Inflace přes šest procent byla v Česku od roku 1999 jen jednou. V roce 2008 během světové ekonomické krize vyletěla na 6,3 %. Topolánkova vláda (ministrem financí byl Miroslav Kalousek) zaškrtila tehdy platy i státní výdaje až příliš. Od té doby bereme inflaci jako symbol zlých časů.
Za aktuálním růstem cen podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, nestojí jen celosvětové události, ale i zmrazení českého trhu práce a umělé udržování „zombie firem“, které ve chvíli, kdy skončí pandemie, a tím i finanční pomoc státu, nebudou mít šanci v tržním prostředí přežít.
Co můžou naše peněženky od roku 2022 čekat?
Myslím, že zažijí velice krušný rok. Nevyhneme se pokračující inflaci. V současné době lze počítat s tím, že bude za celý rok zhruba na úrovni 6,5 %, možná i nepatrně více. Už současná meziroční inflace se šplhá k 7 %, a nebýt dočasného snížení DPH na energie, už by sedmiprocentní byla. Zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB nebude mít v nejbližší době na inflaci přímý dopad, spíše zmírní inflační tlaky v dalším období – na přelomu let 2022 a 2023 a později. Proti tomu musíme postavit předpokládaný růst mezd, jež se nominálně zvednou jen lehce přes pět procent.
Že se vlády tolik zadlužují, znamená inflaci, ta znamená nutnost riskovat, tedy stres, mnohdy infarkt, mrtvici nebo rakovinu.
