Na čtvrteční tiskové konferenci to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Banka ovšem zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm očekává pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta.
V předchozí srpnové předpovědi předpokládala ČNB letos pokles o 1,5 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. V roce 2015 očekává centrální banka, že ekonomika podle základního scénáře poroste o tři procenta a podle alternativního scénáře o 2,5 procenta. V srpnu počítala s růstem o 3,3 procenta.
"Se základním scénářem prognózy je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb, který v praxi nemůže nastat, čímž ukazuje na potřebu použití jiného nástroje měnové politiky," uvedl Singer. Rozhodnutím bankovní rady zahájit intervence se tak podle něj alternativní scénář vývoje stává nejpravděpodobnějším popisem očekávaného budoucího vývoje. "Alternativní scénář zohlednil, že prostor pro snižování měnověpolitických úrokových sazeb byl vyčerpán," dodal guvernér.
Podle základního scénáře se inflace podle ČNB na počátku příštího roku po odeznění dopadů změny DPH a poklesu regulovaných cen sníží až k nule. Následně se pak bude postupně zvyšovat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Alternativní scénář společně s devizovými intervencemi naopak počítá s dřívějším návratem celkové i měnověpolitické inflace k inflačnímu cíli. "Růst HDP v kratším horizontu oživuje proti základnímu scénáři rychleji," uvedl Singer.
Podle základního scénáře by tak inflace měla ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku činit 1,2 procenta, podle alternativního 2,2 procenta. Srpnová prognóza ČNB počítala v tomto období s inflací 1,8 procenta. V prvním čtvrtletí 2015 by pak inflace měla podle základního scénáře stoupnout na dvě procenta, podle alternativního na tři procenta.
Ministerstvo financí minulý týden zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos by měl hrubý domácí produkt klesnout o jedno procento a příští rok stoupnout o 1,3 procenta.
