Jste herec známý jako Jan Ptáček z Kingdom Come. Proč jste se rozhodl otevřít restauraci?
Vždy jsem dělal věci, které nejsou úplně hmatatelné. Jako herec tvoříte divadlo nebo filmy, ale nemáte něco, kam byste mohli přijít, posadit se a být toho součástí. Vždy jsem snil o vlastním podniku o nějaké kavárně, hospodě nebo restauraci, zkrátka místu, kde se potkávají lidé a mohou vznikat zážitky.
Tady jsem vlastně spojil všechno dohromady. Podáváme kávu, koktejly, pivo i jídlo. Miluji jídlo, miluji pivo, a zejména české pivo. Prostě mi to dávalo smysl. Navíc mám asi po mamince podnikatelského ducha. Rád zkouším nové a trochu děsivé věci, ve kterých možná nejsem dobrý, a učím se za pochodu. Už jsem zakládal divadelní společnosti, dělal filmové i jiné projekty. Tohle je další z nich.
O otevření hospody jste mluvil jako o milostném dopisu Praze a Česku. Co konkrétně tu chcete lidem nabídnout, co vám v pražských hospodách chybělo?
Je to milostný dopis Praze a poděkování českým lidem, kteří mi dali doslova všechno, co mám. Bez České republiky opravdu nevím, kým bych byl a kde bych skončil. Projekt, jehož jsem byl součástí, mi umožnil živit se streamováním a dal mi tolik dalších příležitostí. Tohle je můj způsob, jak poděkovat a vytvořit prostor, kam mohou lidé přijít. Mohou tu sdílet lásku ke středověku, ale hlavně si dát dobré jídlo, pití a zažít kvalitní servis. Je to splněný sen, ale samozřejmě také velké riziko, jako každý podnik. Když se to nepovede, řeknu si, že jsem to alespoň zkusil.
Pan Ptáček z Kingdom Come rozjíždí v Praze hospodu. Otevřít má v říjnu |
Nobleman přitahuje pozornost i kvůli vaší roli Jana Ptáčka. Nebude to hlavně podnik pro fanoušky Kingdom Come?
Fanoušci samozřejmě přijdou, protože mě znají z videohry a mají rádi české dějiny. Chtěl jsem ale jasně říct, že jde hlavně o prostor pro místní lidi, zejména z Vinohrad. Vše, od cen přes nabídku až po způsob obsluhy, jsme nastavovali pro místní. Nemá to být turistická atrakce. Doufám, že se lidé budou vracet proto, že se jim tu líbí, ne jen proto, že to provozuje Luke.
Proč jste si pro podnik vybral zrovna Vinohrady?
Žiji na Žižkově, takže to mám blízko. Zvažoval jsem Žižkov, Vinohrady nebo Letnou. Nakonec rozhodl tento konkrétní prostor. Byl zrovna k mání, přišel jsem sem a hned jsem věděl, že je to dokonalé. Předtím tu byl sportovní bar Pubble se zelenými stěnami, televizemi, fotbalovými vlajkami, šálami a suvenýry. Měl vlastní komunitu a budu rád, když sem její lidé budou dál chodit. Prostor jsme ale úplně proměnili.
Luke Dale (33 let) Britský herec, režisér a majitel restaurace Nobleman v Praze. Studoval Guildhall School of Music & Drama v Londýně Rok žije v Praze, má českou přítelkyni. Propůjčil svůj vzhled i hlas postavě Jan Ptáček ze hry Kingdom Come: Deliverence. Učí se česky a miluje Prahu, české jídlo a pivo. |
Jak dlouho rekonstrukce trvala? Kdo se na podobě restaurace podílel?
Začali jsme na konci července a na všechno jsme měli zhruba dva a půl měsíce. Bylo to velmi náročné, času nebylo dost. Všichni nám říkali, že otevřít podnik od nuly za tak krátkou dobu bude těžké. Obrovskou zásluhu má můj kamarád a tesař Matthew Dawson. Udělal v podstatě všechno dřevěné, co tu vidíte. Díky němu je celé místo pro hosty mnohem přívětivější.
