O nevhodnosti smrkových monokultur a jejich nízké odolnosti se mluví řadu let. Kalamita, jaká potkala severní Moravu, čeká v nejbližších letech podle Erbera například i Vysočinu, kde je velké procento těchto lesů. „Na vině nejsou ochránci přírody, těžařské firmy a už vůbec ne dnešní lesníci. Ale pouze skutečnost, že se v 70. letech minulého století neaplikovaly tehdejší ekologické znalosti do lesního hospodářství,“ řekl Erber.
Podle něj dělají lesníci všechno proto, aby dosáhli změny v lesním hospodaření, ač mohou mít někde rezervy. „Špatné však je, že některé státní instituce prezentují, jak roste rozloha lesů a zvětšují se zásoby dřeva a vzbuzují mylný dojem, že jsou lesy v pořádku,“ míní Erber.
Do řady lesů se po vichřici nesmí, některé budou zavřené až do jara |
Krizi, která je způsobená klimatickou změnou, kůrovcem a větrnými polomy jak v Česku, tak i v Bavorsku, Sasku či Polsku, ještě umocňuje situace v sektoru těžby a zpracování dřeva. „Byť se lesníci snaží poškozené dřevo rychle odvézt z lesa a prodat, aby se neznehodnotilo, tak zpracovatelé už nemají kapacitu na pořez ani skladovací prostory,“ řekl Erber. Někteří menší vlastníci soukromých lesů podle něj nemají tušení o tom, že jim les likviduje kůrovec, natož aby jej včas ošetřili. Čím rychleji se odveze napadené dřevo, tím větší je šance na zachování nepoškozených stromů.
Problém vidí i v obchodní politice státních Lesů ČR, které pořádají veřejné soutěže na vytěžené dřevo. „U živnostníků pak panuje nejistota, zda budou mít práci,“ řekl Erber. Tato situace vede ke snižování počtu lidí, jež dřevo zpracovávají a kapacity nejsou při kalamitách dostatečné.
Lesnictví i dřevařství nemá dlouhodobou vizi, varuje Erber. Lesy je třeba pěstovat jako vícedruhové s různě starými stromy, což se daří například státním lesům v Bavorsku a Sasku. K obnově je potřeba snížit počty spárkaté zvěře. Na změnu se musí připravit i zpracovatelský průmysl, který je nastavený na zpracování převážně jehličnatého dřeva.
