(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Creative Commons

Krácení pracovní doby firmy ohrozí, tvrdí průzkum. Odbory to považují za lež

  • 53
Téměř polovina větších firem je proti zkracování pracovního týdne, i kdyby zaměstnancům mohly adekvátně snížit mzdu. Vyplývá to z průzkumu provedeného Hospodářskou komorou České republiky. Českomoravská konfederace odborových svazů však takové výsledky považuje za lživé. Její šéf je označil za „vyvolávání duchů“.

Právě Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) s návrhem na povinné zkrácení pracovní doby ze 40 na 37,5 hodiny (tj. o půl hodiny denně) přišla. „Český pracovní týden patří k nejdelším v Evropě,“ říká její předseda Josef Středula.

Odbory by se v jeho délce rády přiblížily Německu. Tam se průměrně pohybuje kolem 35 hodin týdně. „Hrubě se dá říct, že český zaměstnanec ve srovnání s německým průměru odpracuje až o 9 let více,“ tvrdí Středula.

„Přes tři čtvrtiny firem, se kterými jednáme, má již kratší pracovní dobu sjednanou,“ dodává Středula. Podle něj by se mělo jednat přibližně o 3 850 společností.

Výsledky průzkumu Hospodářské komory však tvrdí, že se firmy na krácení pracovní doby příliš přívětivě nedívají.

Téměř polovina firem krátit pracovní dobu nechce

Průzkumu se účastnilo 159 firem zaměstnávajících nad 50 lidí napříč různými obory. Návrh přímo podporuje a dovede si takovou změnu představit jen necelých 16 procent z nich. 

Ostře proti zkrácení pracovní doby bylo téměř 43 procent oslovených firem. Dle jejich názoru by jim nepomohlo ani to, kdyby zaměstnancům úměrně zmenšily plat. „To není pravda. Je to vyvolávání duchů tam, kde nejsou,“ reaguje Středula.

Pět týdnů dovolené, vyšší mzdy a kratší pracovní týden, požadují odbory

„Šlo především o firmy, kde by takové zkrácení přineslo nutnost najmout další pracovní sílu,“ říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory České republiky. Za příklad pokládá společnosti z oblasti velkoobchodu, maloobchodu, dopravy nebo skladování.

To, že se ČMKOS a Hospodářská komora ČR ve svých datech neshodují, nutně neznamená, že jsou jejich výsledky v rozporu. „Jestliže ČMKOS tvrdí, že zastupuje 300 tisíc zaměstnanců, tak zastupují necelých 8 % zaměstnanců v zemi,“ poznamenává Diro. Nesoulad ve výsledcích podle něj pravděpodobně způsobuje to, ve kterých a v kolika firmách odbory působí.

Přes čtvrtina společností z výzkumu již kratší pracovní dobu nabízí jako pracovní benefit. Mezi společnostmi nad 250 zaměstnanců je pak tato hodnota ještě vyšší – 32 procent

Přibližně šest procent společností účastnících se výzkumu podmiňuje svou podporu návrhu tím, že bude moci adekvátně snížit svým zaměstnancům mzdy. Podle Hospodářské komory by plošné a nucené krácení pracovní doby vedlo právě ke snížení platů. Snahy ČMKOS tudíž považuje za kontraproduktivní.

Středula naopak tvrdí, že většina společností nemá se zkrácením pracovní doby, aniž by snižovaly platy, žádný problém.

„Ekonomika není připravená“

Hospodářská komora mimo jiné také tvrdí, že v budoucnu sice zkrácení pracovní doby o půl hodiny bude nevyhnutelné, ale že na to česká ekonomika zatím není připravena. „Rozhodně bychom neměli podléhat umělému, administrativnímu tlaku pracovní týden omezit zákonem, ale nechat tento trend na přirozeném vývoji,“ uvádí Diro.

„Pracovní doba se většinou zkracuje v případech, kdy ekonomika čelí dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti,“ říká Diro. Podle něj by zkrácení pracovní doby značně snížilo produktivitu práce.

„Nejprve odboráři přišli s koncem levné práce (název kampaně za zvýšení mezd, pozn. redakce), teď požadují konec dlouhé práce,“ pokračuje Diro. „Jen aby to neskončilo kampaní Konec práce…“ dodává.