Pokud jde o peníze, Češi mají největší problémy s placením nečekaných výdajů ve výši necelých deseti tisíc korun a s pořízením týdenní dovolené jednou za rok. Jak vyplývá z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu, pohybuje se Česko nicméně v evropském srovnání v té „lepší“ části žebříčku.
Nejhůře z Evropanů jsou na tom Maďaři. Sedm z deseti uvádí, že jim v peněžence na nečekané výdaje nezbývají peníze. V Česku na ně nemá asi každý třetí, Britové a Italové jsou na tom ohledně schopnosti náhlého placení podobně.
Podíl lidí, jejichž příjmy nedostačují na nákup běžných věcí, jako je televize, telefon, automobil, pračka či dovolená, se navíc v Česku za posledních deset let podstatně snížil. Zatímco v roce 2005 bylo takzvaně materiálně deprivovaných osob zhruba 1,1 milionu, podle loňského průzkumu spadl jejich počet na polovinu.
Přesto si maso každý druhý den nemohou dovolit zhruba v každé desáté české domácnosti (před deseti lety bylo takových domácností přes 16 procent). V Norsku či Nizozemsku je přitom podíl těchto lidí zcela zanedbatelný. Na druhou stranu v Bulharsku si maso obden nemůže dopřát každá třetí domácnost, v Maďarsku pak každá čtvrtá.
Reálné příjmy rostou
I pokud jde o ostatní parametry sledované statistickým úřadem, vedou si Češi v porovnání s Evropou slušně. Z dvaadvaceti sledovaných zemí jsou na tom ohledně možnosti zaplatit týdenní dovolenou hůře než Češi ve dvanácti státech, například v Polsku či ve Španělsku.
Česko patří v Evropské unii k zemím s nejnižší mírou chudoby dlouhodobě. „Co se týče ohrožení sociálním vyloučením, vede si Česko velmi dobře. V evropském srovnání mu patří třetí nejpříznivější příčka,“ říká Šárka Šustová z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Ve stejné skupině zemí jako Česko jsou skandinávské země, naopak sociální vyloučení nejvíc hrozí na jihu Evropy a na Balkáně.
Částečně se to dá přičíst postupnému vylepšování reálných příjmů domácností. I přes několikaletou hospodářskou krizi stouply od roku 2005 o 17 procent.
V minulém roce rostly příjmy domácností nejrychleji od roku 2008, reálně o 2,4 procenta. „Ve srovnání s předchozím rokem se nejvýrazněji zvýšily příjmy domácnosti zaměstnanců, o něco méně pak domácnosti starobních důchodů a nezaměstnaných. A nejpomaleji rostly domácnosti samostatně výdělečně činných,“ říká Michaela Brázdilová z ČSÚ.
Příjmovou chudobou je přesto ohrožena stále desetina lidí. Jde o jednotlivce, jejichž měsíční čistý příjem dosahuje nejvýš 10 220 korun, či o čtyřčlennou domácnost s příjmem do 21 461 korun.
Z chudých je každý čtvrtý bez práce. Podle statistiků nicméně chudoba ohrožuje také děti do 16 let, seniory (převážně ženy) a v omezené míře také zaměstnance.
Češi utrácejí za kulturu
Statistici v šetření, které proběhlo loni na jaře, zkoumali i sociální a kulturní život. Více než polovina z téměř osmi tisíc respondentů odpověděla, že v posledním roce navštívila kulturní nebo historickou památku. Téměř polovina osob zavítala i do kina nebo na divadelní představení či koncert.
„Zhruba pět procent osob uvedlo, že si tento způsob trávení volného času nemůže dovolit. U osob s příjmy pod hranicí chudoby si to z finančních důvodů nemůže dovolit přibližně čtvrtina,“ říká Šustová. Od roku 2006 se podle ní kvůli financím také snížila frekvence kontaktu s příbuznými, ať už osobně, či jinak.
„Zhruba pět procent osob uvedlo, že si nemůže dovolit navštěvovat placené kulturní akce, jako je kino či divadlo. U osob s příjmy pod hranicí chudoby si to z finančních důvodů nemůže dovolit přibližně čtvrtina.“