Péče o les je rok od roku dražší. Rostou ceny sazenic, oplocenek pro mladé porosty i postřiků. Naopak ceny dřeva stále klesají. Vlastníci lesů se tak ocitají v nepříjemné situaci. S měnícím se klimatem přitom posiluje ekologická role lesa coby místa, které váže uhlík a přispívá ke snížení emisí.
Kůrovcová kalamita |
To vše zřejmě povede k přehodnocení systému podpor pro majitele lesů. Dnes stát vyplácí mimořádné kompenzace za kalamitní škody a příspěvky na zalesnění. V řádu let by se však lesníci mohli stát příjemci pravidelných dotací podobně jako zemědělci.
„Mimořádné kompenzace můžeme vyplácet ještě dva tři roky. Následně je otevřené, zda by vlastník lesa za služby, jako je rekreace, ukládání uhlíku či pitná voda, které poskytuje veřejnosti, neměl dostávat peníze na plochu. Chceme to diskutovat,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář.
„Nebyly by to malé prostředky. Pokud bychom na hektar přispívali například jeden až tři tisíce korun, byla by to určitá alternativa k zemědělským dotacím,“ přiblížil náměstek. Resort nicméně v kalamitní době bude primárně používat současné dotace jako mimořádné příspěvky a kompenzace.
Systém je třeba domyslet
V rámci současné podpory vlastníci lesů mají získat „bolestné“ za ztráty z let 2017 a 2018 ve výši 2,5 miliardy korun, které by se měly vyplatit do poloviny letošního roku. Ministerstvo chce hradit i ztráty z loňského roku, za který může vyplatit odhadem další čtyři až pět miliard.
Virus zadrhl vývoz českého kůrovcového dřeva do Číny. Došly kontejnery |
Zavedení plateb na plochu pro majitele lesů je jedním z bodů strategického dokumentu na rozvoj lesů do roku 2035, který minulý týden schválila vláda. Diskuse je teprve na začátku a není jasné, nakolik by nová dotace mohla přijít státní rozpočet.
Platby na plochu jsou v současné době nejdůležitějším dotačním příjmem farmářů, tvoří zhruba polovinu zemědělských dotací. Předloni si z koláče, na který má na rozdíl od jiných dotací nárok každý hospodář, ukousli přes 12 miliard korun (vyplácelo se 3 388 korun na hektar).
„Není to tak jednoduché, systém je třeba domyslet. Muselo by jít o kombinaci dvou plateb. Kdyby se platilo pouze na plochu s tím, že by odpadly jiné dotace, peníze by mohli dostat i ti, kteří se o les nestarají,“ podotýká František Kučera, předseda sdružení SVOL, které s nápadem přišlo.
Podle Kučery by nový systém měl být především administrativně jednodušší. Zavést by se měl i proto, že správa lesa je čím dál dražší.
Před dvěma lety si firmy za pokácení a přiblížení metru krychlového dřeva účtovaly kolem 300 korun, v dnešní době se cena pohybuje mezi 450 a 500 korunami. Sazenice některých listnáčů zdražily až o třetinu. Lesníci navíc na několik let dopředu vykáceli dříví, které je momentálně prakticky neprodejné.
Ministerstvo zemědělství pracuje s odhadem, že současná kůrovcová kalamita potrvá ještě dva až čtyři roky. V tuto chvíli se dostává z Vysočiny do jižních a jihozápadních Čech. Je přitom důležité, aby se šíření zastavilo, protože jsou to oblasti, kde je nejvíce smrků v rámci celé České republiky.
Kůrovec ukousl Lesům ČR 90 procent zisku. Přetlak dřeva může za pokles cen |
Nadvláda smrku skončí
Celkové zásoby smrku v zemi byly před třemi lety 500 milionů metrů krychlových, nyní se odhadují na 450 milionů. Vládní strategie počítá s postupným nahrazováním smrku v českých lesích. Jeho zastoupení by se mělo v horizontu desítek let snížit ze současných 43 procent na 20 až 30 procent.
Typický smrkový les nahradí les smíšený, kde budou hrát významnější roli listnáče, jako jsou buky, lípy nebo olše. Smrky budou částečně nahrazeny jinými jehličnany – například jedlemi, modříny a douglaskami. Větší prostor by však mohly dostat rovněž nepůvodní dřeviny, jako je jedle obrovská, dub červený, akát nebo ořešák černý.
Dlouhodobá koncepce rozvoje lesnictví oživuje nápad finančně podpořit spalování kalamitního dřeva o větší tloušťce (takzvaného hroubí) pro výrobu tepla. Stát momentálně takzvaným zeleným bonusem podporuje spalování klestí, tedy například drobných větví, ale už ne dřeva o tloušťce nad sedm centimetrů. Na skladech je ho asi pět milionů kubíků a nikdo neví, co s ním.
Před rokem, než nápad usnul, se mluvilo o spalování dřeva ve velkých provozech typu ČEZ, ale teď podle Mlynáře směřuje dohoda k tomu, že by se dřevo z kalamity mělo využít pro výrobu tepla v menších spalovnách a jednotkách.
„Kalamitní dřevo by mělo sloužit k výrobě tepla pro bytové domy, agropotravinářský průmysl, veřejné budovy. Je to systém, který by mohl fungovat i po kalamitě,“ uvažuje Mlynář, podle něhož by díky zelenému bonusu vlastník neměl na prodeji prodělat. Podle něj by vlastníci byli ochotni kubík prodat za cenu nad 500 korun, výrobní náklady jsou přitom kolem 400 korun za těžbu a přiblížení a s manipulací o něco víc. „Ve větší míře by se podpora mohla spustit od roku 2021,“ dodal.
Česko loni vytěžilo nejvíce dřeva v historii. Může za to kůrovcová kalamita |
Nástroje, jak podpořit výrobu tepla z dřevní biomasy, hledá ministerstvo průmyslu a obchodu. Do uzávěrky tohoto vydání nicméně na dotazy neodpovědělo.
Podporu spalování dřeva by uvítala společnost Ško-Energo, která dodává energii Škodě Auto. „S velkým znepokojením vnímáme kůrovcovou kalamitu v lesích i nutnost kalamitní dřevo vytěžit a zpracovat, tlení funguje jako pomalé spalování, efekt uvolňování oxidu uhličitého je nepopiratelný,“ uvedl jednatel firmy Tomáš Kubín.
„Jsem proti spalování kalamitního dřeva. Suroviny je krátkodobě přebytek, ale bojíme se toho, že pokud to dočasně povolíme, tak už se to nikdy nevrátí zpět,“ obává se Tomáš Pařík, předseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků. „Část tohoto dřeva už se navíc potichu pálí,“ dodal.
18. října 2019 |
