Lesy duchů skončí v peci. Stát využije zpustošené dřevo jako zdroj energie

  1:02aktualizováno  1:02
Místa, kde už člověk boj s kůrovcem prohrál, nabízí žalostný obraz. Nahlodané smrky trčí do nebe a beznadějně usychají. Takzvané sterilní souše už pokrývají plochu dvou hlavních měst. V příštích letech se stanou krajinou duchů. Stát chce „mrtvé dřevo“ využít jako energetický zdroj.

Těžaři se těmto místům vyhnou. Ministerstvo zemědělství koncem loňského roku představilo strategii, která jasně mění priority. V lesích, které už kůrovec poničil a vylétl škodit jinam, se nebude muset kalamitní dříví těžit. Firmy přesunou své lidi i stroje tam, kde je ještě možné následky nejhorší kalamity zmírnit.

Musíme do toho víc říznout, velí proti kůrovci šéf Lesů. Rozhodne počasí

Největší plochy sesychajících lesů se nacházejí na severní a střední Moravě a na Vysočině. Stojící dřevo bude postupně degradovat až k nejhorší kvalitě, kdy už se nehodí ani pro výrobu průmyslového papíru.

Stojící palivo

„Pokud dřevo bude na místě dva roky stát, už spíše jde o stojící palivo. Toto dřevo je obtížně využitelné pro papírenský a dřevařský průmysl,“ říká náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář.

S ministerstvem průmyslu a obchodu proto resort spolupracuje na změně vyhlášky o podporovaných obnovitelných zdrojích pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu. Cílem je uvolnit podmínky pro energetické využití dřeva z­ kůrovcové kalamity. Spalovat by se v elektrárnách na biomasu a teplárnách nově mohlo kromě klestí – tedy zbytků stromů, jako jsou větve a špičky – i hroubí, neboli dřevo s­ průměrem nad sedm centimetrů.

Fotogalerie

Stát chce spalovny k jeho nákupu motivovat zeleným bonusem. Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že podpora vyjde státní rozpočet letos na 600 milionů korun a v příštím roce až na 1,2 miliardy korun. Vyhláška má být připravena v řádu týdnů, maximálně měsíců.

Stát chce spalovny k jeho nákupu motivovat zeleným bonusem. Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že podpora vyjde státní rozpočet letos na 600 milionů korun a v příštím roce až na 1,2 miliardy. Vyhláška má být připravena v ­řádu týdnů, maximálně měsíců.

Resort odhaduje, že spotřeba biomasy pro průmyslové energetické využití stoupne o 560 tisíc tun ze současných 4,52 milionu tun.

Kritická zóna

Množství těženého kůrovcového dřeva trvale roste. V roce 2017 se vytěžilo 5,8 milionu metrů krychlových, letos to má být už 20 milionů kubíků, což by zaměstnalo téměř veškeré těžební kapacity v zemi.

Stát však počítá s tím, že těžit se bude především v „nárazníkové zóně“ kolem nejpostiženějších oblastí. V nejkritičtější, „červené zóně“ bude zatím usychat 53 milionů metrů krychlových smrků, z ­nichž se až 40 milionů kubíků postupně změní v palivo. A vzhledem k množství tohoto dřeva, které by tuzemské firmy s využitím všech svých sil musely těžit dva roky, tomu zřejmě nikdo nezabrání.

Část suroviny se zpracuje na dřevní štěpku a odveze do spaloven, závodů na zpracování biomasy, tepláren a elektráren. Nejen ČEZ, ale i ­desítky soukromých firem nakoupí štěpku výhodněji díky zelenému bonusu. Lesníci by díky tomu zároveň měli dostat za dřevo lepší ceny. „Promítne se to do výkupních cen dříví, tedy do vyšších plateb vlastníkům lesů,“ věří náměstek Mlynář s ­tím, že kubík dotovaného dříví by mohl stát 700 až 800 korun.

Lesníci růstu cen nevěří

Lesníkům by to přišlo vhod, nicméně pochybují, že cena tak výrazně stoupne. „Každý kubík, který odvezeme z lesa, se hodí. Nevíme, co si s­ přebytky počít. Této ceně ale moc nevěřím,“ pochybuje František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Pro lesníky by bylo podle něj potom výhodnější prodávat smrkovou štěpku, která nyní stojí 300 až 400 korun za kubík, než vlákninu za cenu kolem 500 korun za metr krychlový.

