Dobojováno. Poslední smrk na Dačicku padl, říká šéf městských lesů

  5:00aktualizováno  5:00
Lesy na Dačicku patří mezi nejvíce zdevastovaná místa řáděním kůrovce. Brouk už tam zničil prakticky všechny starší smrky a prozatím vymazal z mapy většinu z tisíce hektarů městských lesů. Boj ale nekončí, teď se musí sehnat chybějící miliony na zalesnění holin.

Dobojováno, prohlásil nepříliš vítězně jednatel firmy Městské lesy Dačice Kamil Kupec. Ale jen s kůrovcem. Ten po sobě zanechal zásoby dřeva v uschlých lesích a na cestách, které vystačí možná až na dvacet let. Nechtějí ho už ani v Rakousku.

Vedle ztráty z byznysu se dřevem městská firma nemá peníze na drahé zalesňování. Na každém hektaru zalesněném bukem podle Kupce každý lesník prodělá za pět let 170 tisíc korun.

Dačicko je jedním z nejvíce postižených míst kůrovcem. Jakou spoušť tam zanechal?
S kůrovcem jsme dobojovali, momentálně už nemáme žádný zelený smrk starší patnácti let. Všechny uschly. Rychlost a razance postupu kůrovce nás zaskočila. Bojujeme s financemi a budeme mít problém vůbec zaplatit pracovní sílu.

Jak dlouho je situace tak vážná?
Totální likvidace smrkových porostů začala loni v srpnu a letos v červenci kůrovec napadl poslední stromy. Ještě do loňska se dařilo držet mladší porosty, aby odolávaly, ale letos už nevydržely. Je to tedy otázka posledního roku.

Jaké jsou ztráty?
Obhospodařujeme kolem tisíce hektarů lesa různých vlastníků, z toho smrk byl zastoupen na šedesáti procentech. Až veškeré suché smrky vytěžíme, zůstane nám kolem šesti set hektarů holin.

Budete holiny v dohledné době zalesňovat?
S nástupem kalamity jsme každým rokem navyšovali investice do zalesnění a v tom pokračujeme. Přesto se nám to nedaří v takové míře, abychom byli schopni v krátké době, například do pěti let, zalesnit veškeré holiny. V hospodaření podniku nám vychází ztráta zhruba padesát milionů korun. Promítá se do hospodaření městských lesů, ale samozřejmě i vlastníka lesa, jímž je město.

Fotogalerie

Hrozí scénář, kdy se kvůli záchraně lesů budou omezovat investice do rozvoje města? Budou chybět peníze na opravy, dětská hřiště, sport?
Město bude muset řešit, jak se ke ztrátě u své vlastní společnosti postaví. Není možné, aby byla městská firma delší dobu ztrátová. Město buď bude muset les dotovat, nebo najít jiné možnosti příjmů pro společnost, aby mohla obnovovat lesy. Městská rada nám zatím vychází vstříc. Umožnila nám vytvářet pěstební rezervy nebo snížila nájemné na minimum. Bohužel všechny tyto kroky nebudou stačit k tomu, abychom les obnovili. Buď se podaří vyjednat vyšší dotace od státu, nebo nás bude muset zadotovat město. Samozřejmě město bude muset omezit investice. Dovedu si představit, že když bude rada města rozhodovat mezi stavbou dětského hřiště a zalesněním hektaru lesa, bude to pro zastupitele velmi těžké rozhodování.

Můžete ztráty kompenzovat prodejem ostatního dřeva?
V současnosti nesmíme těžit zdravé dřevo. Těžíme jen suché dřevo poškozené kůrovcem, které představuje pětinásobek ročních plánů. Až to dotěžíme, odhaduji, že budeme mít minimálně na dvacet let zastavenou těžbu.

Prodáváte dřevo se ztrátou?
Ještě loni se celkem dařilo umísťovat dříví na trh zejména díky blízkosti Rakouska, ale letos už je i v okolních zemích trh totálně nasycen a je velký problém dřevo prodat. Se započtením těžebních nákladů už ho prodáváme se ztrátou.

Stále sázíte na vzniklých holinách smrky?
Samozřejmě je sázíme. Už před dvaceti lety, kdy jsme začali samostatně hospodařit, jsme ale začali snižovat zastoupení smrku u výsadeb z 80 procent na zhruba 50 procent. V současné době sázíme kolem třiceti procent smrků. Chci být optimistou a věřit, že se nám smrk udrží a zároveň po něm bude společenská poptávka a uplatní se jako stavební materiál nebo dříví k jinému účelu. Myslím, že ho společnost bude potřebovat.

Co s přebytečným dřevem děláte?
Polovinu produkce, tvořící kulatinové výřezy zpracovávané na pilách, prodáváme se ziskem zhruba dvou set až tří set korun, ale zbylé vlákninové dříví se nám hromadí na skládkách, a když se nám ho podaří umístit na trh, tak se ztrátou dvou až tří set korun. Podíl vlákniny narůstá zejména u mladších porostů, kde dosahuje až sta procent.

