„Šlo o prototyp. Ve Vítkovických železárnách se vyráběly jednotlivé části, v Albrechticích se nacházelo montážní místo, kde se stroj dva roky stavěl. Druhý takový byl postaven tři roky poté v Chabařovicích,“ říká zaměstnanec společnosti Sev.en Inntech ze skupiny Sev.en Česká energie, který se dříve o stroj staral jako revizní technik.
RK 5000 bylo kráčející rypadlo, pohybovalo se pomocí hydraulického podvozku, který stroj nadzvedl a posunul po ližinách. Mohutný bagr sloužil k dobývaní skrývky. Pracoval na posledním řezu, odtěžoval vrstvy zemin a hornin nad uhelnou slojí. Stroj obsluhovalo obvykle devět lidí, minimum bylo šest.
„Museli mít výcvik, školení, povinný byl také kurz pro bagristy. Kdyby byl stroj ještě v provozu, tak bychom se tady vůbec neslyšeli,“ poznamenává technik v prostorách retro kabiny, odkud je pozoruhodný výhled do zbytkové jámy lomu ČSA. Kabina byla pomyslným srdcem obřího stroje. Zůstaly zde ovládací pulty a joysticky, které sloužily k řízení pohybu hlavních jeho částí, odsud se řídil korečkový dopravník.
V kabině se nacházelo také ovládání pro hydraulický obvod pro kráčení. Pohyb stroje byl velmi pomalý, jeden „krok“ bagru měřil 1,5 metru. Své místo zde měly i přístroje a kontrolky pro monitorování stavu elektrických pohonů, rychlosti, zatížení a celkové stability rypadla. Na stěně zůstal kalendář s rokem 2016 jako důkaz, kdy se rypadlo zastavilo nadobro.
Stroj absolvoval tři generální opravy, v jejichž průběhu se jeho fungování pořád vylepšovalo. Ta poslední proběhla v roce 2005 a kromě jiného zahrnovala také instalaci tehdy nového řídicího systému, kdy analogové přístroje nahradily digitální displeje.
Tuny uhlí navždy zaplaví voda. Unikátní pohled do lomu ČSA |
Vnitřní část bagru obra je také působivá. Jeho střeva představuje neuvěřitelná směs technického a elektrického zařízení. Nachází se zde také masivní ložisko, které umožňovalo otáčení celé horní části rýpadla. Jeho průměr je přibližně 16 metrů.
Obří korečkové rypadlo ale už dokráčelo. Těžba v lomu ČSA skončila, byly dosaženy územní ekologické limity, které stanovila vláda ještě v roce 1991. Ve zbytkové jámě vzniká jezero, jehož předpokládaná plocha by měla být kolem 500 hektarů. Přesun stroje by byl extrémně drahý a složitý. Kolos je určen k demontáži. Torzo se však má zachovat pro Podkrušnohorské technické muzeum jako součást budoucí expozice, včetně virtuální reality, která zachytila podobu celého stroje.
„Část rypadla se možná uřízne a odveze se výše na místo, kam už nebude sahat hladina vody. Pod QR kódem se budou nacházet informace pro návštěvníky a turisty, kteří by se chtěli do míst bývalého lomu podívat, a také virtuální prohlídka celého stroje,“ říká Eva Maříková, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie. Technický div RK 5000 se stal symbolem konce éry těžby uhlí v Mostecké pánvi.
