Možnosti podpory jsou podle Hájka dvě – jedna z nich by byla přechodná transformační podpora tepla. „Tam by se měla teplárnám vracet část nákladů na povolenky. Bez notifikace od EU to však nejde vyplácet. Intenzivně se jedná s Evropskou komisí,“ popsal expert s tím, že tato kompenzace by řešila velkou část problému s cenami tepla.
Tento způsob by mohl pro odběratele znamenat úsporu zhruba 20 procent, odhadl šéf sdružení s tím, že by šlo zhruba o srovnatelnou úsporu s vládním úsporným tarifem. „Výhoda by byla, že by to pomohlo všem, nejen domácnostem, ale třeba i školám,“ vysvětlil.
Druhá varianta je pak dotace podobná úspornému tarifu. „Nejspíš se však bude muset dělat obojí, úhrada nákladů na povolenky je jen pro větší teplárny, proto se myslím bude muset dělat nějakou kombinací,“ míní Hájek.
Pomoc státu růstu cen nezabrání
Ani teplárny se na podzim nevyhnou zdražení, jeho přesnou výši ale nechtěl zatím Martin Hájek odhadovat. „Velká část tepláren bude muset zvyšovat na podzim kvůli růstu cen plynu, uhelné zřejmě až od ledna, ale o kolik přesně se nedá říct,“ uvedl. Nárůst však bude podle všeho skokový.
„Obáváme se toho, že se domácnosti mohou dostávat do situace, kdy nebudou schopny účty zaplatit,“ řekl Hájek.
Češi se budou muset naučit snížit teplotu topení, říká energetik |
Státní pomoc podle něj nárůstu cen nezabrání. „Stát nemá tolik peněz, to se netýká jen teplárenství, aby byl schopen to vše sanovat. Jen za cenu půjčení peněz, přikrmení inflace, následného zvýšení sazeb... Nečekejme, že to vláda vyřeší za nás. Budou se muset lidé uskrovnit, snížit si teplotu v bytech,“ odhaduje Hájek.
Zhruba 55 procent českých tepláren je v současné době odkázáno na uhlí, přibližně 27 procent je plynových. Ve hře je teď i varianta, že by se fungování těch uhelných, jež měly přecházet na plyn, prodloužilo.
„Část uhelných tepláren měla končit letos a v příštím roce a přejít na plyn. Jedna z věcí, která je v přípravě, je, že se jim prodlouží to přechodné období, aby nemusely přecházet na plyn během této sezony. A že ještě tuto sezonu vydrží na uhlí,“ vysvětlil Hájek.
Do budoucna je pro plynárenství plynu na trhu dostatek, jen se dlouhodobě nechystala infrastruktura a spoléhalo se na dodávky z Ruska. „Není to o tom, že není plyn, plynu je spousta. Problém je, že Evropa programově budovala závislost na Rusku a třeba terminály na LNG nejde vybudovat přes noc. Plynu je na trhu dost, ale není ho jak sem dostat,“ míní šéf Teplárenského sdružení.
Výkup elektráren dává dle ekonomů smysl. Otázka je, kolik to bude stát |
Jako alternativy do budoucna zmínil Hájek vedle biomasy či geotermální energii, ale třeba i odčerpávání tepla z odpadních vod. „Tepelným čerpadlem jsme schopní odsát teplo z odpadní vody, teplo klesne třeba z šestnácti na tři stupně a ta se vypustí do řeky. V zahraničí to běžně funguje, my se na to taky připravujeme,“ popsal Hájek.
Využitelné je i teplo z jaderných elektráren, teplo z Temelína by už příští rok mělo doputovat do Českých Budějovic, čerstvě je podepsané memorandum, podle něhož zamíří teplo z Dukovan do Brna. „Je to zhruba 40 kilometrů, není to neřešitelné. Je to technická výzva, ale ne nepřeklenutelná,“ upřesnil.
Martin Hájek vystudoval obor Ekonomika a řízení energetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze, kde v roce 2010 obhájil disertační práci na téma Reálné opce v teplárenství. Působil v Pražské teplárenské jako poradce generálního ředitele pro strategii, od roku 2010 je ředitelem Teplárenského sdružení.
