Individuální kontroly jednotlivých elektráren o výkonu do 145 kWp zaměstnávají české legislativce od začátku roku. V průběhu projednávání Lex OZE3 v Poslanecké sněmovně byl do zákona vložen institut, který zavádí povinnost splnit značně přísné administrativní povinnosti, přičemž nesplnění těchto povinností může být spojeno až se zánikem práva na podporu.
Vyžaduje se, aby provozovatel za každou konkrétní instalaci FVE vypočetl vnitřní výnosové procento, přičemž pro tento výpočet je mimo jiné nutné doložit konkrétní provozní výdaje za každý jednotlivý rok - více než patnáct let dozadu.
Původně se tyto kontroly měly týkat solárních elektráren o výkonu od 30 kilowattů, což Sněmovna prosadila přes nesouhlas Senátu i opozice před třemi měsíci na podnět ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle něj má opatření vládě ušetřit peníze z rozpočtu na podporované zdroje energie. Na konci dubna Sněmovna v rámci Lex plyn navrhla revizi počtu kontrolovaných subjektů. Podle kritiků úprava mění pravidla uprostřed hry, je pro provozovatele elektráren administrativně náročná, může vést k arbitrážím a ohrozit splnění klimatických závazků ČR.
Senátor Miroslav Plevný (STAN) připravil pozměňovací návrh, který ze zákona vypustí kontroly pro fotovoltaické elektrárny (FVE), respektive povinnost reportovat jejich zisk, uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
Nové zdroje samy nezaručí levnější energie, říká poslanec Roman Kubíček |
„Vzhledem k zákonem stanovené povinnosti archivovat účetní doklady pět let, je velmi sporné, zda jsou tyto individuální kontroly reálně proveditelné. Nemluvě o rozporu institutu individuálních kontrol s předchozími usneseními Senátu, se směrnicí EU a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a s notifikací Evropské unie. Navíc je dnes již zřejmé, že ekonomický přínos by byl minimální a náklady na vlastní realizaci kontrol poměrně vysoké. Nemluvě o dalších dopadech například na důvěru v podnikatelském prostředí,“ řekl Plevný iDNES.cz.
Ekonom Petr Bartoň zveřejnil studii, podle které stát místo úspor přijde nejméně o 5 miliard korun. Bartoň upozorňuje, že individuální kontroly by se měly týkat celkem téměř 1 400 elektráren. Výkon 145 kWp pro představu splňuje fotovoltaika na střechách výrobních podniků, zemědělských družstev, nábytkářských firem nebo autoservisů.
„Většina majitelů nebude schopná sama připravit všechnu administrativu k reportování a bude si najímat drahé poradce. Navíc hranice 145 kWp ještě není schválená a stále podle zákona platí hranice 30 kWp – v tom případě by poradenství pro tisíce majitelů elektráren stálo jen v prvním roce zhruba 1,25 miliard Kč,“ doplňuje Bartoň. V krajním případě by jim hrozila pokuta až 50 milionů korun.
Podle ředitele Solární asociace Jana Krčmáře vedlo přijetí individuálních kontrol v ČR během krátké doby k pozastavení chystaných investic již v řádech stovek megawatt v hodnotě několik miliard korun. Česku potom hrozící arbitráže, část investorů do obnovitelných zdrojů v tuzemsku je totiž zahraničních.
