Podle některých zemědělců by bylo třeba zahájit diskusi o větší podpoře pro pěstitele lnu, ale hlavně o budování zpracovatelských kapacit, zejména na technické využití.
V současné době se české zemědělství ocitlo v krizi způsobené nízkými výkupními cenami obilovin, kterých je na polích nadprodukce, a řepky olejky. Řeší se tak nové možnosti, jak tyto plodiny alespoň částečně nahradit, len by mohl být skvělý do osevního postupu. Například Agrární komora ČR ale upozorňuje i na nižší rentabilitu, kvůli které se pěstovat přestával.
To ale například podle předsedy Svazu lnu a konopí Prokopa Šmirouse nyní už nemusí být až tak velký problém, cena lnu podle něj v posledních letech stoupla.
Sklizeň obilí je jedna z nejslabších za poslední roky. Tržby klesnou o 7 miliard |
„Len býval tradiční a ceněnou plodinou, v českých zemích se pěstoval zejména přadný len sloužící pro výrobu textilních materiálů. V současné době se pěstuje téměř pouze len pro potravinářské účely, přičemž průměrná osevní plocha za posledních deset let se pohybuje kolem 1 500 hektarů a v letošním roce je to dokonce pouhá tisícovka hektarů,“ připomíná mluvčí komory Barbora Pánková.
Zemědělci tak podle ní i z důvodů malých zpracovatelských kapacit pěstují len spíš jako kuriozitu, protože nemají zajištěný odbyt. „V posledních letech je sice populární lněné oblečení, k oživení pěstování této plodiny v Česku pro využití v textilním průmyslu však zatím nedošlo,“ dodala.
Místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jiří Michalisko upozorňuje, že se z ČR exportují lněná osiva do Maďarska nebo Francie. „Problém, který v tom vnímám já jako farmář, zemědělec a milovník krajiny jako takové, je chybějící olejnina v osevním postupu,“ tvrdí místopředseda.
Zemědělci jsou v předstihu, žně již vrcholí. Úroda bude nejslabší za pět let |
Podle něj by stačily dva zpracovatelské závody, například na východě republiky v Moravskoslezském kraji a na západě v Karlovarském, podpory do nich by mohly jít například z Fondu spravedlivé transformace na ukončení důlních činností. Podle něj je absurdní, že se do ČR každoročně dovážejí z těchto států palubní desky a boky dveří aut, kde jsou použitá lněná vlákna, za osm miliard korun.
V Česku, kde je automobilový průmysl hojně zastoupený, přitom podobná výroba chybí, jen pro české automobilky by se podle něj dala uplatnit výměra kolem 100 tisíc hektarů polí. Navíc len nenapadají škůdci jako řepku nebo obiloviny.
„Vytvořili bychom větší okna v osevním postupu plodin a navazujících plodin. Tím bychom pomohli také narušit rezistenci proti přípravkům na ochranu rostlin,“ dodal.
Šmirous pak ale znovu připomíná, že hlavním problémem je zpracování. Nejbližší tírna lnu je v Polsku a je prakticky spádová pro severní Čechy od Trutnova. Ta však podle něj loni vyhořela a zatím se neví, jak obnoví výrobu.
