Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Richarda Podpiera z Patrie (ČSOB) je bohužel iluze, že by si většina lidí začala spořit už ve dvaceti. „Kolem čtyřicítky by si ale měl každý sednout a říct si: mám vůbec nějaký plán na důchod?“
Zároveň připomíná, že státní důchody budou s největší pravděpodobností klesat. „Nejpozději v pětačtyřiceti je nutné to začít řešit.“
Doplňkové penzijní spoření (DPS)Od státu až 11 280 Kč/rok Zaměstnavatel může výhodně přispět až 50 000 Kč/rok. Spořit se státním příspěvkem až 20 procent lze dětem či vnoučatům. NN Růstový fond přinesl za posledních 5 let průměrné zhodnocení 9,16 procenta p.a. |
Martin Luňáček z Portu upozorňuje, že začít lze i v 55 nebo 60 letech. „Pokud mám aspoň tři roky do důchodu, má smysl nejen spořit, ale i investovat. S desetiletým horizontem už dává smysl i akciové portfolio,“ uvedl. Podle něj si ale každý musí zvolit přístup podle svých znalostí a ochoty se věcem věnovat.
Penzijko, DIP nebo životní pojištění?
Základní trojicí daňově zvýhodněných produktů zůstává doplňkové penzijní spoření (DPS), soukromé životní pojištění a od roku 2024 také tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP). „Stát umožňuje odečíst si až 48 tisíc ročně ze základu daně, a to napříč těmito produkty,“ připomněl Korejs.
Zatímco DPS je podle odborníků vhodné pro konzervativní klienty, DIP umožňuje větší flexibilitu. „U DIP si investor sám skládá portfolio. Může si vybrat akcie, fondy, ETF – podle vlastních preferencí. A poplatky bývají nižší,“ vysvětlil Luňáček z Portu.
Dodal však, že stát tuto možnost nijak zvlášť nepropaguje: „DIP je běžný v zahraničí, ale stát v Česku lidem nevysvětlil, pro koho se hodí a jak ho využít.“
Podpiera z Patrie připouští, že penzijní spoření je jednodušší na obsluhu a vhodné „...pro každého, kdo má alespoň nějaké peníze“, ale zároveň upozorňuje, že DIP může přinést vyšší výnosy: „Poplatky dokážou za 20 let ukrojit ohromnou část výnosu. Pokud si zvolíte špatný produkt, můžete přijít o vysokou částku.“
Investiční životní pojištění? Opatrně!
V oblasti životního pojištění panuje mezi experty shoda: krytí rizik ano, s investicemi je třeba zacházet opatrně. „Investiční životní pojištění bych skoro zakázal,“ říká například Martin Luňáček. Podle něj by se lidé měli pojišťovat hlavně proti fatálním událostem – úrazu, invaliditě nebo smrti.
Podpiera připomíná, že rizikové životní pojištění je důležité například při hypotéce. „Když máte závazky a něco se vám stane, nechcete, aby povinnost splácení hypotéky zůstala na vaší rodině.“
Podle Korejse je škoda, že stát zatím daňově neuznává širší pojištění – například proti pracovní neschopnosti nebo invaliditě prvního a druhého stupně. „Bylo by rozumné to rozšířit,“ míní.
Pojištění dlouhodobé péče
Relativní novinkou je tzv. pojištění dlouhodobé péče, které se dá rovněž odečíst z daní. „Když člověk ztratí schopnost postarat se o sebe, třeba v důsledku Alzheimerovy choroby, stát poskytne příspěvek. Ale ten je vázaný a musí být použit výhradně na péči,“ vysvětlil Korejs. Soukromé pojištění dlouhodobé péče tak podle něj představuje doplněk k tomuto systému.
„Lidé ho zatím sjednávají spíš pro sebe. Průměrné pojistné v NN je 350 až 400 korun měsíčně a za něj mají v případě nesoběstačnosti doživotní rentu 15 tisíc korun měsíčně,“ dodal.
Pojištění dlouhodobé péče od NNKompletní pojištění dlouhodobé péče všech stupňů nesoběstačnosti jen u NN Daňově zvýhodněné pojištění těžké a úplné nesoběstačnosti (III. a IV. stupeň) I jako firemní benefit – daňové zvýhodnění platí i pro platbu zaměstnavatele |
A jak Češi investují? „Mladá generace už chce mít nad svými investicemi kontrolu. Nechtějí nikam volat, stáhnou si aplikaci, nastaví si pravidelnou investici a sledují vývoj,“ říká Luňáček.
Podle Podpiery je například DIP „...ten správný produkt“, který lidé sledují a nepanikaří ani při výkyvech trhu. „Nevidíme hromadné výběry, naopak – při poklesech nakupují víc.“
Korejs pak dodal, že Češi se v přístupu ke krytí rizik výrazně zlepšili. „Dnes už 95 procent nových smluv je čistě na rizika, ne na investice. A to i přesto, že na takové pojištění není žádný daňový stimul.“
Na závěr kulatého stolu pak padla otázka na všechny hosty: kdyby si mohli zvolit jediný produkt, který by to byl? Richard Podpěra i Martin Luňáček odpověděli jasně: DIP. Michal Korejs by dal přednost životnímu pojištění s připojištěním pro případ dlouhodobé péče: „Pokud jste zdraví, zvládnete leccos. Ale když se vám něco stane, je lepší být připraven.“