Experti: Čeká nás nejtěžší dekáda v energetice, nevsaďme vše na jedno palivo

Česko čeká nejnáročnější energetická přeměna v novodobé historii. Uhlí během příštích deseti let prakticky zmizí, jádro se do té doby zásadně nerozšíří a klíčovou roli převezmou plyn, biometan, vítr, biomasa a chytré využití odpadů. „Energetika musí zůstat pestrá a stabilní,“ shodli se odborníci u Kulatého stolu iDNES.cz. Varují před přestřelenou evropskou regulací i rizikem odlivu průmyslu.

Kulatý stůl

Sledovat další díly na iDNES.tv

Obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola zdůrazňuje, že budoucí český mix se nesmí opřít o jediný zdroj. „Energetický mix roku 2035 musí být robustní, flexibilní a založený na co nejširším portfoliu paliv a zdrojů,“ říká. Podle něj je zásadní kombinace domácích i dovážených paliv: „Zemnímu plynu se nevyhneme, ale nemůžeme na něj vsadit všechno. Diverzifikace je jediná cesta k soběstačnosti.“

Podobně uvažuje výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba. „V roce 2035 tady budeme mít zhruba tolik jádra jako dnes, uhlí bude výrazně méně, zato víc obnovitelných zdrojů – a doufám, že nejen solárů, ale i větru, který fouká i v zimě.“

Připomněl, že klíčové je i teplo. „Vytápění je významná část bilance, a když je venku zima až praští, každý si uvědomí, jak důležité je mít spolehlivé zdroje.“

Ředitel strategie EGU Michal Macenauer připomíná, že do bilance patří také doprava. „Často se bavíme o elektřině a teple, ale zapomínáme na mobilitu. Ubude ropných paliv a přibude elektromobility a elektřinu bude potřeba někde vyrobit.“

I proto podle něj nelze čekat hladké a levné období. „Půjde o nejtěžší dekádu energetiky za posledních třicet let, protože zároveň investujeme do nových zdrojů i do sítí.“

Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že deset let je v energetice krátká doba. „Za deset let nestihneme zásadně posílit jádro a uhlí bude odcházet, takže mezidobí musí vzít na sebe plyn a obnovitelné zdroje.“

Varuje, že Česko se může z vývozce stát dovozcem elektřiny. „Je reálné, že se z někdejšího velkého exportéra elektřiny stane výrazný dovozce, což znamená tlak na ceny a přetahovanou s ostatními státy.“

Biomasa, odpad a chytré fotovoltaiky

Veolia už podle Toboly transformaci naplno rozjela. „V energetice jsme od roku 1997 a dnes máme závazek do roku 2030 odejít od uhlí,“ říká. V praxi to znamená přechod na biomasu, odpad a plyn.

„Teplárny ve Frýdku-Místku nebo Krnově jsme kompletně předělali na biomasu – na odpadní dřevo a štěpku, ne na ‚pálení lesa‘. Druhou nohou je využití komunálního odpadu. V Přerově už z nerecyklovatelného odpadu vyrábíme palivo a z něj teplo a elektřinu. Podobný projekt chystáme v Karviné, kde jde o investici zhruba za sedm miliard korun,“ popisuje Tobola.

Kulatý stůl

Sledovat další díly na iDNES.tv

Dodává ale, že bez podpory by to nešlo. „Modernizační fond nám pomohl transformaci nastartovat, ale provoz nových zdrojů musí ekonomicky vyjít i bez dramatického zdražování pro koncové zákazníky.“

Součástí dekarbonizace je i projekt Veolie Domy sobě zaměřený na bytové domy. „Nabízíme kombinaci fotovoltaiky a baterií pro bytové domy a využíváme sdílení energie mezi jednotlivými byty,“ říká Tobola. Díky komunitní energetice se podle něj dá elektřina z panelů chytře rozdělovat tak, aby se minimalizovaly přetoky a fotovoltaika se maximálně využila.

