Karel Kuchařík

Karel Kuchařík | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Lovec softwarových pirátů: Hackera bych nezaměstnal

  • 166
Karel Kuchařík šéfuje policejnímu týmu, který pátrá po českých internetových pirátech. Celorepublikové policejní oddělení má zatím jen šest členů, zavaleno ale je stovkami případů. Od ledna by sice měly i v krajích fungovat pobočky Kuchaříkova oddělení, zatím ale není dost policistů-odborníků.

Stahujete si pro sebe nejnovější hudbu nebo filmy?Nemám čas poslouchat nejnovější hudbu nebo sledovat nové filmy. Já dokonce nemám ani čas sledovat televizní noviny. Což mě mrzí. Takže když mi někdo říká, že má něco nejnovějšího z hudby, tak si to poslechnu, ale nejsem ten audiofil, abych to musel mít někde v počítači uložené.

Říkáte svým přátelům, když se chlubí staženou hudbou, že by si CD raději měli koupit?
Známí samozřejmě vědí, co dělám za práci. U audia a videa je to jednoduché. Říkám jim: Stahuj, co chceš, ale dělej to tak, abys nesdílel. Ale pozor, u softwaru je výjimka, protože platí, že držení softwaru bez licence i jen pro vlastní potřebu je protiprávní.

Ceny hudebních nosičů se za posledních několik let velmi snížily. Projevilo se to na úbytku vámi řešených případů počítačové kriminality?
Těch případů, které my řešíme není méně. Ale počet případů, které ročně řešíme je malý v poměru k rozsahu té nelegální činnosti, která tady probíhá. Nemůžeme se tvářit, že policie obsáhne veškerou informační kriminalitu, to nejde. Na to prostě nemáme sil.

Máte vyčleněné kolegy, kteří sedí u­počítače a každý den sledují dění na sítích, kterými si uživatelé – většinou nelegálně – vyměňují různé programy?
To děláme, jenom když přijde konkrétní podnět. Teď je těch věcí tolik, že je nezvládáme zpracovávat a stojí nám i věci, které přišly z podnětu třetích osob. Takže ani nemusíme další případy vyhledávat.

Jsou vaši policisté tak zdatní, aby na piráty vyzráli? Umějí třeba prolomit různé šifrovací programy, kterými lidé často chrání svoje počítačové řádění?
Lidé jsou většinou líní a to nám pomáhá. Takže i když existují možnosti, jak si počítač zabezpečit, nedělají to. Když si vezmete, že stoprocentně používáte řadu platebních karet a­stejně máte někde ta hesla napsaná. Tak to funguje i v počítačovém světě. Buď to vůbec nedělají, nebo je to nastavené tak, že se to za určitých podmínek dá někde zjistit. Ale samozřejmě existuje i tichá fronta lidí, kteří to mají udělané tak, že se do toho nikdo nedostane. Ani my ne.

Piráti často spoléhají, že když používají rodinný počítač, policie těžko dokáže, kdo zrovna nelegálně stahoval, jestli to byl syn, nebo maminka. A asi se dá předpokládat, že rodina je neprozradí. Rodina má samozřejmě možnost odmítnout výpověď, aby její členové nezpůsobili trestní stíhání blízké osobě. Ale i když nám to nesdělí, často to dokážeme zjistit. Začít můžeme třeba daktyloskopickým výzkumem. Navíc každý rodinný příslušník má úplně jiné návyky, tráví na počítači jinou dobu, posílá e-maily z jiné schránky, navštěvuje jiné stránky. Je například těžké svést na devadesátiletou babičku, že si stahovala Rafťáky. Ale ano, samozřejmě případy někdy končí na tom, že se nepodaří identifikovat konkrétní osobu.

Jaké případy řešíte nejčastěji?
Nejčastější je porušování autorských práv, extremistické projevy a­pornografie, zejména dětská pornografie. Po Novém roce, když bude i držení dětské pornografie trestným činem, asi bude dominovat právě ta. Každopádně nám přibude hodně práce.

Nemůže být tahle přísná úprava dětské pornografie zneužitelná? Stačí, aby vám někdo do počítače nastrčil pár fotek, což dnes asi není vůbec těžké...
Teď se podílíme na vyšetřování rozsáhlého mezinárodního případu internetové dětské pornografie. Na něm se podílí i dvě stě tuzemských uživatelů. A ono jde poznat, jak moc aktivně se ti lidé chovali. Třeba v tomhle případě to rozhodně nebyly žádné pasivní postavy příběhu, které jen přijímaly, co jim někdo poslal do počítače. Vědeli o tom. Sami vypisovali, co za obsah by směnili.

Říkáte, že se nejčastěji zabýváte porušováním autorských práv. Jak se rozlišuje, co je ještě přestupek, a co už trestný čin?
U autorských práv je to problém, který se musí posuzovat individuálně. Samozřejmě u krádeže je to jednoduché: člověk ukradne něco za 4­999 korun a je to jen přestupek, ukradne něco za 5 000 a je to trestný čin. Ale samozřejmě, když to bude jedna písnička, tak to rozhodně nebudeme brát jako trestný čin.

Kolik teď řešíte případů?
Přes čtyři sta. To počítám všechny druhy informační kriminality, to znamená dětskou pornografii, extremismus, podvody, výhrůžky, pomluvy.