Tomáš Pařík, předseda představenstva obchodníka s dřívím Wood & Paper, namítá, že ministerský plán nedává smysl: „Může to výrazně narušit trh. Nalámané kusy, větve a špičky stromů do sedmi centimetrů zůstanou ležet v lese. Místo toho se bude pálit dříví, které dlouhodobě může skončit jako vláknina a ve výrobě papíru.“

Plán není podle něj životaschopný, protože české firmy historicky nevozí takzvané hroubí do německých a rakouských spaloven, které čerpají vyšší dotace a ­toto dřevo dlouhodobě zpracovávají. „Kdyby to bylo řešení, Morava už je spálená ve Vídni,“ dodal.

DPH na palivo neklesne

Lesníkům se v důsledku kůrovcové kalamity uvolní pravidla hospodaření, která vyplývají z lesního zákona. Jeho novelu chce resort předložit do konce března, schválení předpokládá v dubnu, tedy ještě před jarním rojením brouka. V nejkritičtějších oblastech nebudou vlastníci lesů muset těžit nahodile, to znamená zpracovávat kalamitní dříví a nebudou jim zároveň za nečinnost hrozit sankce. Tyto oblasti zároveň nebudou muset zalesňovat do dvou let, jak nyní nařizuje zákon.

Kůrovcovou kalamitu v Česku provází špatný odbyt dřeva. Tuzemské pily a zpracovatelé mají naplněné sklady a export vázne, protože s kůrovcem a jinou neplánovanou těžbou bojují i okolní státy.

Odbyt má zvýšit několik dalších opatření. Od začátku února se zvýšil limit takzvané samotěžby. Zjednodušeně řečeno, každý může do státních lesů přijet, vytěžit si a odvézt pro svou potřebu větší množství dříví. Limit se zvýšil ze 30 na 200 kubíků.

Dalším nápadem, jak zvýšit odbyt, je snížení sazby daně z přidané hodnoty na palivové dříví o pět na 10 procent. Případná změna je v gesci resortu financí, který však MF DNES sdělil, že s ní nepočítá. „Ministerstvo financí v tuto chvíli neplánuje snížení sazby DPH na palivové dříví,“ uvedla mluvčí Šárka Šmolíková.

Změny této daně v současnosti projednává poslanecká sněmovna v rámci novely zákona o evidenci tržeb. Návrh počítá s přesunem do nižší daňové sazby u stočného, stravovacích služeb, dodávek tepla a některých dalších služeb jako je kadeřník, opravárenské a úklidové služby a péče o děti a seniory.

Daňové přiznání 2019

Do 1. dubna musí podat daňové přiznání osoby samostatně výdělečně činné, ale i zaměstnanci (více zde). Využijte interaktivní formulář pro daňové přiznání za rok 2018.

Nejčtenější

Zaplatil letenku, ale letěl jenom kus cesty. Lufthansa ho za to žaluje

Zaměstnanci pobočka letecké společnosti Lufthansa na letišti ve Frankfurtu

Německá letecká společnost Lufthansa žaluje jednoho ze svých pasažérů. Nelíbí se jí, že cestující ve snaze získat...

Ta železnice je zelená katastrofa. Vraťte miliardy, žádá Trump Kalifornii

Ilustrační snímek

Prezident Donald Trump a guvernér Kalifornie Gavin Newsom se ve středu dostali do sporu na Twitteru kvůli masivnímu...

Soumrak hotovosti. V Česku je Apple Pay a stát rozdá platební terminály

V Česku už funguje Apple Pay. Jak ho aktivujete?

Vstup platební služby Apple Pay může Česko přiblížit ekonomice bez hotovosti. Službu, která umožňuje propojení platební...

Zásilkovna vytáhne do boje s Českou poštou, začne doručovat balíky

Ilustrační snímek

Česká přepravní společnost Zásilkovna, která se zabývá výdejem zboží z e-shopů, začne na jaře doručovat také balíky....

Konec kšeftů. Stát se rozhodl, že si dálnice bude opravovat sám

Ilustrační snímek

Během následujících deseti let postupně zmizí z dálnic sypače a pluhy soukromých firem. Stát se totiž rozhodl, že...

Další z rubriky

Zásilkovna vytáhne do boje s Českou poštou, začne doručovat balíky

Ilustrační snímek

Česká přepravní společnost Zásilkovna, která se zabývá výdejem zboží z e-shopů, začne na jaře doručovat také balíky....

Zelená úsporám pláče. Programu hrozí, že se stane obětí vládních škrtů

Instalace panelu ve zkušebním areálu firmy SunEdison

Stát hodlá šetřit. Jednou z obětí rozpočtových škrtů, které se kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky valí na Česko, má být...

Z náklaďáku do traktoru. Chybějící řidiče v zemědělství mají vykrýt špeditéři

Na statku v Oticích se v pátek utkali nejlepší mladí traktoristé.

Čeští zemědělci si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Problém s lidmi schopnými řídit...

Najdete na iDNES.cz