Elektrárna Mělník III

Elektrárna Mělník III | foto: ČEZ

Z elektrárny teplárnou. ČEZ odstaví Mělník III, uhlí nahradí zemní plyn

  • 120
Bezmála čtyři desítky let byl uhelný blok elektrárny Mělník III nejvýkonnějším v Česku. Jeho čas se ale nachýlil a ČEZ ho v polovině srpna definitivně odstaví. Konec elektrárenského bloku o výkonu 500 megawattů je prvním krokem k „ozelenění“ mělnické výrobny. Hlavní součástí tohoto plánu je úplný odchod od uhlí a jeho postupné nahrazení plynem.

„Pětistovka“ je skryta v nejvyšší budově areálu a – na rozdíl od zbývajících dvou mělnických zdrojů – byla určena pouze k výrobě elektřiny. „Proto říkáme, že z lokality elektrárenské se stane lokalita teplárenská,“ vysvětluje Miroslav Krebs, člen představenstva společnosti Energotrans ze skupiny ČEZ. 

Ne však výhradně. Elektřina se tu bude vyrábět dál jako „vedlejší“ produkt. Výroba se bude řídit podle odběratelů tepla a jeho prodej bude hlavním zdrojem příjmů.

Fotogalerie

Ostatně s výrobou tepla už tu mají dlouhé zkušenosti. Na dodávkách závisí téměř čtvrt milionů domácností na pravém břehu Vltavy a další v Mělníce, Neratovicích a okolních obcích.

Krebs říká, že výstavba horkovodu mezi Mělníkem a Prahou, která začala ve druhé polovině 80. let minulého století, pomohla vylepšit pražské ovzduší. „Byl to projekt evropského významu, díky němu se v hlavním městě mohla odstavit řada lokálních kotelen,“ říká Krebs.

České teplárenství

„Zdroj v Mělníku má reálný přínos pro životní prostředí. Byť se tu vyrábí teplo z uhlí, velké zdroje jsou vždy pod trvalým dohledem, podléhají přísnější legislativě. Kontrolují se lépe než velké množství malých kotelen,“ říká Krebs. Podle původních plánů se mělo jít s „mělnickým“ teplem i na levý břeh, kapacita horkovodu by to – za předpokladu dalších investic – umožnila. Politici však měli v 90. letech jiné priority.

Plynová kotelna přijde první

Právě dodávky tepla jsou hlavním důvodem, proč bude náhrada jednoho paliva za druhé probíhat postupně. Už teď se staví zhruba sedmikilometrová plynovodní přípojka z vysokotlakého plynovodu.

A jako první má být hotová plynová kotelna. „To je technologicky nejjednodušší zařízení, které v průběhu přerodu lokality poskytne časový prostor pro velké rekonstrukce, opravy a výstavbu nových technologií. Vykryje případné náhlé výpadky a dá se provozovat i jako špičkový zdroj,“ říká Krebs. V provozu má být v roce 2024.

O dva roky později by měl být zprovozněn první ze tří velkých paroplynových cyklů. Ten nahradí současnou mělnickou „dvojku“.

V dalších letech pak přibudou zbývající dva paroplynové cykly, které poskytnou náhradu za současné kotle na uhlí v elektrárně Mělník I. A v ten okamžik přijde i konec uhlí v mělnické lokalitě. „Pracovně a velmi předběžně se bavíme o začátku 30. let, což je z našeho pohledu velmi brzy,“ říká Krebs. 

Mělník III

„Pokud bychom ji měli vypnout dřív, nebylo by teplo. Mělnická ‚jednička‘ je základní zdroj, který pokrývá naprostou většinu dodávek tepla do Prahy. Je to výrobna, která byla kolem roku 1990 přestavěna na klasickou teplárnu, kdy z šesti elektrárenských turbín zůstalo šest kotlů se čtyřmi teplárenskými stroji, určenými primárně pro výrobu tepla,“ vysvětluje Krebs.