A jaká je objasněnost počítačové kriminality?
My ani nevíme, kolik těch věcí je. Víme pouze o případech, které přijdou k nám na oddělení, ale to neznamená, že jsou to všechny případy. Protože u nás nefunguje v rámci policie liniové řízení – to znamená, že o některých případech, které by pod nás teoreticky spadaly, se ani nemusíme dozvědět.

Kolik lidí u vás pracuje?
Málo. Je nás tady teď šest na informační kriminalitu v celé republice, což je na to množství případů skutečně málo.

Co za odborné znalosti a vzdělání musí mít člen vašeho týmu?
Jsou tu podmínky, které stanoví zákon o služebním poměru. Aby člověk mohl pracovat v našem oddělení, musí mít vysokoškolské vzdělání a devět let praxe u policie. To už samo o sobě naznačuje, kolik máme možností při výběru pracovníků.

V krajích neexistuje žádné specializované pracoviště, které by Vás zastupovalo?
Od nového roku by měla v každém kraji fungovat jednotka, kde bude odborně způsobilý policista v oboru informační kriminality. Už teď je jasné, že v některých regionech člověka 1. ledna mít nebudeme.  Buď ho není možné zaplatit, nebo ho není možné vyčlenit kvůli obrovskému podstavu.

A vy ty případy řešíte od začátku až do konce?
Je nesmysl, aby znalec určitých technologií, nabral případ, udělal prvotní úkony, zjistil nějaké souvislosti směřující do reálného světa, prováděl výslechy a vůbec takové ty rutinní věci. To už není otázka odbornosti. Od  toho by tady měli být ti, kteří tu práci standardně dělají. Odborná část, především získávání důkazů, by měla být na nás.

Využil byste možnosti zaměstnat IT pracovníka, který dosud pracoval v soukromé sféře a nemá žádné zkušenosti s prací u policie?
On by ani nemusel mít ani policejní akademii. Stačilo by absolvovat pětileté vysokoškolské studium. Uvítal bych ale, kdyby bylo možné dát takového člověka někam na zkušenou. Bez znalosti systému policejní práce by u působit nemohl.

Momentálně byste ale stejně neměl peníze na to abyste toho člověka zaplatil?
Naše peníze jsou transparentní, průhledné, není tam nic jiného, než co nám stanoví zákon. Člověk prostě patří do nějaké třídy v tabulce. To je neměnné. Možné je  nějaké osobní ohodnocení.  Ale i to je poměrně rigidní a je vždy za odvedený výkon. Já zájemci sice můžu něco nabídnout, ale soukromé firmy dají správci sítě 50 tisíc. Takže policie bude asi vždycky za odborníky o krok pozadu a nejde, než hledat nadšence.

Zaměstnal byste hackera?
Kdo si zkusil policejní práci, tak ví, že to není možné. Ti lidé se do určité míry dají převychovat, ale udělat kozla zahradníkem nechceme. To nejde. Jestli jednou pochybili, tak není nikdy jistota, že to neudělají podruhé.

Jak získáváte podněty k šetření?
Často od lidí nebo od firem. Podněty přicházejí anonymně i jmenovitě. Jmenovitě třeba od bývalých zaměstnanců, anonymně od konkurence v oboru. A pak jsou případy, kdy se manželé rozvádějí a manželka ví, že manžel používá nelegální software, tak na něj podá trestní oznámení. My nezkoumáme původ informací, ale jestli došlo k porušení zákona. Samozřejmě se na nás obrací i svazy na ochranu autorských práv.

A s nimi spolupracujete jak?
Ony nám vlastně dávají už předpřipravené případy. Mají snahu stejně jako my proniknout do těch skupin. My to vezmeme a v podstatě musíme udělat to samé. Ale už víme, že se tam něco objevuje. To znamená, že je to jakoby předpřipravené, ale ty důkazy, aby měly platnost, musí být předloženy po zahájení trestního stíhání.

A co vůbec hrozí lidem za pirátství?
Pachatel, který poruší autorské právo může dostat nejvýše nepodmíněný trest dva roky odnětí svobody a pak je tam nějaký peněžitý trest, plus náhrada škody, kterou určí soud.

Co je pro ty pachatele potom největším trestem?
U domácích pachatelů je často trestem samotná přítomnost policie a zajištění nějakého počítače jako předmětu doličného. Jestliže se prokáže, že nějaká věc sloužila k trestné činnosti automaticky propadá státu. Zvláštní je, že pro některé pachatele není hrozba trestu tak ožehavá jako to, že jsme mu odebrali jeho počítač. Často jsou ochotni akceptovat, že půjdou před soud, ale už ne nějaký peněžitý trest nebo zabavení věci.

Kanadská policie oznámila, že se již nebude cíleně zaměřovat na chytání lidí, kteří sdílejí multimédia pro vlastní potřebu. Můžeme očekávat podobné prohlášení od české policie?
Česká policie tohle nikdy neřekne. U nás je to právně nastaveno tak, že když dostaneme informaci, která může vést k odhalení nelegální činnosti, musíme konat. Je jen otázkou, jestli se budeme zaměřovat na malé uživatele.

,