Trh se dřevem se zhroutil. Už ceny nalezly dno, nebo stále klesají?
Dalo by se říct, že stále klesají. Ještě před pěti lety jsme prodávali jeden kubík v průměru za 1 600 korun. Letos v prvním pololetí za 600 korun. Navíc odběratelé začali stanovovat smlouvy s měsíční platností a každý měsíc nám snižují objemy. Za metr krychlový vlákniny platí největší odběratel v České republice Kronospan 280 korun. My kubík vytěžíme za 350 korun a dalších 170 korun zaplatíme za dopravu do Jihlavy. To je těžce pod náklady.

Mluvíte o ztrátách z prodeje dřeva. Kolik ale stojí další práce, nutné k obnově lesa?
O les se musíte pět let nepřetržitě starat. Během této doby má každý vlastník na jednom hektaru ztrátu zhruba 170 tisíc korun. Zhruba sto let pak trvá, než les vyroste. Vezměte si modelový příklad. Hektar lesa vyprodukuje kolem 400 kubíků dřeva. Polovinu tvoří kulatina, druhou polovinu vláknina. Při prodeji za současné ceny jsme v zisku 60 až 70 tisíc korun. Pokud hektar zalesníme často zmiňovaným bukem, kde použijeme devět tisíc sazenic na hektar a zajistíme oplocení porostů na pět let, kdy už jsou stromy takzvaně zajištěné, celkové náklady dosáhnou zhruba 240 tisíc korun.

Kamil Kupec (46)

Rodák z Hradišťka a absolvent Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se dvacet šest let profesně věnuje údržbě a správě lesa. Od roku 2002 jako jednatel podniku Městské lesy Dačice, který spravuje zhruba tisíc hektarů lesů a má kolem deseti zaměstnanců. Městská firma se kromě těžby a pěstební činnosti zabývá prodejem a výkupem dříví, prodejem ryb a poradenstvím. Svou kariéru Kupec začínal jako lesník v Lesní společnosti Telč.

Komplikuje vám obnovu lesů přemnožená zvěř?
Vznikly nám holiny o rozloze desítek hektarů. Bude problém udržet stavy spárkaté zvěře na optimální výši, ale i lovit v těchto prostorách. Na holinách vyroste buřeň (pozn. redakce: například keře, ostružiny nebo maliny, které sazenicím brání v přístupu světla) a zvěř nebude mít v podstatě důvody, aby vycházela ven. Naopak v porostech najde ideální klidové podmínky a dostatek prostoru a škody budou narůstat.

Pomůže situaci zlepšit chystaná úprava zákona, která má myslivce motivovat k vyššímu odlovu?
Uživatelům honiteb by to uvolnilo ruce a snad je i motivovalo k vyššímu odlovu, protože by z něj získávali vyšší finanční prostředky.

Ale skeptici namítají, že myslivci nechtějí střílet, protože jim vyhovuje stav, kdy přijdou na posed a mají z čeho vybírat. Také se jim vyčítá, že manipulují se statistikami početních stavů zvěře.
To už je taková historická debata. Samozřejmě uživateli honitby vyhovují co nejvyšší stavy zvěře, na druhou stranu vlastník lesa se bude snažit vypěstovat les beze škod. Najít kompromis pro ně bude vždycky obtížné. Všechno záleží na správném mysliveckém plánování, zejména na nasčítání zvěře a následném výpočtu odlovu.

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

S bezkontaktními platbami do 500 korun mohou být od soboty problémy

Ilustrační snímek

Kvůli nový pravidlům pro ověřování karetních plateb, která budou platit od 14. září, mohou platební terminály zamítat...

Koruna jako rozvojová měna. Od intervencí se neoklepala, sráží ji riziko

Ilustrační snímek

Už je to skoro dva a půl roku od ukončení devizových intervencí a koruna ne a ne výrazněji posílit. Spíše naopak....

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Míra klientelismu v Rakousku mě šokovala, řekl v Rozstřelu Radim Jančura

Majitel RegioJetu Radim Jančura v diskusním pořadu Rozstřel. (11. září 2019)

Budoucnost svého byznysu vidí dopravce RegioJet spíše ve vlacích než v autobusech. Ve středečním Rozstřelu to řekl...

Další z rubriky

Komunistické megastavby. Stačil příkaz soudruha, na práva lidí se nehledělo

Z výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Stanislav Mihal, Jan Dvořák a Dušan...

Budování dálnic, elektráren či ropovodů v dobách socialismu nekomplikovaly stížnosti sousedů ani dohadování o ceně za...

Ať bydlí ve svém. Rodiče kvůli dětem často zastaví dům a riskují jeho ztrátu

Ilustrační snímek

Kvůli novým regulím České národní banky se značně ztížila cesta k hypotéce. Problémy s jejím získáním mívají obzvlášť...

Letecké linky mezi Českem a Ruskem budou pokračovat bez omezení

Letoun Suchoj SSJ-100 společnosti Aeroflot (30. dubna 2019)

Letecké úřady Česka a Ruska se v pátek dohodly na tom, že letecký provoz mezi oběma zeměmi bude fungovat bez omezení....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz