Deflektor je podzemní soustava odrazových ploch, která při startu rozráží plyny do dvou výfukových kanálů. Zařízení o rozměrech 16 x 16 x 9 metrů se umísťuje 24 metrů pod samotnou rampou a musí po dobu několika sekund odolat extrémním podmínkám při plném výkonu startovacích motorů.
V kritických místech je vystaven teplotě až 3500 stupňů Celsia a tlak u odváděcích kanálů dosáhne až 10 barů, což je čtyřnásobek tlaku v pneumatikách automobilu. Horké plyny proudící deflektorem pak při zážehu motorů dosáhnou až trojnásobku rychlosti zvuku.
Deflektor, jehož projektová příprava trvala půl roku, vyrobili během sedmi měsíců ve Slaném. Následně zařízení demontovali, naložili do kontejnerů a dopravili do Kourou (město ve Francouzské Guyaně, kde se nachází evropský kosmodrom). Montáž v Kourou trvala dalších 15 měsíců.
„Z hlediska výroby se jednalo o středně náročnou zakázku, komplikovaná byla montáž. Zařízení váží 650 tun a muselo se montovat po částech v podzemí na 24 metrech. Náročné byly i klimatické podmínky ve Francouzské Guyaně, vysoké teploty, vlhkost vzduchu a intenzivní srážky v období dešťů,“ sdělil iDNES.cz jednatel společnosti MCE Slaný Igor Chorovský.
Deflektor je součástí nového startovacího komplexu pro rakety Ariane 6. Ty by měly zřejmě v příštím roce doplnit flotilu raketových nosičů používaných Evropskou kosmickou agenturou (ESA), do níž patří rakety Ariane 5 a Vega. Jednou z úloh rakety bude doprava nákladu pro těžbu minerálů na Měsíci. Z kosmodromu v Kourou startují také ruské Sojuzy.
Pomohly dobré reference
Pro MCE Slaný to byla první zakázka v oboru kosmických technologií a jak uvedl jednatel společnosti, rozhodně nebyla ztrátová. Její hodnotu stanovil na 4,5 milionů eur. „Jedná se také o výbornou technickou a obchodní referenci na mnoho let dopředu, neboť ukazuje technologickou vyspělost firmy,“ pochlubil se Chorovský.
Získat takovou zakázku nebylo jednoduché, společnosti ale pomohly dobré reference. Je totiž dlouholetým dodavatelem technologií pro výrobu a přepravu dílů letounů Airbus a také dodavatelem aerodynamických tunelů pro automobilky (BMW, Daimler). „Osloveni jsme byli napřímo a byli jsme vybráni ze tří dodavatelů. K získání nám významným způsobem pomohla spolupráce při hledání konstrukčního řešení detailů deflektoru. Po úspěšném dokončení projektu nás informovali, že zákazník s námi počítá i v přípravě nových projektů,“ vysvětlil jednatel firmy.
Pro Slánskou mostárnu, která vznikla v roce 1991 a je dceřinou společností rakouské MCE, to není první zajímavá zakázka v zahraničí. Nedávno třeba dostavěla unikátní, 118 metrů vysoký pylon lanového mostu přes Dunaj v Komárně. Ve Vídni stavěla železniční most přes zimní přístav a kanál Dunaje, na rakouské dálnici A1 přemostění přes řeku Ybbs a v Bratislavě zase známý most Apollo. Před třemi lety firma postavila 63 železničních mostů pro trať v Etiopii.
„V současné době jsme zahájili výrobu nové Trojské lávky přes Vltavu v Praze. A nejnověji skupina MCE získala zakázku na výstavbu nového aerodynamického tunelu pro vývojové centrum elektromobilů BMW v Mnichově,“ prozradil Chorovský.
Jak uvedla ČTK, kosmického programu se účastní kolem 50 českých firem. Součástí kosmické výroby v Česku jsou dále například rolovací solární panely pro stovky družic z kunovické firmy 5M, adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo také výroba hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6. Podle analýz ministerstva dopravy je návratnost kosmických investic do ekonomiky více než osminásobná.
Start evropské rakety Ariane z kosmodronu ve Francouzské Guayany:
23. března 2012 |