Pomáhali i další kamarádi, jejich přítelkyně a lidé kolem nás. Malovali, lakovali, řezali dřevo nebo věšeli obrazy. Byl to týmový výkon lidí, které mám rád. Vitráže v čele baru a další kresby připravoval tým Warpaint, se kterým jsme v posledních měsících intenzivně spolupracovali. Velký kus práce odvedl i náš manažer Tony Williams. Udělal mnohem víc, než musel, a díky tomu je podnik připravený a krásný. Především mě ale podpořila komunita. Když jsem řekl, že to chci udělat, lidé se kolem mě semkli a chtěli pomoct.
Restaurace Nobleman v Praze |
Jak bude vypadat kuchyně? Chcete hostům nabídnout spíš českou klasiku, britská jídla, nebo kombinaci obou přístupů?
Většina nabídky bude česká nebo českým hostům velmi blízká. Budeme mít svíčkovou, kachnu a další jídla, která podle mě Češi ocení. Šéfkuchař Tom O’Sullivan je Skot, ale v Česku už pracuje dlouho a vaří českou kuchyni. Snažil jsem se vytvořit nabídku, která bude místním chutnat a bude působit přirozeně.
Zároveň do ní zařadíme několik věcí z Británie, především dezerty. V těch jsme podle mě opravdu dobří. Budeme mít sticky toffee pudding, sladký piškotový dezert s omáčkou podobnou karamelu a trochou smetany. Podle mě je to nejlepší dezert, který nabízíme. Apple crumble je zase trochu podobný štrúdlu, ale v britském pojetí s vanilkovým krémem, v Británii známý jako custard. Postupně chceme o víkendech zavést také Sunday roast, tradiční britský nedělní oběd.
České hospody stojí hlavně na pivu. Co budete čepovat?
Vybírali hlavně s ohledem na Čechy. Na čepu máme plzeňské pivo, tmavého Kozla, nealkoholické Únětice Únulka a další značky, které mám rád. A také cider Thatchers. V Praze se podle mě neprodává, takže je to něco trochu výjimečného. Je to dobrý cider, spíš letní pití, a je to můj osobní výběr.
Ciderem chci přinést něco britského, zatímco všechno ostatní bude převážně české. V Česku už jsem dlouho, poslouchám, účastním se místní kultury, chodím do hospod a restaurací. Možná jí proto rozumím o něco lépe než běžný cizinec. Hodně Čechů mi říkalo, že pokud nebudu mít plzeňské pivo, neuspěji, takže volba byla jasná.
Jaké budou ceny?
Lidé, kterým jsme ukázali ceny na lístku, byli překvapení. Čekali, že to bude velmi drahé, ale není. Ceny jsme nastavili na úroveň této části Prahy, nejsme dražší než většina okolních podniků. Jsme na Vinohradech, ne v Praze 1, takže tu hosté nebudou platit turistické ceny za jídlo ani pití.
Jaká bude otevírací doba?
Ve všední dny od čtyř hodin odpoledne do dvou do rána. O víkendech pak od poledne do dvou ráno. Podnik je v suterénu, proto si myslím, že ve všední den lidé spíš nechtějí obědvat v podzemním prostoru. Na oběd chtějí světlo a otevřený vzduch. Tenhle prostor se proto přirozeně hodí víc na večer. V létě plánujeme venkovní posezení.
Nobleman tedy není vyloženě kopií Kingdom Come?
Není to bar s tematikou Kingdom Come. Ve skutečnosti tu skoro žádné přímé odkazy na hru nenajdete. Spolupracovali jsme s umělci, kteří mají rádi středověk, a výsledkem jsou umělecké prvky inspirované touto dobou. Je tu třeba erb pánů z Lipé, který ručně namaloval jeden z našich umělců Lukáš. Někdo by v něm mohl vidět odkaz na Kingdom Come, ale jde o skutečný historický erb. Celkově je to spíš poklona něčemu, co je pro mě velmi důležité a co mi hodně dalo.
Proč jste podnik pojmenoval právě Nobleman, tedy Šlechtic. A co pro vás znamená pes v jeho logu?
Název je způsob, jak vzdát hold zemi a kultuře, které mi tolik daly, i mé účasti v sérii Kingdom Come. Je to poklona středověkému světu. Šlechticem se ale má cítit každý, kdo vstoupí dovnitř. Můžete se pohodlně posadit na červený polštář, dát si dobré jídlo, pivo nebo koktejl a cítit se výjimečně, aniž by to bylo přehnaně drahé.
