Kulatý stůl
Sledovat další díly na iDNES.tv„České zdravotnictví je robustní, otevřený systém, jaký nemá téměř žádná země. Technologicky jsme se posunuli obrovsky dopředu, ale v digitalizaci máme stále velké rezervy,“ uvedla hned v úvodu Helena Rögnerová.
Všichni hosté se shodli, že bez výrazného pokroku v digitalizaci se české zdravotnictví neobejde. „Už dnes 95 procent pacientů na urgentních příjmech řeší banality, které by mohly být vyřešeny na dálku. Digitalizace by výrazně odlehčila nemocnicím,“ řekl Jiří Pecina a dodal, že na Slovensku je již 13 specializovaných oborů plně hrazených státem formou telemedicíny.
Jan Hajer upozornil, že Česko promarnilo příležitost nastartovanou během covidu: „Během pandemie telemedicína i multidisciplinární týmy fungovaly skvěle. Jakmile skončila, vrátili jsme se zpět k papírům a sešitům.“
Chybí koncepce a stabilita
Podle Štěpána Votočka je zásadním problémem absence dlouhodobé koncepce. „Žijeme z roku na rok. Nevíme, jak bude vypadat úhradová vyhláška, nemůžeme plánovat investice. To paralyzuje celý systém,“ uvedl.
Rögnerová dodala, že zdravotnictví by mělo být co nejvíce odpolitizované a jeho koncepce by měla přesahovat volební období. „Bohužel každá snaha o změnu naráží na lokální zájmy a odpor veřejnosti.“
Všichni diskutující poukázali na rostoucí administrativní zátěž a nedostatek zdravotníků. „Lékaři tráví víc času vyplňováním než léčbou. Místo abychom jim přidali administrativní podporu, snažíme se navyšovat počty lékařů, což je neefektivní,“ řekl Hajer.
Pecina upozornil na obrovský potenciál matek na rodičovské dovolené: „Máme stovky atestovaných lékařek, které by mohly pracovat na částečné úvazky z domova. Digitalizace jim to umožňuje.“
Podle ředitele Votočky jsou také zbytečně vysoké nároky na vzdělání zdravotnického personálu: „Velká bolest je systém, který momentálně dělá se zdravotní školy vysokou. Dívka studuje na zdravotní sestru 8–9 let, než získá všechny kompetence. To je přece nesmysl.“
Kde se ztrácejí peníze?
„Peníze v systému jsou, ale nejsou efektivně využity. Chybí nám propojení mezi resorty, prevence a motivace pacientů starat se o své zdraví,“ uvedl Pecina.
Rögnerová dodala: „Nejde o to, přilít více peněz, ale lépe je řídit. Musíme se naučit dělat rozhodnutí jako v Izraeli – co přináší kvalitu a prodlužuje život, to podpoříme. Co ne, o tom se ani nebavme.“
Podle Hajera stále přetrvává rivalita mezi státním a soukromým sektorem. „Spolupráce je přitom klíčová. Krásným příkladem jsou složité operace ve velkých fakultních nemocnicích, malé efektivní výkony v soukromém sektoru. Takto to může fungovat,“ řekl.
Co by pomohlo? Transparentnost, spoluúčast a nové profese
Hosté se shodli na několika opatřeních:
- Transparentnost výdajů: Pacienti by měli v reálném čase vidět, kolik za jejich léčbu pojišťovna platí.
- Symbolická spoluúčast: Regulační poplatky by pomohly omezit zneužívání systému. Penalizace lidí, kteří se o své zdraví nestarají.
- Podpora zdravotní gramotnosti: Vzdělaný pacient je základem udržitelného systému.
- Nové profese: Chybějí analytici dat a koordinátoři péče, kteří by zefektivnili cestu pacienta systémem.
- Spravedlivé rozdělování peněz: Menší nemocnice bojují s nedostatkem financí, zatímco fakultní nemocnice jsou lépe dotovány.
„Pokud se nic nezmění, budeme dál čelit dlouhým čekacím dobám, vyčerpanému personálu a rostoucím nákladům,“ shrnul Štěpán Votoček, ředitel Nemocnice Slaný.
„Digitalizace je vlak, který se už rozjel. Kdo do něj nenastoupí, zůstane stát na peróně,“ dodal na závěr Jiří Pecina, podnikatel a zakladatel společnosti Meddi hub a.s.






















