Česko je na poli kryptoměn poměrně vyspělou zemí. Vznikla tu řada produktů, které s kryptoměnami souvisí (hardwarová peněženka Trezor, bitcoinové bankomaty General Bytes, nový čip Braiins) a Bitcoin, jednu z nejznámějších digitálních měn, přijímá i řada obchodníků.
„Bitcoin má v Česku největší adopci ze zemí, ve kterých jsem se kdy pohyboval. Adoptovali ho tu velcí hráči, jako například Alza nebo Qerko a další,“ říká Pavol Lupták, digitální nomád a etický hacker. Podle něj je v Česku velmi aktivní komunita lidí, kteří se o kryptoměny zajímají. A to logicky šiří jejich oblibu dál.
Digitální měny si získaly v Česku velkou, možná trochu nechtěnou, pozornost s kauzou ministra Blažka v loňském roce. To k nim ovšem přitáhlo pozornost široké veřejnosti, která se mohla o dosud neznámý „artikl“ začít zajímat. A tak i díky průšvihu na nejvyšších úrovních získávají v Česku kryptoměny oblibu i jako investiční nástroj. A čeští investoři v tomto ohledu v poslední době získali několik různých ujištění, že jde o vcelku dobrou cestu k diverzifikaci svého investičního portfolia.
Regulace i státní impuls
Jedním ujištěním pro drobné investory je implementace evropského nařízení MiCA do české legislativy. Toto nařízení reguluje obchodování s kryptoměnami a jejich přijímání a silně zasahuje do fungování například bitcoinových směnáren. Běžným uživatelům zároveň přináší určité jistoty. Zákon například zavedl časový a hodnotový test pro zdanění zisků z kryptoměn. Danit tak není třeba zisky z kryptoměn držených déle než tři roky a při výnosech do 40 milionů korun. Zároveň platí, že firmy pro změnu nemusí danit příjmy v kryptoměnách, které za kalendářní rok nepřesáhnou 100 000 korun. To usnadňuje každodenní život s kryptoměnami a zvyšuje jejich atraktivitu u investorů.
„Drobní investoři ocení transparentnější a důvěryhodnější prostředí. Vysoké regulační nároky pro poskytovatele krypto služeb v EU přispívají k očištění kryptoměnového trhu od subjektů s pochybnými praktikami,“ komentuje přínos regulace pro drobné investory Miloš Mázor, generální ředitel společnosti Madison Six, která je v EU licencovaným poskytovatelem služeb krypto aktiv.
Drobný impuls českým investorům dodala v listopadu roku 2025 i Česká národní banka. Ta totiž v rámci testu pořídila své první portfolio digitálních aktiv. Hodnota nakoupených aktiv, mezi kterými část tvoří bitcoin, část některé stablecoiny a část další aktiva, byla v době nákupu zhruba 1 milion dolarů, tedy aktuálně něco přes 20 milionů korun.
To není z hlediska expozice ČNB nijak zásadní hodnota (je to šest desetitisícin procenta aktiv ČNB), ale banka tím ukázala, že digitální měny bere vážně. „Centrální banky si musí osvojit zkušenosti z první ruky s kryptoaktivy a decentralizovanými financemi, aby lépe porozuměly rizikům a příležitostem, které tyto technologie představují pro finanční systém,“ píše ČNB ve svém prohlášení. V něm se píše také to, že ČNB nechce být pozadu za finančním trhem.
Dospělejší trh
Regulace i další kroky přispívají k tomu, že trh s kryptoměnami a dalšími digitálními aktivy svým způsobem dospívá. Stále jde o vcelku mladé a z hlediska možných výkyvů velmi nepředvídatelné a rizikové prostředí, které ale skýtá zejména dlouhodobý potenciál. „Celková kapitalizace všech kryptoměn dohromady je přibližně pouze desetinová oproti kapitalizaci zlata. Z toho důvodu jejich cena dokáže kolísat výrazněji a investoři mohou těchto pohybů využít ve svůj prospěch. Při dodržení ověřených investičních postupů a základních pravidel úschovy kryptoměn se dá míra rizika minimalizovat,“ říká k investicím Miloš Mázor.
Kryptoměny lze nakupovat a uchovávat řadou způsobů. „Pro aktivně obchodující investory jsou k dispozici služby subjektů, jako jsou krypto směnárny a burzy, v ideálním případě licencované v EU,“ říká Miloš Mázor. K burzám a investičním platformám, které obchod s digitálními aktivy umožňují, patří třeba přední hráč eToro, slovenská Fumbi nebo globální Finprime.pro s MSB licencí v USA a DASP v Salvadoru.
Využívání platforem a prostředníků se samozřejmě pojí s poplatky, takže pro dlouhodobé držení kryptoměn se naopak hodí jiné nástroje, zejména jejich uchovávání v hardwarových peněženkách. U nich je ale potřeba vždy zajistit bezpečné uložení tak, aby nedošlo k jejich ztrátě či znepřístupnění. Vzhledem k principu blockchainu, na kterém jsou tato digitální aktiva postavena, totiž není možné „ztracenou“ měnu jakkoli nahradit. Bitcoin zamčený v „nedobytné“ peněžence v ní zůstane navždy.
Digitální měny pak již definitivně nejsou jen experimentem a neregulovaným „divokým západem“. Regulace i dostupnost služeb od spolehlivých subjektů je přiblížila běžným uživatelům, kteří v nich mohou vidět zajímavou dlouhodobou příležitost pro svá investiční portfolia.
