Ruční výroba oplatek má v lázních mnohem delší tradici. Pekly je měšťanky, které je následně také prodávaly.
Právě před 150 lety ale došlo ke zlomu. Karel Reitenberger, synovec jednoho ze zakladatelů města - opata Karla Kašpara Reitenbergera, začal s jejich hromadnou výrobou. Ročně jich vyrobil až pět set tisíc kusů.
Už o dvanáct let později se začaly prodávat i v jiných městech. V Mariánských Lázních si pochutnali jen na každé páté, ostatní mířily ven.
Už na počátku jejich výroby si oplatky oblíbili hudební skladatelé Fryderyk Chopin nebo Johann Strauss, podle společnosti Opavia je okusil i Alfred Nobel, Sigmund Freud nebo Johann Wolfgang Goethe.
Ve 21. století oplatky vyrábí společnost Opavia. I když ruční výroba, jak ji zavedl Reitenberger, zmizela, princip je pořád stejný. Oplatky se spékají v kleštích, tzv. "oplatečnicích". Ty jsou od sedmdesátých let minulého století automatické - samy se otvírají i zavírají.
Jednotlivé pláty se sypou směsí ořechů, vanilky, cukru a skořice. "Na množství a rozložení mezi dvěma pláty závisí kvalita oplatky," říká šéf závodu Kolonáda Jaroslav Poledne, který je jedním z mála lidí, který zná jejich přesnou recepturu. Nakonec se oplatky spečou k sobě - to trvá dvě minuty.
Podobně tomu bylo i v počátcích výroby. Tehdy náplň tvořila směs mandlí s cukrem. Receptury ale nebyly jednotné, oplatky vyráběla řada malovýrobců a každý z nich měl svůj vlastní způsob, jak oplatku upéct. Každý z nich měl také speciální kleště s ornamenty a obvykle také se jménem firmy.
V roce 1947 navíc vznikly kromě bílých oplatek také čokoládové. Ty vymyslel Josef Homola, který žil v emigraci v Rakousku. Na nápad péct čokoládové oplatky přišel už v polovině dvacátých let ve Vídni.
Po druhé světové válce se ale na výzvu tehdejšího premiéra Zdeňka Firlingera, který lákal Čechy zpět do vlasti, rozhodl přestěhovat do Mariánských Lázní.
Krátce poté, konkrétně v roce 1949, došlo k centralizaci výroby, kdy byly podniky soukromých výrobců znárodněny. Závod na výrobu oplatek vznikl v roce 1950 a od roku 1974 nesl název Kolonáda.
