Rodina Novákových si nechala na střechu chaty na Lipně nainstalovat fotovoltaiku. Vyrobenou elektřinu doposud využívá pouze během víkendových návštěv, případně o dovolené. Od prvního srpna však bude moci elektřinu vyráběnou během týdne z výrobny na Lipně spotřebovávat i ve svém domě u Prahy. Dokonce se část elektřiny může započíst do spotřeby elektřiny prarodičů v bytě v Plzni nebo u jiných členů širší rodiny s bydlištěm například v Brně. Novela Energetického zákona, takzvaný Lex OZE II, schválená koncem loňského roku odstartuje v Česku letos sdílení energie vyrobené prostřednictvím obnovitelných zdrojů.
O přebytky bude možné se dělit s členy rodiny nebo se známými, podnikatelé budou moci posílat elektřinu mezi svými jednotlivými provozovnami. Prakticky to půjde z jednoho místa až na deset předávacích míst, a to v rámci celé ČR a za cenu, jakou si aktéři domluví.
„Žádné velké papírování či peníze za právníky. Od července stačí nahlásit čísla elektroměrů a mohu sdílet,“ vysvětluje Štěpán Chalupa, předseda Komory Obnovitelných zdrojů energie (OZE) ČR.
Elektřinu půjde sdílet od července. Poslanci schválili novelu zákona |
Jak doplňuje Martin Bursík, hlavní poradce Komory OZE, sdílení je klíčem k demokratizaci energetiky. „Právě vstupujeme do jednadvacátého století v energetice. Lex OZE II bez váhání označujeme za zákon roku v energetice,“ říká.
Sdílení energií bude možné také v rámci větších skupin na území obcí s rozšířenou působností. Podle zákona může až tisíc zájemců nově vytvořit energetické společenství, jehož členy mohou být domácnosti, ale také obce, školy, úřady nebo celé malé podniky. Řešení je určeno především pro nákladnější projekty větších, například větrných elektráren.
V Česku dodává do sítě elektřinu již víc než 170 tisíc fotovoltaických elektráren, z toho víc než 150 tisíc bylo instalováno na střechách rodinných domů. Pouze za loňský rok jich přibylo více než osmdesát tisíc. Podle Solární asociace ČR dosahoval celkový výkon všech solárních elektráren v Česku v roce 2023 téměř 3,5 gigawatthodin. I když co do počtu obnovitelných zdrojů není Česko rozhodně na špici Evropy, díky Lex OZE II se stane patrně první zemí EU, která zavádí právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie.
Podle Martina Mikesky, mluvčího Komory OZE, může sdílení probíhat v rámci zkvalitnění rodinných vztahů anebo pouze z přátelství, tudíž bez jakékoli úplaty. „Třeba za pravidelné sekání trávníku nebo domácí vajíčka,“ dodává. Zároveň upozorňuje, že pokud by mělo jít o sdílení za úplatu, je třeba si předem zkontrolovat cenu, kterou zákazník nyní hradí za elektřinu.
Stačí nové měřidlo a registrace
Spotřeba sdílené elektřiny se nijak fyzicky nepozná. Dodávka poběží jako dosud. Rozdíl bude vidět až na vyúčtování. Za celý objem spotřebované elektřiny, tedy včetně té sdílené, se však bude hradit poplatek za distribuci a další tzv. regulované platby. Ty pokryjí náklady na její distribuci.
K tomu, aby zákazník mohl začít sdílet elektřinu, však bude muset vybavit předávací místa průběhovým měřidlem, které zajišťuje vyhodnocení výroby a spotřeby v patnáctiminutovém intervalu. O instalaci lze žádat provozovatele distribuční soustavy, který má povinnost jej zajistit do tří měsíců od podání žádosti. Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR budou hradit měřidla distribuční společnosti. MPO podpořil jejich nákup dotační výzvou.
Aby se sdílená elektřina dostala k zákazníkovi, který se stal součástí skupiny, musí dotyčný zaregistrovat předávací místa zapojená do sdílení u Elektroenergetického datového centra EDC. EAN kód (European Article Number) lze najít na smlouvě nebo faktuře dodavatele energií. „Výměna elektroměru bude bezplatná. V současnosti se teprve tvoří prováděcí předpisy, které celý proces sdílení elektřiny do detailů popíší. Zatím se tedy s dotazy na toto téma setkáváme spíše ojediněle,“ říká Alice Horáková, tisková mluvčí ČEZ.
