ČR už nyní předběhla v počtech odlovených prasat na 1 000 hektarů honební plochy všechny ostatní středoevropské státy, myslivci však neloví i z etických důvodů dostatek bachyní, kvůli čemuž se prasata nadále množí a přibývá jich. Například v posledním mysliveckém roce bylo odloveno 248 602 kusů černé zvěře, z toho naprostá většina (169 tisíc) bylo selat, kňourů 43,5 tisíce a bachyní „jen“ 36 tisíc.
Bachyně jsou podle výzkumníků březí nebo se starají o selata prakticky celoročně. „Správný postup je samozřejmě takový, že nejdřív by bylo etičtější ulovit všechna selata a potom tu bachyni,“ řekl MF DNES Ježek. Bachyně má vrhy o šesti až sedmi selatech, takový postup je podle něj prakticky nerealizovatelný.
Novela mysliveckého zákona už neprojde. Je to škoda, říkají soukromí zemědělci |
Navíc by se přes nutnost starší kusy střílet mělo postupovat podle Ježka uvážlivě, a pokud možno nejdřív redukovat počty samic, které nejsou ve stádu nejstarší a nejdůležitější. Bachyně by se pak měly, aby byl postup etičtější, pokud možno střílet na podzim, kdy už jsou selata větší. „Náš článek míří k tomu, že je zapotřebí zintenzivnit lov ve všech věkových kategoriích, schopnost reprodukce prasat je obrovská,“ vysvětluje odborník.
Podle něj nestojí za přemnoženými prasaty jenom nevůle myslivců bachyně střílet, ale také změna klimatu, kdy se častěji vyskytují tzv. semenné roky dubu a buku, nejsou tak studené zimy, ale i způsob zemědělského hospodaření, kdy se více a na větších plochách pěstuje kukuřice, řepka či obiloviny. Vzhledem k tomu, že se v některých porostech kukuřice můžou prasata schovávat i na podzim, mají ideální podmínky pro život.
To, že je v ČR největší průměrný odstřel, může ale podle Ježka souviset i s mozaikovitou krajinou, kde se prasatům dobře žije. Třeba v Rakousku velkou část státu zabírají Alpy, kde se prasata prakticky nevyskytují. Kdyby se tak statistika týkala jen úrodnějších částí země bez horských vrcholů, je možné, že by české myslivce z pohledu množství odstřelů na hektar Rakušané předběhli.
Mláďata se množí už po 10 měsících
Autoři ve studii vysvětlují, že samice prasat dosahují pohlavní dospělosti přibližně při 30 kilogramech živé váhy, což může být už v 10 měsících jejich života, ale některé bachyňky byly schopné reprodukce už při 16 kilogramech. Kňourci dosahují pohlavní dospělosti ještě dříve, pokud mají omezený pohyb a dostatek potravy, můžou se množit už ve třech měsících.
Při modelování populací prasat autoři argumentují, že v populaci o 100 prasatech s poměrem pohlaví 1:1 může být roční přírůstek 329 nových selat. Stačí pak neodlovit bachyně a počty prasat začnou dynamicky růst, protože přibude každoročně spousta selat. Ač pak budou myslivci lovit více divočáků, populace zůstanou prakticky stejné nebo budou ještě růst. „Můžeme tedy plamenně hovořit o snahách o redukci černé zvěře a nezasvěcenému člověku by tato snaha snad mohla připadat i upřímná. Ve skutečnosti je však zvěř lovena tak, aby bylo divočáků opět v nadcházející sezoně více! Stačí pouze cíleně chránit dospělé bachyně, které spolehlivě zajistí další podstatný nárůst populace,“ píše se v textu.
Až deset tisíc za bachyni ulovenou v oblasti moru. Stát zvýší zástřelné |
A tento model podle autorů odpovídá i české realitě. „Lovíme stále více, ovšem stále víc divočáků v honitbách máme. Za mysliveckým perpetuum mobile se ovšem neskrývá žádný složitý soubor faktorů bránících v redukci zvěře, ale jednoduchá matematika. Většina z nás přece moc dobře ví, co se stane, když ulovíme bachyni… budeme mít příští rok méně divočáků. A to nechceme za žádnou cenu připustit, a proto ostatně velmi často slyšíme zmiňované mýty o důležitosti nelovu bachyní,“ vysvětluje.
Zvýšit množství odlovených kusů měla podle státu umožnit novela mysliveckého zákona, kterou ale zákonodárci nejspíš neschválí. Ministr zemědělství Marek Výborný v ní počítal mimo jiné s tím, že povolenky na lov budou mít na svých pozemcích zemědělci, kteří hospodaří alespoň na 30 hektarech souvislých honebních ploch, nebo že by se měla snížit minimální výměra honitby z 500 na 250 hektarů.
Za mysliveckým perpetuum mobile se ovšem neskrývá žádný složitý soubor faktorů bránících v redukci zvěře, ale jednoduchá matematika.
Studie výzkumníků z České zemědělské univerzity v Przae
„Pokud by opozice v čele s hnutím ANO byla konstruktivní a šlo jí skutečně o řešení podstaty problému, tedy výrazných škod, které v naší krajině způsobuje přemnožená zvěř, šance na schválení novely zákona o myslivosti zde stále je. Bohužel zatím opozice zákon vytrvale blokuje a s blížícími se volbami se šance na dokončení této důležité novely snižuje,“ sdělil ministr MF DNES. Avšak podle Ježka třeba problematika velikosti honiteb s černou zvěří prakticky nic nedělá, v Evropě, kde jsou honitby menší i větší, je přemnožená stejně.
