Novela Lex OZE III zavádí akumulaci elektřiny a agregaci flexibility, což jsou klíčové prvky pro modernizaci české energetiky a efektivnější využívání obnovitelných zdrojů. Zároveň dokončuje transpozici evropské směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, kterou měla Česká republika implementovat již do ledna 2020.
Kvůli zpoždění nyní Česká republika čelí i řízení o porušení unijního práva a hrozí jí sankce. „Navíc by opožděná transpozice mohla ohrozit čerpání evropských prostředků z Národního plánu obnovy, což by dále zpomalilo rozvoj moderní energetiky v České republice,“ upozorňuje Eliška Beranová, právnička Unie komunitní energetiky (UKEN) a právní kanceláře Frank Bold.
Zamítnutí novely by vedlo i k odlivu investorů do zahraničí, upozorňují odborníci. Jen investice do akumulace a flexibility by přitom mohly do Česka přinést desítky miliard korun, například na bateriové systémy, které pomáhají stabilizovat ceny elektřiny. Podle studií může plná integrace obnovitelných zdrojů snížit ceny elektřiny na velkoobchodních trzích až o 40 procent.
Stanjurovy kontroly solárů nefungují, kritizuje plány ministra asociace |
Zároveň by více rostly i náklady na vyrovnávání odchylek a posilování elektrizační soustavy. Podle studie ministerstva průmyslu a obchodu by vhodné legislativní prostředí mohlo snížit investiční náklady na rozvoj sítě až o polovinu a ušetřit 50 miliard korun, které by jinak zaplatili koncoví zákazníci.
Osud novely mají nyní v rukou poslanci, kteří stojí podle Jana Fouska, výkonného ředitele Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předsedy představenstva Solární asociace před důležitým rozhodnutím. „Zda podpoří akumulaci a flexibilitu, které měly být primárním účelem novely, nebo se nechají ovlivnit postoji ministra financí Stanjury. Vlivem jeho pozměňovacích návrhů se totiž novela zcela odchýlila od své původní podstaty,“ říká.
Města mají problém s přílepkem k energetickému zákonu. Podporují senátní verzi |
Vůči tomu se koncem ledna jednoznačně postavili senátoři napříč politickým spektrem. „Ti zcela trefně poukázali na to, že chystaná legislativa skutečně nemůže sloužit jako osobní nástroj ministra v boji proti solárním podnikatelům – v podobě krácení provozní podpory pro obnovitelné zdroje,“ zdůrazňuje Fousek.
Jak dodává, tyto přílepky jsou nejenom v rozporu s vládními prioritami, mezi které patří právě podpora a modernizace obnovitelné energetiky, ale také prosazovanou agendou ministerstva průmyslu a obchodu. Právě do jeho gesce celá problematika spadá.
„Je tedy s podivem, že na zavádění individuálních kontrol solárních investorů a retroaktivním krácením provozní podpory nadále trvá ministerstvo financí, které nemá v této věci odbornou působnost,“ upozorňuje výkonný ředitel AKU-BAT Fousek.
Novela zákona změní energetiku. Na zelenou čekají i velká bateriová úložiště |
„Tato sněmovní varianta novely, pro kterou by se Poslanecká sněmovna musela vyslovit absolutní většinou 101 hlasů, by byla pro řadu investorů zničující a negativně by ovlivnila také další vývoj energetického sektoru,“ říká.
Senátoři vrátili novelu Poslanecké sněmovně s úpravami, které opětovně kladou důraz na akumulaci a agregaci flexibility. Senátní podoba se podle odborníků nejvíce blíží původní verzi, která nebyla zatížena kontroverzními přílepky. Pokud pro ni poslanci budou hlasovat, udělá Česká republika zásadní pozitivní krok v podpoře modernizace české energetiky.
Stále ale může nastat i krajní varianta, kdy nebude přijata žádná podoba zákona, který by tím kompletně ztroskotal. Pro energetický průmysl by šlo o naprostou katastrofu. „Nejenom že by se Česko připravilo o významné investice v řádech miliard korun, přivodilo si vážné komplikace v dalším rozvoji obnovitelných zdrojů a stabilizace sítě, ale také by si ještě více zhoršilo pozici vůči Evropské komisi,“ zdůrazňuje Fousek.
Původním smyslem novely Lex OZE III byla totiž transpozice evropské akumulační legislativy, kterou ale Česko nestihlo včas uzákonit. Mnohaleté prodlení i promeškaný prostor na nápravu, který Komise umožnila, připravují podle šéfa Asociace pro akumulaci energie pouze úrodnou půdu k zahájení žaloby. Ta by mohla vést k miliardovým ztrátám, stejně tak jako pozastavení dotací pro Českou republiku.
Dopady na komunitní energetiku
Nepřijetí Lex OZE III by podle analytiků také oslabilo energetickou bezpečnost Česka. Nižší schopnost reagovat na výkyvy v dodávkách energie by mohla vést k opakování cenových šoků, jaké ČR zažila během energetické krize v letech 2021–22.
Navíc by se prohloubila závislost na dovozu fosilních paliv z Ruska a dalších nestabilních či diktátorských režimů. To by ohrozilo strategickou soběstačnost země a zvýšilo riziko nestability cen.
Nesmíme otevřít dveře dalšímu solárnímu tunelu, říká viceprezident komory |
Nepřijetí novely by mělo zásadní dopady i na komunitní energetiku. Ta totiž obsahuje podstatné posílení práv sdílejících, například zavádí zákaz jejich diskriminace. Bez novely nebudou moci energetická společenství ani optimalizovat svůj dopad na elektrizační soustavu. Přijdou totiž o možnost generovat dodatečné příjmy z poskytování flexibility nebo sdílet elektřinu ze samostatně připojených baterií. Tím se sníží celková využitelnost elektřiny vyrobené ve společenství a návratnost investic, upozorňuje Unie komunitní energetiky.
Co je to agregace flexibility?Flexibilita představuje schopnost změnit svůj předpokládaný výkon nebo spotřebu v odběrném místě a využít ho pro vyrovnávání výkyvů v síti. Flexibilita vzniká ve chvíli, kdy se sníží odběr např. spotřebiče oproti jeho předpokládanému plánu spotřeby (diagramu). Rozdíl mezi skutečnou a předpokládanou spotřebou se označuje právě jako flexibilita. Obdobně funguje flexibilita i na straně výroby nebo bateriových úložišť. Na straně domácností mohou flexibilitu nabízet například tepelná čerpadla, bojlery nebo třeba elektroauta. Známější jsou však příklady z průmyslu, zapínání a vypínání spotřebičů známe například z chladíren, mrazíren či papíren. Agregace pak představuje hromadné řízení a správu flexibility. Evropské právo upravuje takzvané nezávislé agregátory flexibility, kteří již nově nebudou muset být zároveň i dodavateli elektřiny. Poskytovatelé flexibility budou za její poskytování finančně odměňováni přímo nebo (v případě menších poskytovatelů) skrz agregátora. Agregace se budou moci zúčastnit také energetické komunity- podle studie EGU mají potenciál poskytnout až 9,4 GW bateriové akumulace, 1,6 GW kladné flexibility (schopnost zvýšit výrobu) a 500 GWh záporné (schopnost snížit výrobu). |