Baterky na minuty, plynové zásobníky na měsíce

Důležité je podle expertů také ukládání energie. „Když to přepočítám na průměrnou spotřebu, Evropa má dnes v bateriích uloženo asi na devět minut provozu,“ Josef Kotrba. Baterie podle něj mají smysl hlavně pro krátkodobé vyrovnání. „Pro letní režim den–noc jsou baterky výborné, ale přenášet energii z léta do zimy je jejich prostřednictvím ekonomicky i technicky nesmysl.“

Naproti tomu zásobníky plynu fungují jako obrovská sezonní „baterie“. „Každý podzim máme v podzemních zásobnících natlačenu zhruba polovinu roční spotřeby. To je obrovská devíza České republiky,“ zdůrazňuje Kotrba. „A vedle zemního plynu do nich můžeme tlačit i biometan, který sice není úplně levný, ale je lokální a dá se používat úplně stejně.“

Obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola zdůrazňuje, že budoucí český mix se nesmí opřít o jediný zdroj.

Macenauer upozorňuje, že rychlému odchodu od uhlí nebrání technika, ale ekonomika a politika. „Technologicky žádnou zásadní překážku nevidím, uhlí za deset či patnáct let odejde samo,“ říká. Otázka ale podle něj je, proč od něj odcházet extrémně rychle, když ho stejně z velké části nahradí zemní plyn doplněný biometanem, biomasou a velkými tepelnými čerpadly.

Zároveň Macenauer připomíná, že nejtěžší bude dekarbonizace průmyslu. „Skutečný problém nastává u odvětví, kde energie tvoří 25 až 30 procent nákladů – ocel, keramika, chemie. Tam jakákoli chyba nebo přepálený cíl okamžitě bolí mnohem víc než v energetice samotné,“ varuje.

Green Deal v této podobě je šílený

Nejostřejší slova padala na adresu evropské klimatické politiky. „Cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent proti roku 1990 může zdecimovat podstatnou část českého průmyslu,“ říká Kovanda. „V energetice to v praxi znamená téměř nulu emisí, což považuji v téhle rychlosti za šílené.“

„Jak upozorňuje i bankéř a bývalý předseda vlády Itálie Mario Draghi, vysoké ceny energií v EU jsou klíčovým problémem naší konkurenceschopnosti a hlavním důvodem jsou drahé emisní povolenky. Jinde ve světě je mají také, ale nikde nejsou tak drahé jako u nás,“ konstatuje Kovanda a varuje i před politickými důsledky.

Nenalétněte módním „eko“ trendům a fixujte energie na 3 roky, říkají experti

„Když lidem vyčerpaným inflací a drahými fakturami nedáme oddech, budou hledat jednoduchá řešení – a to nahrává radikálním a populistickým stranám napříč Evropou,“ varuje Kovanda.

Proto považuje za klíčový úkol nové vlády tlak na úpravu evropské agendy. „Česká reprezentace by měla v Bruselu jasně říkat, že pokud nezpomalíme, riskujeme nejen odchod průmyslu, ale i politickou destabilizaci.“

Potřebujeme rovnováhu

Na závěr debaty se experti shodli v jednom: žádné jediné zázračné řešení neexistuje. „Máme tendenci všichni běžet za jedním míčem – chvíli jsou hitem balkonové fotovoltaiky, pak něco jiného,“ říká Kotrba.

Jediné, co podle něj dává smysl, je udržovat rozumnou rovnováhu. „Když stavím obnovitelné zdroje, musím vedle nich mít rychle nasaditelné plynové zdroje a mít včas postavenou náhradu za uhlí.“

Biometan je chytrá cesta k dekarbonizaci. Brzdí ho nejistota investorů, míní experti

Michal Macenauer k tomu dodává, že Česko musí dělat drobnou „domácí práci“ a zároveň čekat na změnu evropských podmínek. „Kapacitní platby, změny tarifů nebo cílené kompenzace pro energeticky náročný průmysl nejsou levné, ale pořád stojí méně než masový odchod výroby z Česka,“ říká.

A Tobola shrnuje pohled energetiků. „Transformaci teplárenství zvládneme. Teď je na státu, aby nastavil podmínky pro elektroenergetiku tak, abychom si uměli dlouhodobě vyrábět nejen teplo, ale i vlastní elektřinu – ekonomicky, technicky a bez dalšího šoku pro domácnosti a průmysl.“