceny. Tedy to tehdy aspoň tvrdila oficiální propaganda. Ve skutečnosti však ceny klesly méně než platy. Došlo totiž ke zrušení lístkového systému a takzvaného vázaného trhu, na kterém byly doposud ceny výrazně nižší než na volném trhu. Kupní síla obyvatel tak rapidně poklesla. Zatímco před reformou si mohl dělník za průměrný plat nakoupit 750 kilogramů chleba, po reformě to bylo jen 429. V červnu bylo možné si za výplatu pořídit 571 litrů mléka, přitom ještě v květnu to bylo 1 348 litrů.

Masaryk z bankovek zmizel, nahradil ho dělník

Lidé si také museli zvykat na nové bankovky a mince. Místo Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Havlíčka Borovského na ně nyní shlíželi rolníci, dělníci a rudoarmějci. Peníze byly vyrobeny v Moskvě a Leningradě. Celá akce výměny bankovek dostala příznačný krycí název Operace kulomet a probíhala v nejpřísnějším utajení. Přesto se ne vše utajit podařilo.

Začátkem května pronikly zvěsti o reformě na veřejnost a lidé ve snaze vyhnout znehodnocení svých úspor nakupovali v obchodech vše, co se koupit dalo. V pražských obchodech docházelo k úsměvným scénám, kdy si ženy v panice a rychlosti zkoušely šaty přímo ve výlohách obchodů, protože nebyl dostatek volných zkušebních kabinek.

Eva Vítová v roce 1953 pracovala jako sekretářka v plzeňské Škodovce.

Eva Vítová v roce 1953 pracovala jako sekretářka v plzeňské Škodovce.

Přesto komunisté stále tvrdili, že reforma nebude. "Už týden se šuškalo, že snad padne měna. Pak si nás zavolali, že bude mluvit ředitel. Ten řekl, že měna je pevná a jen blázen by si myslel, že se s ní něco stane," vypráví Eva Vítová z Plzně, která tenkrát pracoval jako sekretářka ve Škodovce. Legendární se stal právě Zápotockého vylhaný projev z předvečera reformy. (více zde)

A klid nenastal přirozeně ani poté, co režim přiznal a reformu rozběhl. Nepokoje vypukly ve Vimperku či Strakonicích. Největší demonstrace ale zažila Plzeň, kde protestující ovládli i tamní radnici i budovu soudu a na několik hodin ovládli město. Všechny protesty byly rychle potlačeny.

Podle některých historiků ale právě červnové události roku 1953 nalomily výrazně dosud pevnou důvěru většiny lidí v komunistický režim, a byly tak první předzvěstí jeho pádu.

Nejčtenější

Scala startuje na 370 tisících. Škoda chce Čechům nabídnout bohatou výbavu

Škoda Scala

Škoda v pátek startuje prodej svého nového vozu. Základní provedení modelu Scala s benzinovým agregátem 1,0 TSI/70 kW s...

VIDEO: Semafory k WC, pohyby jako robot. Jak to chodí v českém Amazonu

Lidé s vozíky projíždějí labyrintem uliček, kde je v regálech naskladněno 20...

Distribuční centrum Amazonu v Praze působilo dosud spíš jako nedobytný hrad. Jak to uvnitř chodí, se veřejnost...

Nápisy na taškách matou. Výroba papírových škodí víc než těch plastových

V Penny Marketu přestali nabízet jednorázové igelitky, v nabídce mají například...

Řada lidí si raději než igelitku koupí v obchodě tašku z papíru. Od pokladny pak odchází s dobrým pocitem, že jsou...

Topíme svíčkou. Nové bytovky už musí mít téměř nulovou spotřebu energie

ilustrační snímek

Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu...

Církev děsí zdanění restitucí. Práci kvůli němu může ztratit každý pátý

Neratovský kostel s prosklenou střechou má nové báně.

Výpočty jsou jednoduché, matematika neúprosná. Když projde zdanění církevních restitucí tak, jak ho navrhuje vládní...

Další z rubriky

Češi proinvestovali v Dluhopisech Republiky přes tři miliardy

Alena Schillerová (13. prosince 2017)

Občané ČR se mohou od loňského prosince podílet na financování státního dluhu prostřednictvím nákupu tzv. Dluhopisů...

Místo na skládku do třídírny. Česko se chystá zatočit s odpady

Třídit plasty a papír není žádná procházka růžovou zahradou

Během příštích patnácti let se má zásadně změnit osud odpadů z domácností. Do jaké míry, závisí na tom, jak důsledně...

Jedna PETka navěky. Brusel zavádí kvóty na podíl recyklátu v plastových lahvích

PET lahve nepoužívejte opakovaně, tvrdí odborníci.

Na většině lahví to napsáno není, ale stále větší počet těch, v kterých se prodávají vody či coly, už kdysi petkou...

Najdete na iDNES.cz