Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě sníží. Zákon pravděpodobně zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu.
Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které Sněmovna vložila do novely energetického zákona známé jako Lex OZE III. Tu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Novela měla původně hlavně zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.
Podle ministra financí ČR Zbyňka Stanjury půjde z celkové podpory obnovitelných zdrojů, která pro příští rok představuje ze státního rozpočtu i z peněz odběratelů celkově 50 miliard korun, zhruba 30 miliard Kč na fotovoltaiku. „Z těchto 30 miliard půjde 80 procent na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010,“ uvedl ve Sněmovně ministr.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček zdůraznil, že novela energetického zákona obsahuje prvky, které umožní více chránit spotřebitele. „Jedná se o povinnost pro obchodníky s energiemi stanovit takzvaný index zajištění. Ten lidem umožní lepší výběr dodavatele podle toho, jestli má nakoupen dostatek energií pro pokrytí poptávky svých zákazníků, nebo přísnější pravidla pro udělování licencí obchodníkům s elektřinou a plynem,“ uvedl ministr.
Svět staví obří baterie ve velkém, Česko zaostává i za Východem, říká expert |
„Pro akumulaci, agregaci a flexibilitu je to dobrá zpráva, že Lex OZE III dneska prošel Sněmovnou a jde do Senátu. Bohužel významná negativní zpráva je, že prošel jeden z těch pozměňovacích návrhů ministra financí Zbyňka Stanjury na zavedení individuálních kontrol, což velmi ohrožuje sektor obnovitelných zdrojů. Ohrožuje to jeho stabilitu a také důvěryhodnost Česka jak z pohledu zahraničních investorů tak i z pohledu bank,“ řekl pro iDNES.cz Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ.
Podle Fouska nicméně jde o velice důležitý krok. „Na Lex OZE III jsme čekali společně se stovkami firem a kolegy ze sektoru moderní energetiky dlouhé roky. Po letech nečinnosti tak konečně dochází k prvnímu kroku k naplnění implementace evropské směrnice, jejíž transpozice měla být dokončena již před čtyřmi lety,“ dodává. Podle něj jsou akumulace energie a agregace flexibility, které jsou hlavní podstatou novely, naprosto stěžejní pro modernizaci české energetiky a celého hospodářství.
„Rozvoj a výstavba obnovitelných zdrojů totiž musí jít ruku v ruce se systematickým ukládáním energie a jejím flexibilním využíváním podle aktuálních potřeb sítě. Právě to zásadně přispěje ke stabilizaci elektrizační soustavy a mnohem efektivnějšímu využívání obnovitelných zdrojů. Tyto možnosti Česku již léta žalostně chybí, nyní jsme se jim ale naštěstí konečně přiblížili,“ dodává. Fousek poukazuje na to, že novela byla přijata navzdory nekoncepčním pozměňovacím návrhům, které neměly s podstatou Lex OZE III nic společného.
Co je agregace flexibilityObnovitelné zdroje jsou na rozdíl od klasických elektráren méně flexibilní, což přináší rizika pro přenosovou soustavu. Vítr nepřestane foukat a slunce nepřestane svítit v okamžiku, kdy jejich energii nepotřebujeme. Díky agregaci flexibility může být energie z těchto zdrojů uchovávána a následně využívána v době, kdy je to nejefektivnější. V domácnostech nabízejí flexibilitu třeba tepelná čerpadla, bojlery nebo elektroauta. Agregace pak představuje hromadné řízení a správu flexibility. Evropské právo upravuje takzvané nezávislé agregátory flexibility, kteří nově nebudou muset být zároveň dodavateli elektřiny. |
Investovat, nebo ne?
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční hnutí ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Někteří investoři už kvůli tomu chtějí zahájit se státem arbitráže.
„Všichni si teď hodně rozmyslí, zda budou i do budoucna investovat do tohoto odvětví v Česku, kdy se i po 15 letech mění v průběhu pravidla hry. Takže je to Pyrrhovo vítězství s takovou negativní pachutí,“ dodává Fousek.
Výhrady k pozměňovacím návrhům Lex OZE III. měly i další profesní a odborné organizace. Varovaly především před návrhem ministerstva financí na omezení státem garantované podpory obnovitelných zdrojů. Primárně se to týká fotovoltaických elektráren postavených v letech 2009 a 2010.
Stát se k podpoře už v minulosti legislativně zavázal, nedodržení tohoto slibu by tak znamenalo porušení českého i evropského práva a zásadní nalomení důvěry investorů, poukazují odborníci. Kritičtí jsou rovněž někteří ekonomové.
