Pokud by novela nebyla schválena do začátku července, začala by platit digitalizace stavebního řízení pro územní celky. Právě legislativní úprava energetického zákona má zajistit její roční odklad. Zákonodárcům tak hrozí legislativní nouze. Pokud by se nyní schválení Lex plynu zkomplikovalo nebo spadlo pod stůl, má stát zásadní problém, protože na digitalizace není připraven.
Ekonom Petr Bartoň pro CNN Prima NEWS popsal, co by tento scénář znamenal. „Vznikl by nápor na rychlé řešení. Aby byl zákon naplněn, digitalizace by se spustila v provizorním režimu, stejně jako tomu bylo v loňském červenci,“ sdělil.
Senát bude hlasovat o plynu. Do hry se vrací i zpětné kontroly solárů |
Energetická novela zvaná Lex plyn má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Paroplynové elektrárny by měly zajistit kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Senát novelu využil k opětovnému prosazování zrušení individuálních kontrol výnosnosti fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010.
Vláda si od těchto prověrek slibuje úspory peněz, které stát dává na podporované zdroje energie. Kritici z řad senátorů ale varují před soudními spory a před arbitrážemi. Sněmovna před zhruba třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.
„Vzhledem k zákonem stanovené povinnosti archivovat účetní doklady pět let, je velmi sporné, zda jsou tyto individuální kontroly reálně proveditelné. Nemluvě o rozporu institutu individuálních kontrol s předchozími usneseními Senátu, se směrnicí EU a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a s notifikací Evropské unie. Navíc je dnes již zřejmé, že ekonomický přínos by byl minimální a náklady na vlastní realizaci kontrol poměrně vysoké. Nemluvě o dalších dopadech například na důvěru v podnikatelském prostředí,“ řekl iDNES.cz předkladatel pozměňovacího návrhu senátor Miroslav Plevný (STAN)
„Většina majitelů nebude schopná sama připravit všechnu administrativu k reportování a bude si najímat drahé poradce. Navíc hranice 145 kWp ještě není schválená a stále podle zákona platí hranice 30 kWp – v tom případě by poradenství pro tisíce majitelů elektráren stálo jen v prvním roce zhruba 1,25 miliard Kč,“ doplňuje Bartoň. V krajním případě by jim hrozila pokuta až 50 milionů korun.
