Pospíšil od ledna 2018 pracuje jako šéf lesního a vodního hospodářství Lesů ČR, ve funkci ředitele celého podniku bude působit do vyhlášení vítěze výběrového řízení.
Výběrové řízení na nového ředitele Lesů ČR však Milek zatím vypisovat nehodlá. Podle ministra bude hlavním úkolem podniku pod Pospíšilovým vedením „maximálně využít veškeré těžební kapacity, abychom zamezili šíření kůrovce“.
Opatření k likvidaci kůrovcové kalamity hodlá Milek představit v úterý odpoledne po jednání meziresortní skupiny, které se zúčastní i premiér v demisi Andrej Babiš a ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec.
Tomáš Pospíšil (45)
|
Už teď je podle ministra jisté, že kalamita nepůjde zvládnout za několik měsíců. „Kalamita je tak rozsáhlá, že to bude trvat minimálně rok dva,“ řekl. Uvedl, že problémem je nedostatek pracovníků, v lesnickém oboru nyní chybí asi 4 000 lidí.
Milek také potvrdil, že krizovým manažerem Lesů ČR pro zvládnutí kůrovcové kalamity bude Ludvík Řičář, dosavadní krajský ředitel Lesů ČR v Liberci. „Bude se věnovat těm nejsložitějším lesním správám, které jsou na střední Moravě,“ řekl Milek k Řičářově roli. Jeho konkrétní postavení ve struktuře podniku i působení v Liberci se podle ministra ještě bude řešit.
Milek nemá informace, že by někdo ze stávajících členů nejvyššího vedení LČR chtěl rezignovat.
Nekoncepční a zanedbaná situace
Szórádovo odvolání podle Milkova pátečního vyjádření nesouvisí s politickou situací. Podle něj ředitel Szórád pochybil, vytvořil v lesích nekoncepční a zanedbanou situaci, kdy se přemnožil kůrovec.
Szórád nesouhlasí. Podnik podle něj dělal pro zvládnutí kůrovcové kalamity maximum. „Důkazem může být to, že situace (v lesích LČR) je fakticky shodná nebo velmi podobná jako u jiných vlastníků,“ řekl Szórád. Dodal, že důvod odvolání, který ministr uvedl, nepovažuje za objektivní vysvětlení. „Chřadnutí lesních porostů, které bývá zjednodušeně označováno jako kůrovcová kalamita, lze v České republice zaznamenat s různou intenzitou od devadesátých let minulého století. A s rostoucími klimatickými extrémy se pochopitelně zvětšuje,“ namítá Szórád.
Problém se podle něj zdaleka netýká pouze majetků ve správě Lesů ČR, ale prakticky všech vlastníků, kteří v obdobných podmínkách hospodaří v České republice i v sousedních zemích.
Szórád tvrdí, že podnik přijal řadu organizačních i provozních opatření a dlouhodobě předkládal návrhy k řešení situace, které se ovšem nepodařilo prosadit. „Obávám se, že bez širší spolupráce napříč resorty nebude v silách podniku, natož jednotlivce, byť v pozici generálního ředitele, s tímto stavem něco reálně udělat,“ dodal Szórad.
Výběrové řízení na nového ředitele nechce Milek zatím vypisovat. Dosazení nového ředitele nechá na svém nástupci ve vládě s důvěrou Poslanecké sněmovny. Uvedl, že kdyby jako ministr zemědělství pokračoval, pak by „vypsal výběrové řízení co nejrychleji“.
Státní podnik Lesy ČR spravuje téměř polovinu lesů v zemi a v poslední době je kritizován za to, že zanedbal preventivní opatření proti šíření kůrovce. Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha posledních let. Ministerstvo ji označuje z hlediska rozsahu za největší v novodobé historii českého lesnictví.
