Jste velký dodavatel do průmyslových podniků. Naznačuje vývoj objednávek, že by současná vlna epidemie mohla ohrozit oživení?
Dodáváme plyny velkým firmám, jako jsou Třinecké železárny, středním podnikům i soukromým osobám. Díky velikosti a rozmanitosti – bez technických plynů se dnes neobejde skoro žádný průmyslový segment – vidíme aktuální situaci dříve, než ji ukážou oficiální statistická čísla.
Loňský rok se vyvíjel velmi dobře, slabší byly dodávky do automobilového průmyslu a do gastronomie. Překvapil nás však určitý celkový pokles v prosinci. V nemocnicích, kam dodáváme medicinální kyslík, se situace vrací k normálu. Je otázka, jak se bude pandemie vyvíjet nadále, ale průmysl se naučil fungovat i v těch nejtěžších covidových vlnách.
Chemie je nenahraditelná. Jsme výrazným členem Svazu chemického průmyslu, kde právě startuje komunikační kampaň, která má zdůraznit nezbytnost chemie.
Petr PartschŠéf české pobočky Linde Gas
A vidíte nějaké hrozby?
Hrozbou blízkého vývoje je nyní růst nákladů. Firmy si zřejmě navzájem na sebe v různé míře postupně tuto zátěž přenesou, ale inflace a zdražování peněz mohou způsobit pokles spotřeby a investic. A to nejen v Česku. Ekonomika by mohla zpomalovat. Brzy uvidíme, jestli se prosincový pokles ve spotřebě našich výrobků přenese i na začátek roku. Ale doufáme v pokračování loňského růstu.
Existují rozdíly mezi obory?
Ano. Problémy ve výrobě automobilů znají všichni. Vidíme však i dlouhodobý pokles nákupu plynů pro čepování nápojů, zejména piva. I v dobách rozvolnění se jejich spotřeba příliš nezměnila. To znamená, že lidé pijí méně a zejména doma, tedy z lahví. Dobrým příkladem je také zdravotnictví. Výrazně roste zájem o medicinální kyslík. Spolu s tím však klesá objem dodávaných plynů potřebných pro anestezie, což souvisí s odkládáním plánovaných operací.
Dá se to nějak srovnat s předchozími vlnami epidemie?
Současná situace je zatím lepší než loni na jaře. Průmysl už ví, jak fungovat bez větších omezení v souladu s nařízeními, a daří se mu lépe. Spotřeba kyslíku v nemocnicích je teď menší díky zhruba polovičnímu počtu pacientů s covidem, kteří ho nyní potřebují. To je dobrá zpráva, spojuji to s vyšší mírou očkování. Při zásobování zdravotnictví kyslíkem loni na jaře jsme museli aktivovat i naše záložní kapacity. Je jich dostatek, limitem se však stali pracovníci potřební pro výrobu a distribuci. Nyní je situace stabilní.
Petr Partsch
|
Vnímáte v této souvislosti nějaká rizika?
Aktivování záložních kapacit představuje zvýšené náklady. Nicméně největším rizikem je dostupnost pracovníků do výroby a distribuce. Jejich absence by v kritických případech mohla znamenat krácení dodávek pro průmyslové zákazníky, jak k tomu nedávno vyzval premiér v Polsku. Nicméně věříme, že tento scénář nenastane.
Průmysl se nyní potýká s řadou nepříjemností, od zaseknutých dodavatelských řetězců, výpadků dodávek až po rostoucí ceny vstupů. V čem to zasáhlo vás?
Dlouhodobě jsme investovali do výroby v Česku, a proto nejsme u většiny produktů závislí na dodávkách ze zahraničí. Potíže s dlouhými dodacími lhůtami pociťujeme při nových investicích nebo při údržbě. Nebo také při nákupu ocelových tlakových lahví. Situace je však dynamická a nevyzpytatelná, aktuálně čelíme významným problémům při zásobování heliem. To se těží jen na několika místech na světě a do Evropy je dováženo.
Růst cen nás možná zasáhl o něco více než ostatní průmyslová odvětví. Linde patří mezi deset největších odběratelů elektrické energie v Česku, tu potřebujeme zejména pro výrobu kyslíku, dusíku, argonu nebo CO2 a do plníren, kde plyny stlačujeme až na 300 barů. V letošním roce dáme jen za elektřinu hodně přes jednu miliardu korun, což je nárůst o 70 procent. Ale zvyšují se všechny vstupy, zemní plyn pro výrobu vodíku stejně jako doprava a další.
Existují cesty, jak energetickou náročnost snížit?
Při plnění tlakových lahví se využívá elektrická energie především pro stlačování plynů, abychom byli schopni dosáhnout požadovaného tlaku. Kompresory jsou plně závislé právě na elektřině. Systémy pravidelně kontrolujeme na těsnost a postupně je automatizujeme, abychom zabránili případným ztrátám ve výrobě. Snažíme se také optimalizovat dopravní trasy. A zabýváme se i dalšími projekty, které by mohly v budoucnu snížit naši energetickou náročnost. Příkladem může být využití odpadního tepla vznikajícího při kompresi vzduchu nebo při výrobě acetylenu, optimalizace spotřeby chladicí vody, využití solární energie pomocí panelů na střechách našich budov nebo program Zero Waste, který postupně snižuje ostatní odpady vznikající při výrobě.
Začátkem října jste v Praze otevřeli nový provoz výroby speciálních plynů, je to investice za 250 milionů korun. V čem vám to pomůže?
