Česká květinářská produkce dosahuje zhruba 2,8 miliardy korun, stále více květin se ale do ČR dováží, importy nyní tvoří 77 procent trhu, říká Marcela Nachlingerová ze Svazu květinářů a floristů. Na větší investice pak podle ní nejsou peníze, ziskovost oboru je kolem pěti procent, takže na nový skleník je potřeba šetřit, nebo ho splácet i více než 20 let. Stát ale podle ní produkci květin investičně moc nepodporuje, dává přednost oborům, kde jsou výpěstky určené k jídlu, jako je třeba zelenina.
Řepka se u nás v porovnání se světem pěstuje ekologicky, říká šéf komory |
Podle ní tak mají reálně květináři šanci na projekty jenom do dvou milionů korun, což je spíš na vybavení než na investiční podporu nových skleníků. Ty stojí kolem 50 až 60 milionů korun na hektar, pokud je už pozemek zasíťovaný, tedy pokud je už na něj například přivedena voda. V opačném případě vyjde výstavba ještě i o 20 milionů korun dráž.
„Pod tlakem vysokých nákladů současně v Česku dochází i ke změnám v pěstebních a obchodních modelech. Někteří pěstitelé přecházejí z klasických skleníků na levnější a provozně úspornější foliovníky, aby snížili náklady. Import květin do Česka dlouhodobě převyšuje vývoz, což se odráží v záporném saldu zahraničního obchodu s květinami,“ dodala mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Řezané květiny jen z dovozu
Řezané květiny se v ČR, ačkoliv byly ještě v 80. letech minulého století běžné, prakticky nepěstují. Dovozy do republiky jsou nejčastěji z Nizozemska, které je centrem evropského květinového velkoobchodu. „Dále z Německa, Itálie, Polska nebo Slovenska a také ze vzdálenějších zemí s příznivými klimatickými podmínkami pro pěstování, jako jsou Ekvádor či Kolumbie. Je pravda, že některé květiny mohou mít v zemích s příznivějším klimatem výhodnější podmínky pro růst. Avšak během dlouhé přepravy může docházet k poškození, pokud není zajištěna šetrná manipulace a stabilní teplotní režim, což ovlivňuje jejich čerstvost a trvanlivost,“ dodala mluvčí.
Chovatelům skotu se dařilo. Zemědělci si podle odhadu polepšili o 68 procent |
V ČR funguje jedno odbytové družstvo – CZ-Flora, která sdružuje pět pěstitelů. Ti mají podle stránek družstva rozlohu skleníků 15 hektarů, venkovní plochy o velikosti 4,5 hektaru. Prakticky jenom tato velikost firmy je pak schopna dodávat do obchodních řetězců, podle Nachlingerové většina středních pěstitelů dodává do menších kamenných zahradnictví.
Velká část květin od českých producentů se prodá v jarních měsících. Nejvíc se v jarních měsících pěstují prvosenky, tedy primule. Podle Nachlingerové by v případě, že by se začaly květiny v ČR více pěstovat, nejspíš šlo stále o současné oblíbené druhy, u řezaných podle ní není možnost zahraničí ve větším konkurovat, možnost tak mají květiny hrnkové.
Například známé pražské zahradnictví na Veleslavíně se snaží dávat přednost tuzemským pěstitelům. „Má to samozřejmě své výhody, znáte přesný původ, velmi často i samotného pěstitele, i náklady na dopravu jsou nižší,“ popisuje vedoucí Zahradnictví Chládek Michala Brabcová. Podle ní se na jaře prodávají nejvíc semínka, z řezaných květin pak tulipány a ze sezonních petrklíče a rychlené cibuloviny. „Naopak macešky jsou v naší lokalitě rok od roku na ústupu,“ doplnila.
Podle posledních statistik svazu utratí každý Čech v průměru 1 664 korun za květiny ročně. Ceny květin pak stále rostou. „V roce 2024 byl zaznamenán růst o 10 až 20 procent, především z důvodu zvýšení cen všech vstupů. U českých výpěstků se do ceny promítly zvýšené náklady na energie, vytápění skleníků, květináče, substráty, hnojiva a v neposlední řadě také osobní náklady. U dovozových rostlin hraje roli vyšší nákupní cena od zahraničních pěstitelů a zvýšené náklady na dopravu,“ vysvětluje za svaz Nachlingerová. Podle ní mají menší náklady pěstitelé, kteří vybudovali skleníky na zdrojích s možností zdrojů levnějšího vytápění. To je pak problém například u vánočních hvězd, které rostou na podzim, kdy se skleníky již vytápějí.
