Z deseti lesních správ, ať už obecních, či církevních, které MF DNES oslovila, jich šest letošní rok uzavře se ztrátou kvůli nízkým cenám dřeva a vysokým nákladům na asanaci a zalesňování. Dvě správy se pohybují zhruba na nule a dvě zatím ještě vydělávají. Všechny však očekávají, že se situace zhorší.
Do loňského roku bylo běžné, že správy městských lesů odváděly část zisku z prodeje dříví do rozpočtů měst, případně platily radnicím za pronájem. Teď se karta obrací.
Některá města v lokalitách těžce postižených suchem a řáděním škůdců v čele s kůrovcem budou svým lesům pomáhat. Přiškrtí proto investice do rozvoje.
Například vedení Chrudimi si ve středu vyslechlo nepříjemnou novinu. Šéf městských lesů Zdeněk Odvárka starostovi vyčíslil očekávanou více než čtyřmilionovou ztrátu z hospodaření. „Lesy nám umírají pod rukama, ale nic s tím neuděláme. Do tří let máme po smrcích a modřínech,“ líčí pochmurně.
Chrudim má 454 hektarů lesů, polovina z nich je silně poničena. Kůrovec se ze 300 metrů nad mořem přesunul na porosty o sto metrů výš a správce čeká, že neušetří ani stromy ve výšce 500 metrů nad mořem. Do vyšších poloh se totiž škůdce vydává i jinde.
Město přemýšlí, co s tím. „Je to nová věc, musíme se poradit s auditorem,“ říká starosta František Pilný (ANO). Peněz na rozdávání prý nemá. Město by mohlo šetřit na investicích, ty jsou však podle něj dlouhodobě podhodnoceny.
„Každý chce přidat, ať už na kůrovce, elektřinu, mzdy,“ podotýká s tím, že kvůli očekávanému masivnímu zdražení silového proudu v příštím roce zaplatí obecní společnost Sportovní areály města Chrudim o 1,5 milionu víc na elektřině.
Nápad, aby město poslalo lesům čtyři miliony, které by se rozpouštěly v dalších letech na údržbu nových stromků, se Pilnému nezamlouvá. „Považuji za nesmysl vysazovat stromky, které uschnou hned nebo během příštích pěti let,“ dodal. Chrudim ale počítá s tím, že podpoří financování rekreační části lesů, jako je lanový park, rozhledna nebo venkovní tělocvična.
Snad pomůže stát
O peníze z městského rozpočtu se bojuje i v Dačicích, jednom z nejpostiženějších míst v Česku. V městských lesích není zdravý žádný větší smrk, z tisíce hektarů lesů se 600 promění v holé pláně. Jen na byznysu se dřevem letos Městské lesy Dačice prodělaly 50 milionů korun a v příštích letech se má ztráta navýšit o dalších 40 milionů korun.
„V nejbližších letech budeme muset vynakládat peníze na obnovu lesů,“ přiznává starosta Dačic Karel Macků. Přispět chce například na nákup sazenic či oplocení mladých stromků. Zároveň však spoléhá na stát. „Když mohou řešit výpadky v zemědělské výrobě kvůli suchu, snad se i k tomuto nějak postaví,“ prohlašuje.
Dobojováno. Poslední smrk na Dačicku padl, říká šéf městských lesů |
Majitelům lesů může ještě letos pomoci finanční balík ve výši 1,5 miliardy korun, který by čerpali jako náhradu za ztráty z posledního čtvrtletí 2017 a z loňského roku. Pomoc nejspíš poslanci schválí v příštích dvou týdnech a díky pozměňovacímu návrhu by se mohly peníze čerpat už druhý den po schválení, tedy dříve, než se předpokládalo.
Dačice čeká tvrdá hra o rozpočet. Debata je na začátku, starosta však naznačuje, kde peníze najít. „Dlouhodobým problémem je stav komunikací, kanalizací a vodovodů. Chceme stavět další infrastrukturu pro stavbu rodinných domů. Někde se restrikce budou muset projevit,“ říká.
Ztrátu letos očekávají také městské lesy v Horažďovicích v Plzeňském kraji, které působí jako organizační složka města. „Příštích deset let budeme muset investovat do pěstební činnosti. S tím nám město bude muset pomoci,“ popsal odborný lesní hospodář Tomáš Němec. Vychování porostů na jednom hektaru podle něj vyjde na 150 tisíc korun. Už teď je správa na nule.
Zalesňovat holiny je však obecně problém kvůli velké úmrtnosti sazenic v důsledku nedostatku vody a stínu na velkých plochách.
Cena dřeva rapidně klesá
Společným jmenovatelem problémů všech lesníků je drastický propad cen dřeva. V Jaroměři na Královéhradecku v průměru kubík prodají za 850 korun (všechny sortimenty včetně kůrovcového), ještě loni to bylo 1 330 korun.
Kůrovcový byznys: vydělat na něm může každý, stačí mít aspoň 50 tisíc |
„Za rok to bude ještě méně,“ říká Jaroslav Němec z městských lesů. Náklady na vytěžení přitom stouply o třetinu. V Jaroměři jsou proto ve ztrátě čtyři miliony po loňském zisku 36 milionů korun. Lesní správa má z minulých let finanční rezervy na dva až tři roky.
Z rezerv zatím žijí i Lesy města Český Krumlov, které letos také počítají se ztrátou. Podle jednatele Miroslava Štolla je město jedním z posledních vlastníků lesů, kteří letos nepocítí vliv kůrovcové kalamity na rozpočet. Také proto, že nejsou v nejpostiženější oblasti.
Domažlické lesy se udrží v černých číslech, jen pokud získají dotaci na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Zhruba na nule jsou ve Strážově, kde se šetří i na úpravě lesních cest. „Jsme závislí na dotacích,“ přiznává šéf správy Aleš Potužák.
Konec lesů, jak je známe. V některých krajích už ani nejsou smrky k těžbě |
Největší podíl lesů spravuje stát, jemuž patří 56 procent z 2,6 milionu hektarů. Obce hospodaří na 17 procentech. S kalamitou se však pere i církev. Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, jimž připadá 42 tisíc hektarů (necelá polovina církevních lesů), bojují vedle kůrovce s chalárou, houbou, která u Kroměříže napadá kořenový systém jasanů.
„Těžko balancujeme nad linkou mezi červenými a černými čísly,“ shrnul situaci Petr Skočdopole. Církevní lesy si pořídily i vlastní těžkou techniku, díky níž někde nejsou tak závislé na externích firmách. Církev bude mít správu rok od roku těžší. V roce 2030 má být ekonomicky nezávislá na státu a od roku 2016 se každoročně o pět procent snižuje státní příspěvek na financování církví.
Z lesních správ oslovených MF DNES vydělávají pouze dvě: městské lesy v Pelhřimově a v Hradci Králové. Ve druhém případě díky těžbě písku a nabídce ubytování.
