Vláda schválila příspěvek 15 tisíc korun pro OSVČ i program kurzarbeit

Vláda schválila příspěvek 15 tisíc korun pro OSVČ i program kurzarbeit | foto: ČTK

Když vrácení neznamená zamítnutí. Jak nechybovat v žádosti o kurzarbeit

  • 0
Při vyplňování žádostí o příspěvek na mzdy v programu Antivirus chybují tisíce podnikatelů. Jen malé části z nich tak mohou úředníci vyhovět. To, že se žádost vrátí, ale ještě neznamená, že ji zamítli. Dávat si pozor je třeba na elektronický podpis i verzi dokumentu.

Chyby se v žádostech o pomoc v programu Antivirus objevují ve valné většině případů, správně vyplněná je jen třetina žádostí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tak společně s Úřadem práce zveřejnilo seznam těch nejčastějších. Na webových stránkách ministerstva se nachází i manuál, jak vše správně vyplnit.

1 Nevyplněné kolonky

Nejčastější chybou zaměstnavatelů je podle MPSV to, že lidé prostě nevyplní všechny kolonky. Žádost pak nejde jednoznačně identifikovat a úředník ji musí žadateli vrátit.

„Momentálně se diskutuje řešení, že by všechna potřebná pole byla technicky vyřešena tak, aby byla povinná a tím pádem by bez vyplnění všech údajů nebylo možné žádost odeslat,“ uvádí tiskové oddělení ministerstva.

2 Přejmenované dokumenty

Žadatelé také často mění jména předgenerovaných dokumentů, které si stáhnou ze stránek ministerstva. To však poté zabraňuje automatickému systému zařadit žádost do „složky“ žadatele.

3 Cizí datové schránky

Stává se také, že podnikatel žádost nesprávně posílá prostřednictvím cizí datové schránky. To sice možné je, je však nutné, aby k ní bylo přiloženo zplnomocnění odesílatele k uzavření dohody. Velká část žadatelů však na tento dokument zapomíná a žádosti se jim tak vrací.

4 Soubory ve více zprávách

Při žádosti lidé také často zapomínají na to, že je nutné zaslat všechny potřebné soubory naráz. „Veškeré dokumenty spolu souvisí a není možné přijmout žádost bez některého z chybějících dokumentů,“ doplňuje ministerstvo.

Datové schránky by přitom s odesíláním většího množství souborů neměly mít žádný problém. Jejich kapacita je podle MPSV dostatečná.

5 Pracovní verze místo finální

Verze žádosti, kterou podnikatel na ministerstvo odešle, musí být označena jako finální. Mnoho žadatelů na to však zapomíná a posílá variantu, která je zaškrnutá jako pracovní. Jen finální verze však obsahuje všechny potřebné identifikační znaky.

6 Žádost bez dokladu o zřízení účtu

Mnoho živnostníků využívá pro podání žádosti o kurzarbeit služeb svých účetních. Ti často posílají žádosti přes své datové schránky. V takovém případě je však nutné, aby k ní byl přiložen doklad o zřízení účtu. „Důvodem je skutečnost, aby peníze byly vyplaceny na účet, který je prokazatelně účtem příjemce příspěvku,“ tvrdí ministerstvo. Cílem je tak zabránit zneužívání systému.

7 Zmocnitel bez plné moci

Pokud se podnikatel rozhodne pro podání žádosti dát plnou moc jiné osobě, je potřeba tento dokument k žádosti přiložit. Úřad práce bez toho totiž nemá jistotu, že o tom člověk, který má za živnostníka žádost zařídit, ví.

8 Nesprávné IČ

Podle MPSV lidé také v žádosti mnohdy špatně vyplní své IČ. „V případě, že je vyplněno nesprávné IČ, nebylo by možné žadateli přiznat příspěvek,“ komentuje ministerstvo.

9 Žádost bez čísla účtu

Může se také stát, že žadatel zapomene do žádosti napsat své číslo účtu. V případě jejího podání přes účetní je pak nutné přiložit i doklad o zřízení účtu (viz bod 6).

10 Chybí elektronický podpis

Podávání žádostí pomocí e-mailu je v současnosti čím dál oblíbenější. I přesto však mnozí živnostníci zapomínají na to, že je potřeba takovou zprávu opatřit elektronickým podpisem. Nejlepší je podepsat tímto způsobem každý dokument zvlášť, podle MPSV však stačí i pouze podpis pod emailem.