Nová zelená úsporám Light se rozšíří, dotace budou nově i na fotovoltaiku |
V případě vzniku energetického společenství bude třeba založit právnickou osobu, družstvo nebo spolek a poté jej zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu. Členové společenství si musí určit tzv. alokační klíč, tedy dohodnout se na tom, kolik energií budou jednotliví členové odebírat. Tuto informaci včetně EAN kódu také nahlásí EDC, které je následně předá operátorovi trhu. Energetické společenství bude mít jako každá jiná výrobna elektroměr. Údaje z elektroměru bude distributor předávat Elektroenergetickému datovému centru a operátorovi trhu, odkud se dostanou k obchodníkovi, který je promítne do faktury.
Krok vpřed, ale bude to drahé
Podle nových pravidel se sdílení jeví jako pozitivní krok vpřed. Nicméně někteří odborníci upozorňují, že to nebude až tak jednoduché a ani levné, jak to vypadá.
Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace se domnívá, že se musí teprve ukázat, proč by někdo jen tak sdílel se sousedem elektřinu. Připouští, že pokud půjde o aktivního zákazníka, který má chatu, a přebytky ze své FVE bude posílat mamince, tak to je možné. „Nicméně představa, že se sejde několik lidí dohromady, polovina z nich má na střeše fotovoltaiku a polovina ne a začnou mezi sebou sdílet elektřinu… Nevím, proč ten, kdo má fotovoltaiku by to dělal, pokud by mu to ekonomicky nedávalo smyl. Proč by přebytky raději neprodal distributorovi,“ dodává.
Majitelům bytů se zdá sdílená fotovoltaika zajímavá, většina se v ní ale nevyzná |
Jak upozorňuje, ani v zahraničí se tento model příliš nechytil. Větší smysl vidí Krčmář spíše v komunitní energetice, kdy elektřinu budou sdílet nájemníci bytových domů. „V Česku žijí miliony lidí, kteří nebudou mít nikdy na střeše vlastní fotovoltaiku, a to z různých důvodů. Pro ty lidi bude zajímavé se dát dohromady,“ říká. Jak však upozorňuje, komunitní energetika rozhodně není všespasitelná.
Otázkou zůstává i EDC, které by mělo být plně funkční teprve na konci roku 2026. Vstupní investice do zahájení provozu EDC je odhadována přes jednu miliardu korun, v rámci Národního plánu obnovy bla alokována dotace 800 milionů korun ze zdrojů Evropské unie. Jeho účelem bude sledování a zaznamenávání velkého množství dat o výrobě a spotřebě elektřiny, které komunitní energetika a další chystané změny přinesou.
V reálu nepůjde babičce a dědovi do Plzně ta samá elektřina, kterou vyrobí v úvodu zmiňovaná fotovoltaika na střeše chalupy na Lipně. Na sdílení lze nahlížet jako na virtuální hodnocení výroby a spotřeby. „Obdobně to funguje v bankovnictví, kdy ve skutečnosti nenakládám se svými penězi. Banka hodnotí pohyby, které na konci měsíce zbilancuje a sdělí mi, kolik jsem v plusu nebo minusu,“ vysvětluje Mikeska.
Také podle Komory OZE se jeví především sdílení v rámci bytového domu výhodné. Pokud se vlastníci bytových jednotek domluví například na výstavbě fotovoltaiky na střeše paneláku, výroba se rozpočítá všem bytům, které budou mít o nový zdroj energie zájem. Pokud se shodnou v rámci svého družstva nebo SVJ, k investici mohou použít fond oprav. Pokud k dohodě nedojde, budou se muset na fotovoltaiku složit. Tak nebo tak, na elektrárnu lze čerpat dotaci z Nové zelené úsporám. Z fotovoltaiky na bytovém domě lze pokrýt i polovinu spotřeby elektřiny každé domácnosti.
Ale pozor. Není možné sdílet elektřinu v rámci rodiny, přátel, sousedů a zároveň se zapojit do další skupiny sdílení v rámci bytového domu nebo energetického společenství. „Vždy můžete být zapojeni pouze do jedné skupiny. To ohlídá Elektroenergetické datové centrum,“ upozorňuje Mikeska z Komory OZE.
