Ústav podotkl, že s velmi levně vyráběným oblečením se mohou pojit zdravotní rizika v důsledku použití látek, jako jsou formaldehyd, ftaláty nebo bisfenoly, které mohou dráždit pokožku, způsobovat alergie nebo narušovat hormonální systém. Že se takové látky vyskytují v oblečení z e-shopů nebo aplikací s levnou módou mírně nebo výrazně nad povolenou mírou, si myslí 46 procent lidí. Častěji je v tomto oblečení očekávají mladí lidé a vysokoškolsky vzdělaní.
„Nejspíš díky testům spotřebitelských organizací a laboratoří v posledních letech, které odhalily u oblečení prodávaného v e-shopech a aplikacích s ultra rychlou módou nadlimitní množství látek jako ftaláty, formaldehyd nebo těžké kovy, se tato problematika dostala do povědomí lidí,“ míní analytička STEM Silvia Petty.
Pokuty za každý výrobek i zákaz reklamy. Francie přitvrdila vůči čínským tržištím |
Největší část české veřejnosti, 51 procent, běžně nakupuje oblečení v módních řetězcích, jejich pobočkách nebo e-shopech. Kolem 45 procent respondentů nakupuje v obchodech s levnou módou, jako je například Pepco. Podobný podíl nakupuje ve sportovních a outdoorově zaměřených obchodech a v supermarketech a hypermarketech, jako jsou například Tesco, Kaufland či Lidl.
Jak někdo může koupit levnou věc, která vydrží dvě praní? říká šéfka české textilky |
Zhruba čtvrtina nakupuje v tržnicích nebo vietnamských obchodech, 22 procent pak ve specializovaných e-shopech nebo aplikacích zaměřených na levnou módu a 21 procent ve specializovaných e-shopech nebo aplikacích s módou, například About You, Answear či Zalando. Pětina pořizuje oblečení v second handech nebo charitativních obchodech.
Jaké priority vítězí?
Hlavním impulsem k nákupům oblečení je pro 78 procent Čechů a Češek konkrétní potřeba a pro 43 procent snaha ušetřit díky sezonním výprodejům. Klíčovým faktorem při nákupu oblečení je pro 81 procent cena. Pro převažující část lidí, 59 procent, jsou rozhodující rovněž vzhled, kvalita, materiál a funkčnost.
„Celkově by se český přístup k pořizování oblečení dal velmi zjednodušeně charakterizovat takto: chtěli bychom nakupovat lépe a zodpovědněji, ale v košíku vítězí jiné priority,“ uvedla analytička STEM Klára Zajíčková.
Dodala, že zatímco výrobní podmínky, dopady na životní prostředí i osobní zodpovědnost za nakládání s oblečením hodnotí lidé jako důležité, při skutečném nákupu rozhoduje především cena a dostupná nabídka módních řetězců.
Průzkumu se od 22. do 30. dubna 2026 zúčastnilo 1315 respondentů starších 18 let.