Jenže tlak na rychlejší odchod od uhlí v Evropě i v Česku sílí. Ke společenskému tlaku se může přidat i ekonomický tlak prostřednictvím vysokých cen emisních povolenek. Ale Krebs říká, že rychleji už to nejde.

„Musíme brát ale v úvahu také reálné možnosti, jak rychle lze nové bloky postavit a uvést do provozu. Jsou to velké projekty, musíme počítat i s kapacitami dodavatelů. Ale v maximální míře pracujeme s co nejkratším harmonogramem. Snažíme se tlačit na co nejkratší termíny, například při přípravě projektové dokumentace,“ říká.

Česko bez kouře

Úleva by ale mohla přijít ještě dříve, než v Mělníku skončí s uhlím. Dnes totiž pod kotli používají jako zapalovací palivo lehký topný olej či mazut. A ve chvíli, kdy bude do teplárny přiveden plyn, začnou uvažovat o využití čistšího plynu pro tyto účely.

Ani zemní plyn však není úplně čistý. Proti uhlí jsou emise při spalování zhruba 55 procent, další však vznikají po cestě. „Všichni počítají s tím, že je to přechodné palivo. Potřebné výkony bychom však dost obtížně z fyzikálního pohledu zajistili jiným zdrojem,“ říká Krebs. Energotrans se proto v Mělníce nespokojí pouze s plynem.

„Přechod na plyn je pochopitelně základním bodem naší vize. Doplníme ho i dalšími zdroji,“ říká Krebs na střeše mělnické „trojky“. Je odtud dobrý rozhled po krajině. Směrem na západ se tyčí hora Říp, směrem na jih je Mělník a na sever Štětí.

A dá se odsud i dobře ukázat, co se změní uvnitř. Na plochách u železniční trati, kde se skladuje uhlí, by mohly vyrůst fotovoltaické panely. Uvažuje se i o instalaci velkých tepelných čerpadel, kotle na biomasu či o spalování odpadu v ZEVO. Do budoucna může přijít na řadu i využití elektrolýzy vodíku či akumulace energie „do vody“. 

I v létě se tu kouří

Všechny nové zdroje mají vzniknout na pozemcích současného areálu. Ani „staré“ budovy se zatím bourat nebudou, mají v nich být umístěny nové paroplynové bloky. „Komíny sice potřebovat nebudeme, ale o jejich osudu jsme ještě zatím nerozhodli,“ říká Krebs. 

Fotovoltaika v Buštěhradu těží z ideálního místa. Udržují ji drony s termovizí

I při letní návštěvě je vidět, že se z jednoho komínu kouří.

„Vyrábíme celoročně. Tedy bez jednoho týdne v létě, kdy probíhá plánovaná odstávka horkovodu. Teplo je potřeba i v létě pro výrobu teplé vody. Pochopitelně se to liší rozsahem výkonu a provozované technologie,“ pokračuje Krebs. Zatímco v chladném období, zhruba od začátku listopadu do konce března, jede všech šest kotlů v mělnické „jedničce“ naplno, v létě stačí jeden.

Výroba se ale mění i v průběhu dne, největší dodávky jsou během teplárenských špiček ráno a večer. „Cesta“ jedné molekuly 34 kilometrů dlouhým horkovodem trvá z Mělníka do Prahy při maximálním průtoku v zimním období zhruba pět hodin. V létě to kvůli nižšímu výkonu trvá více než 12 hodin.

Elektrárna Mělník (pohled z EMĚ III na EMĚ II a EMĚ I)

ČEZ chce do transformace teplárenských lokalit na nízkoemisní investovat v nejbližších letech odhadem 30 až 40 miliard korun. Největší podíl investic bude vzhledem k velikosti Mělníka a jeho důležitosti pro Prahu směřovat právě sem. 

Zhruba třetina vyrobeného tepla v Česku pochází v současnosti z centrálních zdrojů. Ty jsou nyní asi z poloviny závislé na uhlí.