náhledy
Československá ekonomika měla na začátku padesátých let minulého století velké problémy. Táhla za sebou velký státní dluh, problematický přídělový systém, paralelní černý trh a kvůli omezené nabídce zboží jí hrozil velký růst cen. Šlo buď otevřeně zkrachovat, nebo nechat zchudnout lidi skrytě a nazvat to reformou. Komunisté si zvolili druhou možnost. Podívejte se, jak to dopadlo. Na snímku je výměnné středisko v Tesle Hloubětín, kde si Adolf Vašák a Jaroslav Ludvík prohlížejí nové bankovky.
Autor: ČTK
Předseda vlády Viliam Široký řeční na plénu Národního shromáždění, které schválilo reformu.
Autor: ČTK
Národní shromáždění projednalo na své 76. plenární schůzi vládní návrh zákona o peněžní reformě. Na snímku poslanci hlasují o zákonu. (30. května 1953)
Autor: ČTK
Vojenský letoun Li-2 z letecké základny ve Kbelích, v němž se v roce 1953 rozvážely nové peníze.
Autor: archiv Jiřího Rajlicha, VHÚ
Národní shromáždění schválilo zákon o peněžní reformě 30. května a už v noci se začaly rozvážet nové peníze. Lidé si ty staré museli ve zlodějském poměru vyměnit během několika dní. Na snímku úředníci v jednom z výměnných středisek.
Autor: ČTK
"Měnová reforma a zrušení lístků na potravinářské a průmyslové zboží vytváří nové, lepší podmínky pro rychlejší růst úrovně pracujícího lidu," lhala propaganda u snímku plné výlohy prodejny potravin v Ostravě. Skutečnost? Přestože byly ceny nižší, okradení lidé s menšími platy si mohli dovolit výrazně méně.
Autor: ČTK
GRAF: Kolik zboží si mohl dělník koupit před reformou a po ní
Autor: MF DNES
Povstání proti měnové reformě v Plzni bylo potlačeno a následovaly tvrdé represe.
Autor: Státní oblastní archiv v Plzni
Povstání proti měnové reformě v Plzni bylo potlačeno a následovaly tvrdé represe.
Autor: Státní oblastní archiv v Plzni
Povstání proti měnové reformě v Plzni bylo potlačeno a následovaly tvrdé represe.
Autor: Státní oblastní archiv v Plzni
Dodnes není jasné, kolik lidí se povstání proti měnové reformě v Plzni zúčastnilo. Odhady se pohybují mezi čtyřmi a dvaceti tisíci.
Autor: Státní oblastní archiv v Plzni
Eva Vítová v roce 1953 pracovala jako sekretářka v plzeňské Škodovce.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
Pamětník Richard Smola ukazuje dekret, který jeho rodina dostala s tím, že se kvůli účasti na demonstraci musí okamžitě odstěhovat z Plzně až za Broumov.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
Během nuceného přesídlení své rodiny byl Richard Smola na vojně.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
Dekret na vyklizení bytu.
Autor: Ladislav Němec, MAFRA
Smolovi přišli kvůli účasti na demonstraci o svůj dům v Plzni a museli se vystěhovat do Božanova
Autor: repro MF DNES
Bankovky platné před měnovou reformou (do 31. května 1953) se tiskly ještě za války v londýnské tiskárně Bradbury, Wilkinson & Co z iniciativy tehdejší exilové vlády v celkové hodnotě 19 miliard korun. Emisi se říkalo londýnská.
Autor: ČNB
Bankovky z takzvané londýnské emise přišly do oběhu při měnové reformě z roku 1945. Nahradily zmatek, který v tehdejším Československu panoval po válce, kdy byly v oběhu nejen předválečné, protektorátní a slovenské koruny, ale i říšské marky a maďarské pengö.
Autor: ČNB
Po komunistické převratu v únoru 1948 upadly londýské bankovky v nemilost režimu kvůli portrérům Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a podpisu ministra emigrační vlády Ladislava Feierabenda, který po únoru opět emigroval.
Autor: ČNB
Komunisté se proto několikrát neúspěšně pokoušeli bankovky s "nevhodnými" motivy a politiky nahradit novými, ztroskotali však na nedostaku drahých kovů i papíru.
Autor: ČNB
Některé motivy komunistům nevadily. Husitský král Jiří z Poděbrad sice také na bankovkách nezůstal, nahradil ho však vůdce husitů Jan Žižka z Trocnova.
Autor: ČNB
Motiv boje chudých proti bohatým znázorněný Janem Žižkou z Trocnova se hodil i po reformě a objevil se na nové bankovce s hodnotou 25 Kčs.
Autor: ČNB
Komunistický režim se nenáviděných londýnských bankovek zbavil při měnové refomě v roce 1953. Nové bankovky se tiskly tajně v moskevském závodě Goznak, mince se razily v Leningradě. Jako motiv posloužil například vděk Rudé armádě za osvobození.
Autor: ČNB
Sovětská vláda si za výrobu peněz naúčtovala 27,1 milionů Kčs v nové měně. Částka zahrnovala například i obrněný doprovod nově vytištěných peněz na československou hranici.
Autor: ČNB
Novinkou reformy byla státovka v tříkorunové hodnotě. Čechoslováci si na ni nikdy nezvykli.
Autor: ČNB
Komunisté sice změnili motivy na líci nových bankovech. Korunka nad hlavou lva na rubové straně nového oběživa však zůstala. Na pěticípou hvězdu se korunka přeměnila až v roce 1960.
Autor: ČNB