Jsme rádi, že v rámci skupiny Linde padla volba na Českou republiku. Linde působí ve sto státech, je největší chemickou firmou na světě z hlediska tržní kapitalizace. Je pro naši zemi skvělé, že právě zde investuje do nových projektů s vysokou přidanou hodnotou. Vznikla i nová pracovní místa. Závod zajišťuje potřebnou flexibilitu a pokrytí nárůstu spotřeby kalibračních a jiných vysoce čistých plynů a jejich směsí, které nyní dodáváme z Prahy do Evropy a na Blízký východ.
Jak to usnadní či urychlí výrobu plynů? Bude více automatizovaná?
Přesně tak. Investovali jsme do poloautomatických a automatických systémů, které zvyšují produktivitu. Zařízení patří k nejmodernějším na světě.
V čem je tato investice významná pro Česko?
Zákazníci budou dostávat své produkty v kratším čase, to se týká zejména individuálních směsí plynů s vysokou čistotou, kde se poměr jednotlivých složek bez velkého přehánění měří na molekuly. Výjimkou může být už zmíněné helium, jehož dostupnost v Evropě je minimálně letos velmi problematická. Také jsme tím vytvořili 24 nových pracovních míst. Dalším významným projektem, který přinese desítky nových pracovních míst, je vzdálené operační centrum neboli ROC v Ropici u Třince. Je jedním z 12 center, která dálkově řídí výrobu v našich závodech po celém světě. Do České republiky tak díky tomu vedle pracovních míst přinášíme tu nejvyšší technologickou vyspělost v oblasti Průmyslu 4.0. Po plném uvedení do provozu zde bude pracovat okolo sto inženýrů a specialistů.
Linde Gas otevřela v Praze výrobnu speciálních plynů za čtvrt miliardy |
Svaz průmyslu a dopravy ocenil Linde za projekt PlantWatch, kde umělá inteligence hlídá výrobu technických plynů v různých závodech. Jak to funguje?
To souvisí právě se zmíněným ROC centrem. Odborná porota se nechala slyšet, že projekt je jako sci-fi uvedené do reálného života. Je to trochu nadnesené, nicméně trefné přirovnání. ROC centrum je dlouhodobě úspěšný koncept centralizace řízení výroby na desítkách výrobních zařízení formou dálkového monitoringu a automatického řízení různých pohonů, kompresorů a ostatních zařízení.
Ale to s sebou také přináší neustálé a rychle rostoucí množství informací a objemů dat, která musí operátoři sledovat a zpracovávat. Autonomní systém PlantWatch dokáže díky schopnosti strojového učení tato data permanentně monitorovat a vyhodnocovat, sám také umí detekovat vzniklé odchylky. O těchto odchylkách okamžitě informuje operátory a zároveň určí, kde vznikají, a nasměruje k jejich řešení.
Znamená to, že výrobu už nemusí hlídat tolik lidí?
Ano, PlantWatch nahrazuje neustálý monitoring zařízení ze strany operátorů, čímž výrazně zvyšuje produktivitu. Jeden operátor nyní dokáže monitorovat a řídit až deset výrobních zařízení. To nám umožňuje do ROC Ropice integrovat další a další výrobní závody, dosud řízené klasicky. Díky tomu centrum dále rozšiřujeme a hledáme nové zaměstnance.
Jak jste na tom s náborem nových zaměstnanců? Je chemie jako obor pro mladé stále atraktivní?
Naše společnost nabízí zajímavé technologie a projekty, díky tomu atraktivní jsme. Právě ROC centrum je dobrý příklad. Zaměstnanci tam pracují se systémy, které využívají umělou inteligenci. To pro dnešní mladé inženýry představuje zajímavý obsah práce. Ale i my zaznamenáváme v současné době na trhu práce u většiny profesí nedostatek vhodných pracovníků.
Začátkem roku jste se pochlubili, že zákazníkům dodáváte zelené produkty, které jim pomáhají snižovat uhlíkovou stopu. Co to přesně znamená?
Zkapalněný kyslík, dusík a argon nabízíme nově také jako zelené produkty. Při jejich výrobě používáme výhradně elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Od kontrolního sdružení TÜV SÜD máme certifikovaný nákup energií, výrobu i výpočet úspory CO2 . Zákazník se každý měsíc dozví, o kolik tun CO2 snížil svou uhlíkovou stopu.
Mnoho lidí možná vnímá chemii jako něco „špinavého“, něco, co je v protikladu s přírodou. Jak vlastně jako obor vnímáte evropskou Zelenou dohodu, jak na vás dopadne?
Chemie má takovou pověst hlavně z historie, ale je pro život nenahraditelná. V posledních letech firmy z chemického průmyslu masivně investovaly do technologií, které umožňují podnikat zodpovědně, s ohledem na životní prostředí. Jsme výrazným členem Svazu chemického průmyslu, kde právě startuje komunikační kampaň, která má zdůraznit nezbytnost chemie a ekologického přístupu firem z chemického průmyslu.
Náš obor je nicméně při svých výrobních technologiích spojen s fyzikálními procesy, a proto je naše zatížení například emisemi nebo odpady minimální. Naopak máme spoustu aplikací, jež zákazníkům pomáhají s ochranou životního prostředí. Technické plyny se používají třeba při úpravách a čištění vody, kalibrační plyny pomáhají správně nastavit přístroje, které měří emise. Umíme například recyklovat a ekologicky likvidovat chladiva.
