Návrat do zaměstnání usnadňuje matkám flexibilní pracovní doba, práce z domova a částečný úvazek, ukázal průzkum platformy Byznys pro společnost. Bohužel flexibilní prostředí nabízejí jen některé firmy. Svou roli musí sehrát také stát a změna zažitých stereotypů. Aby žena, která chce pokračovat v kariéře, nebyla v očích ostatních za „krkavčí“ matku.
Kateřina Rothbauer Bernardová se rozhodla pro svůj pracovní návrat, když bylo jejímu potomkovi půl roku. „Odchod od dítěte nebyl snadný, ale v rozhodnutí mne podpořil manžel a také zaměstnavatel, který má program pro návrat maminek z mateřské. Rovnou jsem se proto vrátila na plný úvazek, ale dnes bych volila raději pozvolný přechod ve formě zkráceného úvazku,“ shrnula své zkušenosti.
Sedm z deseti matek si podle zmíněného průzkumu, kterého se zúčastnilo 436 matek, myslí, že hlavní překážkou návratu do práce je nedostatečně flexibilní pracovní doba v podobě například zkráceného úvazku. Dvě pětiny uvedly, že se po rodičovském volnu do původního zaměstnání nevrátilo kvůli neochotě zaměstnavatele nebo zrušení pracovního místa.
Češky na částečný úvazek moc nepracují..
„Největší problém vidí ženy v nedostatečně flexibilním trhu práce, který nemusí znamenat pouze zkrácené úvazky. Ty mohou být paradoxně v některých profesích již finančně nemotivační,“ uvedla Pavlína Kalousová, předsedkyně Byznys pro společnost.
Podle zaměstnavatelů se 35 procent žen vrací zpět do zaměstnání v období mezi 2 až 3 roky od nástupu na mateřskou dovolenou. Třicet procent matek se vrací po delší době než 3 letech, naopak 17 procent z nich zůstává doma na rodičovské dovolené maximálně do 1 roku od nastoupení na mateřskou nebo rodičovskou.
Chceme, aby ženy mohly po mateřské dřív do práce, říká Jourová |
„Počátkem 90. let rezonoval ve společnosti názor, že ženy by měly své děti vychovávat doma. K tomu se přidala klesající porodnost, a tak se začaly rušit jesle, ve kterých bylo v Československu přes 60 000 míst. V roce 2011 to bylo jen kolem 1 400. To ženám vzalo možnost svobodné volby,“ vysvětluje Vojtěch Krebs, odborník na sociální politiku a profesor Vysoké školy ekonomické.
Nevyužitým potenciálem žen se zabývá i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „V ČR je nízká zaměstnanost žen s malými dětmi a také málo mužů, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. Může za to mimo jiné i výše dávky, která má dopad na rozhodnutí, kdo z rodičů zůstane doma,“ vysvětlila Martina Štěpánková Štýbrová z odboru rodinné politiky a politiky stárnutí MPSV. Ke sladění pracovního a soukromého života by měla napomoci především podpora služeb, které se týkají péče o děti. „Zjistili jsme, že je tento krok velice vítaný. Například do pilotního projektu mikrojeslí se nám přihlásilo 72 subjektů,“ informovala Štěpánková Štýbrová.
Mnohé firmy si obtížnost návratu matek do práce uvědomují. Podle Kariny Govindji z Vodafonu se v rámci pilotních programů osvědčily zaměstnanecké sítě, v rámci kterých maminky mezi sebou sdílejí zkušenosti. V roce 2015 představil Vodafone globální mateřskou politiku, která podporuje a vytváří vhodné podmínky pro rodiče pečující o novorozeného potomka. Maminky mohou po uplynutí šestiměsíční mateřské dovolené využít zkrácené pracovní doby na 30 hodin týdně, za kterou dostanou zaplaceno stejně, jako kdyby pracovaly na plný úvazek. Půl roku po návratu do zaměstnání navíc Vodafone rodičům dorovná rozdíl mezi mzdou ve Vodafonu a finanční podporou od státu za prvních 16 týdnů mateřské dovolené. Tatínkům pak poskytne pět dnů volna navíc při narození dítěte.
Podle Marie Zemanové z ČSOB Penzijní společnosti je každá vracející se matka výborně vybavená, protože zvládá řešit problémy a je flexibilní. Často ale naráží na skutečnost, že si samy ženy dostatečně nevěří. Proto společnost nabízí program pro snadný odchod na mateřskou a následný co nejpříjemnější návrat. Od března společnost nabízí dětské centrum pro děti od 1 do 4 let. Dále mohou zaměstnanci využít firemní školku, program cafeterie a také lze vzít dítě přímo do práce. Takovým rodičům je vyčleněná speciální zasedací místnost.
Důležité je nepřerušit kontakt
Průzkum platformy Byznys pro společnost také ukázal, že mezi 36 dotazovanými zaměstnavateli jsou dvě třetiny firem, které jsou se ženami na rodičovské dovolené stále v kontaktu. Tři čtvrtiny umožňují matkám částečný úvazek a 63 % práci z domova. Tu řeší i zákoník práce, který by měl být podle předsedkyně sněmovního Podvýboru pro lidská práva Markéty Pekarové nastaven tak, aby zaměstnavatelé mohli využít potenciál všech zaměstnaneckých skupin.
Zatuhlému českému trhu práce by také pomohlo zmírnění podmínek pro zřizování školek, spravedlivější výpočet mateřské a zrychlené čerpání rodičovského příspěvku.
PŘEHLEDNĚ: Jak vypadá „rodinná revoluce“ z pera ministryně Marksové |
„Také firmy musí začít uvažovat jinak. Průměrný počet zkrácených úvazků je v Evropě kolem 20 %, u nás je to jen kolem 5 %. To by se mělo změnit,“ upozorňuje Hana Púllová ze společnosti Randstad. Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR k tomu dodává, že pravidla flexibilní práce v praxi nefungují, pokud si o jejich zavedení sami zaměstnanci neřeknou.
Prolomit bariéry ze strany státu však nestačí. Je nutné změnit společenské myšlení a stereotypy. To, že se žena rozhodne pokračovat ve své kariéře, neznamená, že je krkavčí matka.
A jak jsme na tom ve srovnání s Evropou? Zaměstnanost žen ve věku 20 až 49 let prudce propadá. Jakmile mají děti, spadne podle dat Eurostatu o 40 %. Společně se Slovenskem a Maďarskem se pohybujeme na konci evropského žebříčku.
