I kdyby se přímo nepodílel na aktivním řízení fondu a vložených firem jako správce (i když i tuto možnost zákon připouští), jako zakladatel bude mít vždy možnost určeného správce odvolat a jmenovat nového.
„Dispozice a rozhodování o majetku zakladatele přechází do rukou správce, který se přitom řídí pravidly určenými zakladatelem. Tato pravidla mohou být poměrně rigidní, nebo naopak i relativně volná, kdy může záležet na úvaze a hodnocení situace ze strany správce,“ říká Petr Jakubec, předseda Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů.
Bude tedy záležet na tom, jak velké pravomoci Babiš správci „svého“ fondu dá. Zákon umožňuje poměrně hodně možností, jak to udělat. „Správce samozřejmě není izolován od vnějšího světa, takže vliv třetích osob, zakladatele, tedy vkladatele nevyjímaje, zcela vyloučit nelze,“ upozorňuje Jakubec.
„Svěřenský fond lze založit jako odvolatelný, v takovém případě je možné jej kdykoliv zrušit, či nikoliv,“ říká Eva Hrušková ze společnosti Svěřenské fondy a trusty. Babiš může založit „zrušitelný“ fond. Když ve funkci skončí, fond zruší a firmy, které do něj vložil, převede zpět „na sebe“.
Jako Trump
Podobně jako Babiš je na tom i nastupující americký prezident Donald Trump. Jinou cestou se například vydala britská premiérka Theresa Mayová, která loni vložila svůj majetek do „slepého fondu“.
Je tu ale jeden velký rozdíl. „Mayová teď skutečně neví, co vlastní. Na rozdíl od Babiše či Trumpa však do svěřenského fondu nepřeváděla žádné firmy, šlo pouze o její investice a akcie,“ upozorňuje James Turnbull z asociace.
Firem se zbavím jen na omezenou dobu, řekl Babiš v Rozstřelu |
Svěřenské fondy patří v Česku k relativně novým možnostem správy majetku. Jejich počet v posledních měsících však rychle roste, podle odhadu asociace je jich už kolem šesti stovek, zhruba dvakrát víc než před rokem. Na finančních úřadech se jich zatím registrovalo pouze 279.
Povinnou evidenci svěřenských fondů má přinést až novela občanského zákoníku, zřejmě od ledna příštího roku. V registru mají být obsaženy všechny informace, veřejnost se však dozví jen základní informace, k detailům se dostanou například jen soudy, policie či berňák.
Majetek bez vlastníka
Paradoxně tak může být Babišův „majetek“ mnohem víc skrytý než dnes. Lidé se nedozvědí, kdo má nad fondem reálnou kontrolu, a bude těžké zjistit, co vlastně Babiš ovládá. Firmy vložené do fondu totiž nebude muset uvádět ve svém majetkovém přiznání. „Majetek nebude jeho, je to vlastně majetek bez vlastníka,“ upozorňuje Hrušková.
Dnes se svěřenské fondy využívají zejména k řešení rodinných situací. Objem vloženého majetku se pohybuje mezi půl až dvěma miliony korun, často jde například o nemovitosti. „Babišův“ fond s ročními tržbami kolem 170 miliard korun tak bude o několik řádů větší.
K „zaparkování“ firem se však zatím příliš nevyužívaly. Mimo jiné i kvůli poměrně nevýhodné daňové zátěži. Daň z příjmu se totiž platí v zásadě dvakrát – nejprve se daní na úrovni firem a pak i na úrovni samotného fondu.
O novele daňových pravidel, která by měla postavit svěřenské fondy na úroveň korporací a zamezit „dvojímu“ zdanění, nyní rozhodují poslanci.
