INFOGRAFIKA: Paragrafy pod palbou kritiky
Zásadní proměny, které by byly proti srsti sociálním demokratům a komunistům, kteří ho ve středu prosadili, se nečekají.
Jednou z hlavních výtek je silná moc odborů. Ta vadí i dnes. Už čtyři roky se vedení energetické firmy ČEZ snaží prosadit nový pracovní řád, který by uvolnil pracovní dobu pro řadu zaměstnanců. Jenže to nejde.
"Blokuje to jediná z třiceti odborových organizací, které u nás máme," stýská si Věra Sádková z personálního oddělení firmy. Podobně nesmí bez souhlasu všech odborů ČEZ vydat ani předpisy o změně platů či o poskytování sociálních výhod. "Nevyhovuje to nikomu," říká.
Vysoké pravomoci odborů trápí nejen šéfy ČEZ, ale i stovky dalších manažerů. "Když zákoník projde bez větších změn, pozice odborů se dál posílí a firmám se zbytečně zkomplikuje rozhodování.
A to i přesto, že změny proti současnému nejsou velké," říká právník mladoboleslavské Škody Auto Lukáš Krejčí.
Neposílíme, tvrdí odboráři
"Nový zákoník odbory neposílí ani o milimetr. Kdo to tvrdí, ten ho nezná," říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Není to úplná pravda. Vládní návrh počítá s tím, že odborářům o něco usnadní život. Dnes firma nemůže dát výpověď odborovým funkcionářům, kteří spolurozhodují s firmou například v dozorčích radách.
Novela tuto ochranu rozšiřuje na všechny předáky až po šéfy dílenských výborů. Ve velkých podnicích jde často o desítky lidí. Odboráři mají mít právo na více volna na svou činnost, všem zaměstnancům firmy mají poskytovat volno na odborářské schůze konference, každý pracovník má získat nárok na pět dnů volna na odborová školení ročně.
Za to sklízí zákoník kritiku z řad koalice. "Nejedná se ani o zákoník práce, ani o zákoník odborové práce, ale bohužel do značné míry je to zákoník proti práci," řekl včera ve Sněmovně Karel Kühnl, ministr obrany.
Lepší podmínky pro odboráře ale nejsou tím, co by průmyslníky trápilo ze všeho nejvíc. "S tím si poradíme. Jsou tu větší potíže," říká Krejčí.
Vůbec nejkontroverznějšími body jsou paragrafy o kontrolních pravomocech odborů. Právě kvůli nim odmítají podpořit nový zákoník lidovci. Podle některých právních výkladů se tak firmy s odbory dostávají do nerovného postavení vůči konkurentům bez odborů.
A právě v tom vidí například šéf lidovců Miroslav Kalousek dokonce rozpor s ústavou, zaručující všem občanům - a tedy i podnikatelům - rovnost před zákonem.
Podle těchto ustanovení mají odboráři ve firmách právo dohlížet na dodržování pracovních podmínek a na bezpečnost práce. Zjistí-li nesrovnalosti, mohou zavřít určitý provoz nebo třeba zakázat práci v noci. Tato nejkritizovanější ustanovení nechávají průmyslníky v klidu.
"V debatě o kontrolních pravomocech je víc politiky než zdravého rozumu. V životě jsem se nesetkal s tím, že by zrovna tohle někomu komplikovalo výrobu," říká ředitel karvinské firmy Jäkl Stanislav Konkolský.
"Nikdo přece nebude vědomě provozovat zařízení, které někoho ohrožuje. Už proto, že daleko víc než odbory by mi pak hrozil postih z inspektorátu práce. Jak budu mít něco v nepořádku, státní inspektoři mi to zavřou natotata!"
"Nevzpomínám si, že bychom někdy práci v některém provozu zakázali," říká Jaroslav Potomák, který už třináct let pracuje jako bezpečnostní inspektor hornických odborů na Moravě. Kontroluje pracovní podmínky nejen v uhelných či naftových dolech, ale i v celé řadě netěžebních firem.
"Vždycky jsme se se zaměstnavateli domluvili, jsme spíš partneři než protivníci," dodává. Podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů Jaroslava Zavadila je debata o kontrole jen "bouří ve sklenici vody".
"Za celý loňský rok bylo pokynů k zákazu práce v celé republice vydáno čtyřiačtyřicet, z toho patnáct v knihovnách a osm ve školství. Ve výrobě jde o naprosté výjimky," řekl.
Bolestí jsou desítky drobných komplikací
Politické debaty o zákoníku nechávají firmy v klidu. Zato je trápí desítky drobných změn, které utužují pracovní právo, znemožňují pružné dohody a moderní opatření, jež většinou vyhovují oběma stranám - jak firmám, tak zaměstnancům.
Příklady? Pětadvacetiletá dívka zaměstnaná v jisté pražské firmě jezdí na víkendy k rodičům, proto má zvláštní pracovní dobu - v pátek a v pondělí má kratší směnu, v ostatních třech dnech pracuje jedenáct hodin. Současné právo tomu nebrání, nový zákoník to vyloučí.
Firmy mají také ztratit možnost uzavírat s důchodci či studenty smlouvy o nepravidelné výpomoci při nárazové práci. Nebude možné "půjčit" dočasně pracovníky jinému zaměstnavateli, ztratí-li firma zakázky, zatímco spřízněné firmě chybějí lidi.
Omezí se možnost výdělku pro sezonní brigádníky zaměstnané na dohodu o pracovní činnosti. A další paragrafy poškozují zaměstnavatele. Například: firma nemůže nařídit pracovní cestu bez souhlasu pracovníka. Nebo se zavádí povinný příplatek ke mzdě za práci v sobotu a v neděli.
"V mnoha paragrafech se zpřísňuje právo v neprospěch zaměstnavatelů, často zbytečně," říká právník Bořivoj Šubrt z Asociace pro kolektivní vyjednávání, která sdružuje jak odboráře, tak zaměstnavatele.
Výpověď bez důvodu
Na čem se odboráři s podnikateli vůbec neshodnou, je volnější možnost výpovědí. Podnikatele, ale i profesionální ekonomy na novém zákoníku práce nejvíc zlobí, že nový kodex ani v budoucnu neumožní propouštět nepotřebné pracovníky bez dlouhého vysvětlování. Přitom by jim byli ochotni zaplatit i několik platů.
"To, že firmy nemají víc důvodů k výpovědi, omezuje flexibilitu pracovního trhu. Mohlo to být ošetřeno alespoň nějakou kompromisní cestou," říká místopředseda vlády Martin Jahn.
"Mohla se užít úprava obvyklá v západní Evropě. Ta umožňuje například dát výpověď pracovníkovi, za kterého mám možnost přijmout někoho výkonnějšího či vhodnějšího, s vyšším odstupným. Může jít i o desítkydvanáctinásobky měsíční mzdy," říká Lukáš Krejčí ze Škody Auto.
Právě tomu se ale odbory zuřivě brání: "Neberte lidem poslední jistotu, která jim v téhle době ještě zbývá," vyzývá pateticky odborový předák Zavadil. A levice v parlamentu dává jasně najevo, že právě v tomto bodě rozhodně neustoupí.