Nápad mít v logu psa přišel z týmu, který dělal branding, a já jsem si řekl, že je geniální. Šlechtici měli lovecké psy, takže to sedí ke středověkému světu. Zároveň jsou psi velmi blízcí Česku. V Praze má psa skoro každý, já také. Psy mám celý život a miluji je. Logo se mi navíc jednoduše líbilo. Pejsek ještě nemá jméno, tak ho nejspíš necháme vymyslet komunitu. Stejně jako jména pro rytíře v brněních.
Zbraně na stěnách a brnění jsou vyrobené přímo pro vás, nebo jde o sběratelské kousky?
Devadesát devět procent zbraní, které tu lidé uvidí, vyrobilo umělecké kovářství Hefaistos z Radotína. Nejsou jen součástí výzdoby, hosté si je budou moci také koupit. Několik dalších kusů jsem dostal jako dárek, většinou je to ale práce Hefaista.
Budou servírky a číšnici oblečeni v historických kostýmech?
Ne. Budou mít černé košile, černé kalhoty a zástěry, které mohou trochu připomínat zástěry kovářů. Jen velmi jemně. Nechci, aby to působilo jako trik nebo příliš turisticky. Místo má být pohodovou hospodou s lehkým středověkým prvkem, ne podnikem, kde všichni mluví archaickým jazykem a někdo chrlí oheň.
V Praze 1 existují podniky, které nabízejí kompletní středověký zážitek a jsou skvělé. Mají svůj účel, třeba když chcete oslavit zvláštní příležitost nebo se na chvíli přenést do středověku. My ale chceme být běžným místem, kam se lidé vracejí každý týden. Středověké prvky tu budou jemné a promyšlené. A číšníci budou mluvit česky.
V podniku máte přepis dekretu Karla IV. i vitráže v čele baru s osobními motivy. Proč jste je sem chtěl umístit?
Tým Warpaint našel historický dekret Karla IV. a já jsem hned věděl, že ho v podniku musíme mít. Nechal jsem ho přepsat skutečným písařem Davidem na pergamen z vepřové kůže. Karel IV. v něm vyzývá lidi, aby na Vinohradech zakládali vinice, pěstovali révu a vyráběli víno. Nabízel jim osvobození od daní, zároveň ale hrozil přísnými tresty těm, kteří by vinice a zdejší podnikání ničili.
Přijde mi zajímavé, že se Vinohrady jmenují právě podle vinic. Kdysi byly všude, kam člověk dohlédl. Dnes jde o jednu z nejbohatších a nejoblíbenějších částí Prahy a chtěl jsem tuto historii v interiéru připomenout. Každé okno dole v baru bude mít také jinou vitráž. Každá představuje něco důležitého pro mě nebo pro podnik.
Zůstanete hercem a streamerem, nebo se z vás stane hospodský na plný úvazek?
Budu tu, kdykoli budu moci, ale nechci lidem dávat falešnou představu, že zde budu každý den nebo každý večer. Nemohu. Podnik oficiálně nepovedu já, povede ho manažer Tony. Mám další projekty a nemohu tu být čtyřiadvacet hodin denně. Nechci, aby lidé přišli s očekáváním, že se se mnou určitě setkají. To by nebylo fér. Podnik musí stát na vlastních nohou i beze mě.
Vnímáte už Prahu jako domov?
Ano, přesně tak to cítím. V Londýně jsem žil třináct let, ale nikdy jsem se tam úplně necítil doma. Byl to pro mě hlavně boj, stále jsem se snažit uspět, dělat různé věci, ale zároveň žít v extrémně drahém městě, kde stát malým podnikatelům podle mě příliš nepomáhá. Naopak jsou velmi rychle a vysoko zdaněni.
Vyrůstal jsem v Sheffieldu a tam jsem se doma cítil. Jsem kluk ze severu a dětství jsem tam miloval. Jenže Sheffield mi nenabízel tolik tvůrčích možností, které jsem potřeboval. Praha mi dává to nejlepší z obou světů, tedy krásné staré středověké město, ale také spoustu mladých, kreativních a zajímavých lidí, kteří dělají skvělé věci. Mám českou přítelkyni, mnoho českých přátel, českého psa. Každý den čtu a překládám češtinu. Začal jsem se jazyk učit, i když jsem si kvůli tomuto projektu dal krátkou pauzu. Každý den jsem o něco víc Čech.