Odborná studie společnosti Deloitte popsala, že by případné změny mohly připravit Českou republiku až o 141 miliard korun, ohrozit konkurenceschopnost firem a přinést bezprecedentní šok pro banky.
Změny a porušování slibů
Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace upozorňuje, že státu kvůli tomuto kroku hrozí miliardové ztráty, ohrožení konkurenceschopnosti firem a bezprecedentní šok pro banky. Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže.
„Tímto krokem – údajně pravicové – vlády dojde k naprostému nalomení důvěry podnikatelů a investorů ve stát. Je zcela absurdní, že se vláda snaží zaplátovat díry v rozpočtu tím, že poruší závazky státu vůči investorům, české a evropské právo. Vládě a poslancům je to zřejmě jedno. Doufejme, že si význam předvídatelného podnikatelského prostředí a právního státu uvědomuje Senát,“ říká Krčmář.
Neustále měníte pravidla hry, kritizuje Stanjurovy škrty Solární asociace |
Za šokující označil tvrzení ministra financí Zbyňka Stanjury, které pronesl na půdě Poslanecké sněmovny. „Doslova řekl, že sektorové šetření sice proběhlo, ale že podle něj nedopadlo uspokojivým způsobem. Ministr financí členské země EU tedy přiznává, že stát firmy zkontroloval, ale nic se nenašlo,“ zdůrazňuje výkonný ředitel Solární asociace.
„Tak se nyní bude kontrolovat znovu a jak takové kontroly dopadnou, si asi všichni můžeme představit. S důvěryhodností státu a investorskou stabilitou tohle nemá nic společného,“ kritizuje navrhovaný postup Krčmář.
Proti záměru se postavila i Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy či Svaz měst a obcí. Jako výrazně problematický jej vnímají také zemědělské organizace, stejně tak řada ekonomů.
Školám i nemocnicím hrozí milionové pokuty. Poslanci mění solární pravidla |
„O návrhu informoval už například deník The Financial Times. Celý svět, včetně zahraničních investorů, se tak dozvěděl, že česká vláda porušuje své sliby. Proč by u nás měl nyní kdokoliv investovat? Nejde totiž o boj proti všemožným dotacím, jak vláda tvrdí, ale o nesplácení již vzniklého dluhu vůči investorům, což je závažný problém,“ zdůrazňuje ekonom Petr Bartoň.
Nová pravidla pro sdílení
Expertní skupina Frank Bold však zdůrazňuje, že schválení novely energetického zákona otevřelo cestu akumulaci elektřiny a dalším funkcím nezbytným pro účinné využívání obnovitelných zdrojů energie. Sdílející se například už nemusí obávat diskriminace ze strany obchodníků s elektřinou, protože poslanci v zákoně odhlasovali její zákaz. Obchodníci tak nebudou smět uzavření smlouvy podmiňovat zákazem nebo omezením práva elektřinu sdílet – a to ani u samospráv nebo firem.
„Nově obchodníci nesmí podmiňovat uzavření smlouvy zákazem nebo omezením práva sdílet elektřinu. Jejich ceníky pro sdílející a nesdílející zákazníky se mohou lišit pouze pokud obchodníci prokáží, že k odlišným cenám existuje v určitých případech spravedlivý důvod,“ vysvětluje Eliška Beranová, právníčka Unie komunitní enrgetiky a Frank Bold.
Kk tomu by však v počátečních letech sdílení elektřiny nemělo docházet, protože dopady nízkých jednotek tisíc sdílejících zákazníků a výrobců na odchylky obchodníků budou zanedbatelné. Praktický výklad tohoto ustanovení pak má zajistit Energetický regulační úřad.
V Česku startuje sdílení, elektřinu půjde posílat z chalupy do městského bytu |
„Je jen těžko představitelné, že doteď energetický zákon vůbec neznal akumulaci energie ani ji nijak výslovně nereguloval. Nová pravidla vytvoří právní prostředí pro rozvoj tohoto odvětví, které je klíčové pro zajištění stability sítě a další rozvoj obnovitelných zdrojů,“ říká právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková.
V budoucnu budou energetická společenství moci nejen sdílet elektřinu mezi svými členy, ale také poskytovat flexibilitu provozovatelům sítí i obchodníkům s elektřinou. Jejich členové budou koordinovaně měnit svou výrobu či spotřebu elektřiny v čase, kdy je síť v nerovnováze, a pomáhat tak provozovateli sítě vyrovnávat výkyvy v soustavě. „Stejně tak budou moci pomáhat snižovat dodavatelům náklady na odchylku způsobenou nesouladem mezi nakoupenou a dodanou elektřinou. Za poskytování této flexibility budou komunity finančně odměňovány,“ vysvětluje právník Frank Bold Jan Bakule.